Čapkovy povídky

Na Čapkových povídkách se mi vždycky nejvíc líbily ilustrace od Cyrila Boudy. Psaný text mě nijak zlášť nezaujal. Vadila mi vymyšlenost, neuvěřitelnost těch příběhů. Čapek se je dále snažil zasadit mezi prostý, bodrý český lid, ovšem prostředky, které k tomu zvolil, mi nepřipadaly zrovna šťastné. Z lidí udělal infantilní, omezené, rádoby rozšafné či dokonce hloupé jedince - např. ve filmu ten Marvanův komisař, který lítá od kočárku ke kočárku, aby zjistil, jak vypadá malé dítě, a sám jako malé dítě moudře žvatlá o skalničkách. Filmové zpracování povídek ale dopadlo na jedničku. Pěkně se svých rolí zhostili Marvan, Bielik, Kovařík, Smolík... i když posledně jmenovaný nemusel nic hrát, protože on zkrátka bůh byl. A propó, když už jsme u toho boha, další věcí, která mi na povídkách vadila, byl ten rádoby filozofický podtext nevalné kvality. Např. bůh podle Čapka nemůže soudit, protože zná o člověku všechno... No co to je jako za blbost? I když soudce bude vědět o všech dobrých činech, stejně má člověka potrestat za jeho zločiny, a ty dobré činy vzít maximálně v úvahu při volbě výše trestu. Čapek má ale pravdu, že bůh skutečně soudit nemůže, ale z úplně jiného důvodu. Za prvé, nemá na to morální právo, protože je tou nejhorší, nepředstavitelnou příšerou ve vesmíru - může zlu zabránit, ale nedělá to. A za druhé, každý špatný čin jde na jeho triko,on je jeho původce - protože prostě takhle ten svět stvořil, stvořil takhle mozek, že člověku našeptává špatné věci, stvořil slabou vůli, že člověk nedovede těm myšlenkám a emocím odolat... A udělal to zcela promyšleně, vědomě, neboťje tou nejvyšší a nejchytřejší, nejdokonalejší bytostí ve vesmíru - takže by za to měl nést plnou odpovědnost. Člověk by tedy měl soudit boha, a né obráceně. (13.04.2013)

Čapek patří k mým nejoblíbenějším autorům a tak jsem si s chutí pustil zfilmovanou podobu jeho povídek. Jsem rád, že se mé tradiční obavy z převodu skvělého literárního díla na filmové plátno tentokrát nepotvrdily. Povídky byly vybrány a především spojeny velmi dobře a celková atmosféra snímku, která se pohybovala od komedie k silnému dramatu, se též velmi povedla. Málokdy se u jednoho filmu zasměji a ještě ocením silné drama. Když se k tomu doplní navíc výborné obsazení a parádní herecké výkony, nezbývá než dát silné čtyři hvězdy. (13.03.2019)

Výborný nápad nakrútiť Čapkovy povídky ako celovečerný film. Samozrejme, že každý bude mať tú svoju obľúbenú poviedku, ktorú si bude pri pive obhajovať, dôležité je však, že každá je iná, sú bezproblémovo prepojené Marvanovým vyšetrovateľom a vypointované. Kedysi som čítal povídku z jedné kapsy, kde sa dvaja ľudia čudovali nad zmiznutou tajomnou stopou v snehu. Bola niekedy sfilmovaná? Kľudne píšte, ak viete... (29.10.2015)

Jedna povídka lepší, než druhá. To samé lze říci i o hercích. Marvan zde předvádí svůj typický herecký koncert obličejových grimas a prosťáčkovsky cholerických výstupů, František Smolík opět v pozici smířeného filosofa s totálním nadhledem nad lidskou společností a v neposlední řadě Palˇo Bielik, kterého jsem si zatím v žádném filmu nevšiml, avšak zdejší herecký výkon především v jeho opileckém vystoupení naznačuje, že jistě patří k nejlepším slovenským hercům. (24.12.2009)

Nepochopil jsem to brutální a násilné opuštění tématu podmíněně propuštěného.I reakce komisaře že je to mrzuté,když se v cele oběsil,devalvovala sílu prvního příběhu.Nakonec zvítězil banální příběh hledání ztraceného dítěte... Třetí povídka ze Slovenska inscenovaná surrealisticky, je zajímavá spíše formou než obsahem.Třetí o krádeží spisu pro mne zbytečná.Čtvrtá o Boží spravedlnosti je zamyšlením nad soudem člověka.... Suma sumárum,ať nežeru 70 %..... (21.03.2009)