Hon

Je neuvěřitelné, kam až může zajít jediná lež dítěte a téměř nevratně tak zničit nejeden lidský život. Budiž každému útěchou, že se děj odehrává v Dánsku a všichni víme, že jsou seveřani v tomto ohledu trochu divní. Každopádně se však jedná o film, který je tak dobře provedený, že ve vás zanechá spoustu pocitů a za to dílo nesmírně cením. Závěr je pak nasměrován mírně optimisticky s otevřeným koncem. Což mi připadalo velice povedené a asi není nutné dodávat, že na toto dílo jen tak nezapomenu. 83% PS: Pevně doufám, že toto dílo bude pro mnohé fungovat jako ,,eye opening" a lidé si tak uvědomí, že jejich andílci také často lžou jako když tiskne. (14.04.2021)

Ještě než začneme s tímto komentářem, tak místopřísežně prohlašuji, že jsem oficiálně skutečně hetero a veškeré kratochvíle se zvířecími samci jsou čirým selháním mysli a velmi se za ně stydím. Ale jak všichni víme, zakázané ovoce chutná nejlépe a tak byste mi mohli, v tomto rozmanitém světe atraktivních fenek, akceptovat taky trochu toho povyražení. Občas moje perverzní choutky naberou skutečně ujetý směr a já tak jednou vyzkoušel trable, zdánlivě podobné těm, kterými si musel projít sympatický hrdina tohoto sugestivního snímku. Jednou jsem si v parku vyhlédl čtyřletou holčičku, která si na pískovišti hrála s bábovkama, čemuž upřímně moc nerozumím, protože ta kakaová vypadala chutně a nebýt od písku, tak bych si i nabídl. V okolí nikdo nebyl, její máma kouřila šéfovi Rychlý roty někde za tújí a já se tak mohl v poklidu vydat do akce. Bez čekání jsem vyrazil na pískoviště, stoupl si před holčičku a stáhl si trenky. Holčička na něj váhavě pohlédla, bohužel přes mé proporce neviděla ani piču, tak mi s politováním dala pětikorunu, ať si koupím bonbón a odešla. Ach ty děti! Stejné pocity jsem zažíval i během excelentního hereckého výkonu mladičké Anniky, která mně neuvěřitelně pila krev a nejednou jsem měl chuť se měsíc nemýt a pak ji uvázat svý trenky na hlavu, aby taky pocítila peklo. Pro mě každopádně příjemné překvapení a velmi silný zážitek, za pět bez zaváhání. (31.03.2014)

Ať si každý říká, kdo chce, co chce, ale Mads Mikkelsen je nejzajímavější a nejlepší herec Evropy současnosti. Každá jeho postava na plátně absolutně žije. Co žije, ona skrz to plátno dýchá. Hon je pro mě další jeho zářez na pažbě, kterým si musí získat všechny. Chápu, že využil situace aktuální dánské kinematografie, která je aktuálně plna těch nejlepších scénáristů a režiséru, ale prostě mu bylo dáno, aby se do této doby narodil a on to svojí osobností maximálně využil. Hon samotný je hodně těžce stravitelný film. Je vlastně o tématu, o kterém se těžce mluví a stejně tak těžce se musel i filmovat. Je to takové tabu, které v tomto filmu rozkrylo karty. Úžasné na tom všem je, že scénárista zřejmě za život přečetl povahu lidskou a přesně ukázal, co jsme, jakožto lidská bytost, schopná udělat a co naopak schopní udělat nejsme. Mads se tu proměňuje každou sekundou po absurdním zjištění a divák se topí v depresi, která nikomu nemůže dát spát. Přesně o tom jsou filmy. O emocích a o pocitech, nad kterými by se každý z nás měl pravidelně zamýšlet. Hon něco takového dokázal a musím říct, že je jeden z mála, co se nebál rozkrýt pravdu ukrytou někde v koutě každého z nás. (01.11.2013)

I dnes, druhý den po zhlédnutí tohohle filmu cítím úzkost, tu bez moc a strach, co bych dělala já, jak v roli obviněného, tak v roli rodiče. Je neuvěřitelné, co se honí v hlavičkách dětí, ale i dospělých. Pro mě dost silné scény při „výslechu“ Kláry, při střetu nejlepších kamarádu, hlavně po té, co maminka vysvětluje dceři, že se to opravdu stalo, návštěva Kláry, pes, obchod a kostel. Přistihla jsem se, že na Kláru křičím: „Tak už konečně řekni, že jsi to řekla, protože ti vrátil to srdíčko!“ Smutné bohužel je, že pokud se toto jednou stane a nakonec se dotyčný očistí, čistý nikdy nebude. Stále tam bude semínko pochybnosti. A já se ptám: „Kde je hranice mezi dětskou lží a skutečností?" (27.05.2013)

Hodně silné a mrazivé drama, nejděsivější na filmu je to, jak moc realisticky působí, tohle se totiž může stát naprosto každému. Dokonalá ukázka toho, kam až může vést obyčejná paranoia a úplná lidská zaslepenost. Celý film provází neskutečně mrazivá atmosféra, režisérovi se dokonale podařilo vyjádřit vnitřní pocity hlavního hrdiny, cítila jsem s ním a především druhá polovina pro mě byla těžce zvladatelná, měla jsem chuť někam zalézt a ukrýt se před světem. Velký podíl na tom má samozřejmě i Mads Mikkelsen, který opět podal strhující výkon, ten jeho pohled při scéně v kostele jen tak z hlavy nedostanu a velmi silně na mě zapůsobily i scény s Klárkou, které jsou strašně dobře vystavěné. Film, který se dotýká spousty aktuálních témat, která by nikomu neměla být lhostejná. (24.03.2013)