Pěna dní

proste gondry je uz jinde nez ja. nebo ja ksem jinde nez gondry ? (26.01.2020)

Hrozná, za mě nepochopená podivnost, ale zajímavě natočená. (08.02.2020)

Videl som ho počas strednej a prešlo necelých desať rokov a nič som si z neho nepamätal. Pozerám ho teraz ako dospelý a hovorím si, že by sa mi mal ten film veľmi páčiť: všetka tá hravosť, absurdno, nezmysly, menšie či väčšie vtipy... ale vôbec. Celý film na mňa pôsobil chladne a odťažito. Keď boli šťastní, bolo mi to jedno, keď boli smutní, bolo mi to jedno. (10.01.2023)

Klobouk dolů Gondrymu za zfilmování takové knížky jako je Pěna dní. Nejdřív jsem si musela zvyknout na dvě věci: zasazení do moderního prostředí a hlavně stáří herců. Je to trochu škoda, protože tento film byl příležitostí představit mladé herce a zároveň tak zachovat předlohu. Jinak ale film splnil moje poměrně vysoká očekávání a výborně jsem se bavila. Gondryho fantazie skvěle doplnila tu Vianovu. (26.07.2013)

Film je to naprosto bláznivý. Crazy styl mi pasoval k první cca polovině filmu, kde je svět báječný, bezstarostný, plný večírků, bruslení, hudby, lásky, a kde se nemusí pracovat, protože to prostě není potřeba. Ten samý crazy styl však pokračuje i ve druhé polovině, která je pravým opakem té první, a kde vládne taková deprese, která umí i původně slunečný byt přesunout až do suterénu. Právě ta bláznivost ve druhé polovině filmu mi vůbec nesedla. 3* dávám hlavně za první část filmu a za Duke Ellingtona, ale měl jsem silné nutkání být přísnější. Hlavním pozitivem filmu (kromě společnosti v kině:) bylo, že mě donutil přečíst si předlohu, což vřele doporučuji. (06.11.2013)

dvouhodinová reklama na Gondryho. Vian se v tom někde utopil :( ... (ale finální hodnocení dám (a bude možná o hvězdičku vyšší), až se odhodlám to dokoukat :) (23.12.2013)

Po shlédnutí první poloviny jsem to musela s naprostým zavrhnutím vypnout. Až na skrovných pár zajímavých nebo vtipných nápadů (např. soutěž mezi bruslaři na ledě, kdy bez jakéhokoli citového povšimnutí okolí odklízely stroje hromadu mrtvých těl) to byla strašlivá nuda, absolutní křeč snažící se o něco třeskutě originálního, s příběhem zaměřeným zřejmě na náctileté slečny. Na nějaký čas to zůstalo zapomenuto, až jednoho dne, kdy nebylo nic lepšího na práci, a taky pro můj zájem o francouzštinu - pustila jsem si to znovu. Tentokrát jsem vydržela. A v druhé polovině to nabralo zajímavý obrat! Pobavila mě, jakožto studentku filosofie, především zhoubná závislost jedné z postav na J.-P. Sartrovi :) Jisté momenty mi připomněly dokonce svět G. Orwella. Nakonec mi nezbývá než uznat, že to nebyl špatný film, má své kvality, ačkoli to nebyl úplně můj šálek čaje. Nicméně se pěkně koukalo na Romaina Durise, takže hodnotím nerozhodnými třemi :) (13.11.2014)

Takové ohromné množství podnětů potěší, ovšem pouze menšina diváků dokáže pochopit kompletně všechny ukázané. Chce to věnovat filmu čas, zda-li chceme všechny režisérovy vize vstřebat a rozluštit jisté ukryté významy metafor. Snímek není úplně komerční, každopádně ani ne nijak experimentálně alternativní. Vizuální stránka je excelentní, ale více lidí v této moderní době ocení podle mě asi spíše například vizuálnost Gravitace. Pozitivní mi přijde režisérův manévr upozornit opět po čase na Borise Viana, který byl výjimečný a originální spisovatel, jeho absurdita, romance ve spojení se specifickým humorem a dramatičností. Charisma sálající z hereckýc bytostí jako jsou Audrey Tautou a Romain Duris je inspirativní a fascinující. (08.01.2015)

Forma výrazne prevyšuje obsah. Je taká zaujímavá, že púta na seba veľa pozornosti. To však nie je na škodu, keďže príbeh plynie akosi podivne. Čudný film, ktorý si ale zaslúži pozornosť. (15.03.2015)

Môj prvý stret s tvorbou Michela Gondryho dopadol teda úspešne. Surrealistický, ťažko uchopiteľný film, s nezameniteľnou estetikou, hromadou rekvizít, atrakcií a nápadov, ktoré možno pôsobia trochu gýčovo, ale s akýmsi nadhľadom(tá pesnička v "obláčiku" zavesenom na žeriave, to už bolo na mňa veľa, ale aj na hlavného protagonistu!). Presladené sa zdajú často hlavne v prvej polovici kulisy, no ľudia sú v podstate "normálni"(v zmysle nie presladený). Často vidieť všelijaké skratkovité jednania, a akési zlepšováky čo všetko urýchľujú a kde smrť človeka, nijak tento "beh" nespomalí, no prišlo mi to ako alegória na dnešnú uponáhľanú dobu, kde tiež používame "skratky"(napr. "klik myšou"), ale keďže je predloha neviem jak strašne stará, tak som asi mimo... jedine že sa s tým Gondry trochu pohral, ale neviem to porovnať s predlohou keďže som ju nečítal. Ale čo tu máme určite je v podstate klasický príbeh lásky s tragickým koncom, kedy je celý priebeh od optimistických, farebných začiatkov až po depresívny, čiernobiely koniec zaznamenaný osobitým štýlom, z ktorého sa jeden "naje" a druhý povracia. Ťažko hodnotiť 80-100% (16.09.2016)

