Od písně k písni

Malick u mňa skončil. Myslím, že kameraman Lubezki uňho mrhá svojim talentom. Jeho filmy majú atmosféru, ale chcelo by to lepší dej. Ja viem, má to byť o pocitoch. Ale neviem, ako sa mu darí angažovať skvelých hercov do filmov, ktoré sú zjavne odsúdené na komerčný neúspech? Kde berie prachy na ďalšie filmy? Nepochybné je, že jeho tvorba nie je priemerná a záleží na tom, či vás chytí za srdce. Väčšinu divákov určite nie. (20.06.2017)

Film, který se dá posuzovat hned na začátku; do konce se s ním - tedy v něm - nic moc neděje. Všechno je tu celkem běžné (režie, kamera, herci atd.), ale ne docela. Kladou se řečnické otázky, na které se zevrubně odpovídá; a zásadní otázky, na které se neodpovídá; jak také jinak, když to jsou otázky věčné a život tak dočasný. Pokud film chytí na začátku, potom drží až do konce. Dokonce se dá říct, že je stále lepší, že zraje jako víno; v čem je ale stále lepší, se už dá říct asi obtížněji. Přese všechno postmoderní "příběh/nepříběh" jak vyšitý! Ostatně vždyť se stále jedná jen o jeden akord! Pozn: Vysoké rozlišení obrazu zde - na rozdíl od jiných filmů, kde je rušivé - funguje jako významný grafický prvek. (31.07.2017)

Co je platné, když herci odvádějí naprosté maximum oscarových parametrů, když ve filmu chybí jakýkoli pokus cokoli posunout dál nebo film přiblížit zbytku 99% normálních diváků. Nic mi nedávalo smysl, a jestli měl tvořit slepenec pocitů a myšlenkových pochodů postav nějakou pointu, minula mě naprosto obloukem. Nemůžu si pomoci, ale pokud to s Malickem takto půjde dál, nemá smysl jeho tvorbu sledovat jen kvůli pár momentům a výborně nasnímaným obrázkům.......3/10 (10.12.2017)

Byly doby, kdy jsem Terrence Malicka bezmezně uctívala. Považovala jsem ho za naprosto unikátního tvůrce, který na mě dokázal přenést takové emoce jako máloco. Postupně se mi však Terrence začal vzdalovat a já mu přestala rozumět. Knight of Cups jsem stále nebyla schopná dokoukat. Song to Song by se dalo říct, že je Malickův návrat ke klasické filmové koncepci a bez debat se jedná o jeho divácky nejpřístupnější film za poslední roky. Film má jasně definovaný žánr, úvod, zápletku a vyvrcholení s pointou. Opět místo dlouhých dialogů Malick vypráví pomocí obrazů, doteků a vnitřních monologů. Song to Song je zajímavý film, ale divák musí zcela přistoupit na tak specificky Malickův styl, jinak pro něho ty dvě hodiny můžou být doslova ubíjející. Mi se bohužel potvrdilo, že tento tvůrce se mi emočně zcela vzdálil, ale jeho starší díla (včetně Stromu života) budu stále považovat za mistrovská díla. (02.07.2017)

Luxusně obsazený,vizuálně přitažlivý a jak už tu padlo,divácky nejpřátelštější Malick a pro mě osobně nejlepší Malick od Tenké červené linie (neviděl jsem Knight of cups,ale dle ohlasů,jsem zas o tolik nepřišel).Na to,že ve filmu není až tolik klasických dialogů a film je vyprávěn především vnitřními monology a obrazem má Song to song co nabídnout a je v něm mnohem víc emocí než by se mohlo zdát.Po Linii první režisérův kousek,který bych neměl problém vidět znova...60% (02.07.2017)