Neuvěřitelný zážitek. Nemám vytknout a ta hudba! Grafika! Podívejte a užívejte si to naplno. (17.07.2013)

Naservírované pompézní surrealistické orgie mi zpočátku neprocházely trávicím traktem tak, aby nedošlo buď k dávicímu, nebo snad i projímacímu efektu, mého nepřipraveného centra chápání na takovou porci zbrklé, ba až natripované, fantazie. Na tuto nezvyklou a z počátku hyperbarevnou potravu si musíte zvyknout, jako na exotické jídlo, které jíte prvně, a hned vám nezachutná. Jako zprvu trpké víno, které časem zesládne. Jenže časem po všech čarochutích, kterým vlastně přijdete na chuť, když nezřízeně ďobáte do připravených mís a dortů, necháte se unášet za zvuku klavíru i swingu… , zjistíte, že v jablku je červ, nebo jablko snad v červu? kdy veskrze je zdálky patrná a neustále se blížící ta hořká a šedá pecka. Kterou dostanete pěkně mezi oči, protože vše je najednou tak fatální a nevyhnutelné, nakonec až vulgárně spějící do černé deky… Najednou máte chuť se vrátit na začátek a dát si ten gejzír znovu a znovu. Zpět k filmu, hudba výborná, efekty nádherně tradicionalistické, nejslabší je (již zde zmiňovaný) vlastně výběr hlavních protagonistů. Druhá, depresivní část, mne oslovila více, vyvolávala u mne emocionální pocity jako u Aranofského Fontány. Příště možná za pět. Pozn. nedokážu si představit první část filmu v televizi, ani velkoplošné. Kino mi najednou připadalo malé :-O (26.07.2013)

Gondryho poetika je neskutočná!Cez smútok, šťastie , zlosť, chorobu až k láskavému zobrazeniu smrti na záver. Dokonalé zobrazenie Vianovho surreálna! (04.10.2013)

Keď som sa dočítala, že filmové spracovanie Peny dní od Borisa Viana si berie pod svoje krídla Michel Gondry, bola som nadšená (a aj tak sa mu podarilo prekonať moje očakávania). Neviem si predstaviť nikoho, kto by sa na sfilmovanie tohto diela hodil viac ako on - francúzsky "surrealista" s veľkou fantáziou, nápadmi, efektami a rekvizitami, pre ktoré ho je na míle spoznať a ktoré dnes nemá asi nikto iný. Veľmi ma potešilo, že sa film držal knižky (a čierneho humoru, ktorý mám strašne rada, hoci sa za to trochu hanbím) takmer na sto percent a zároveň ju vynikajúco dopĺňal - niektoré veci sa dali precítiť a vnímať viac vo filme ako pri čítaní knihy. Neskutočné, ako sa človek dokáže obetovať za lásku (ak nerátam Alise, scéna Colina s ňou to pokazila, to ma naštvalo aj v knihe). Fantastický film, ktorý najprv poteší a vynesie do oblakov, neskôr vráti prudko na zem, a nakoniec ešte prudšie pod zem. Oceňujem aj podmanivú hudbu, žeriem nápad so zmenou farby filmu a Gondry už definitívne získal čestné miesto medzi mojimi top režisérmi. (23.10.2013)

Citlivý, nápaditý a něžný Vianův příběh rozdupán cirkusovým tyjátrem Michela Gondryho. Takhle ne, prosím. (08.11.2013)

Surrealistické vylíčení lehkosti žití střídá v půlce filmu detailní, přesvědčivé a poměrně zajímavé ztvárnění úpadku a zmaru. Bohužel to nenese žádnou závratnou myšlenku a celý film je tak daleko více o formě než obsahu. Což nepotěší, neboť druhá polovina filmu se nese v depresivním duchu a ani ta první není příliš komediální. Oceňuji představivost a nápaditost jak předlohy, tak ztvárnění, ale žádný skvělý filmový zážitek ve mě Pěna dní nevyvolala. (12.02.2014)

Moc, moc moc. Až přeplácáno. Jinak geniální přerod lehké komedie v totální drama. A že se nemění lidé, ale věci? Pěkné, ale tady bych tedy změnila stopáž. (03.08.2014)

Není to sice geniální jako kniha, ale jako Gondryho adaptace to bohatě stačí. Nehledě na ne úplně dobře vybrané herce, i tak je to krása. (08.02.2015)

Sorry, ale nemám matroš, abych předtím zahulil... (17.06.2018)

Netřeba říkat, že dílo Borise Viana jsem nečetl a o filmovou verzi jsem měl zájem především kvůli ehm.... Partreovi, který zde hádám nezklamal, jakkoliv jsem od tohoto ehm.. fiktivního filosofa čekal něco jiného. A snad prakticky kvůli nulovému očekávání (které se dá prakticky shrnout do jedné květiny) mě tento film nijak neurazil a jistá avantgardní pestrost snímku mě velmi silně uchvátila. Upřímně takové filmy se nevidí každý den a můžeme být rádi, že Evropa nezapomněla. že i filmy jsou součástí umění, jakkoliv surreálního a mnohdy nestravitelného či neobohacujícího. Těžko sice v této záplavě fantazie hledat komplikovaný a propracovaný příběh, zde se mnohem více hodí ona naivní pohádka v jejímž kontrastu pak šedý (vizuálně i pocitově) závěr vyznívá naprosto dokonale. Ke knize mě to nepřinutí, rád jsem si ale o tomto díle udělal obrázek. (24.11.2019)