Ona

Tak zvláštně jiné sci-fi, že chvílemi člověk uvěří jeho mimikrám, a to že vlastně sleduje romantický film. Naprosto originální vizionářskou romanci! Spike Jonze natočil další prazvláštní - a zároveň geniální snímek. Poprvé si ovšem musel vystačit sám i jako scénárista, neboť tentokrát už netočil podle scénáře Charlie Kaufmana (nepočítám-li tedy pohádku Max a maxipříšerky), ale podle svého. A jeho scénář není tak postmoderně strukturovaný jako ty Kaufmanovy, děj je v podstatě lineární, zajímavé jsou až ony mimikry, které vytváří dokonalou iluzi romantického filmu. Je to vlastně zvláštně podvratný přístup, kdy je divák obelstěn opravdu skvěle zvolenou (nádhernou) hudbou, snovým nádechem a záměrným umělým nánosem nostalgie a melancholie, s nímž mu před očima začne ožívat opravdu hodně bizarní partnerský vztah. Výchozí premisou je jedno ze silných témat současné západní civilizace, tedy samota, singles uprostřed městského davu, neschopnost dnešního příslušníka na naprostém individualismu založené společnosti navazovat a udržet si vztah, na což je opravdu překvapivě naroubována reflexe hrozby prolínání skutečných a virtuálních realit. Spike Jonze překvapivě dobře vystihl nepopiratelný fenomén naší společnosti - posedlost křemíkovým světem, a vytvořil dvě složité postavy se skutečnými pocity, paradoxní vztah člověka a AI, umělé inteligence. O co víc se dnes může jevit otázka ,,Může se člověk zamilovat do svého operačního systému?" úsměvná, o to reálnější může být v momentě, kdy někdo tak sofistikovaný OS napíše. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, jak změní svět a mezilidskou interakci takový nesmysl jako Facebook! O technologiích spojujících lidi doslova na celém světě víme mnohé, samozřejmě i to, že tyto technologie zároveň také izolují člověka od člověka, ochuzují o skutečný lidský kontakt. Vraťme se ale k žánrovému vymezení - Spike Jonze jakoby chtěl podat důkaz, jak funguje skutečná filmová romantika. A tak natočil jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem kdy viděl, právě ve své jinakosti a podvratné interní odlišnosti... (28.03.2014)

Moje oskarová naháňka před samotným ceremoniálem oficiálně začala právě tímto filmem. Her mě lákal svým nápadem a hlavně samotným hercem. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej herec. Co naplat, že si bere dost zvláštní a mnohdy těžko pochopitelné postavy. Pokaždé je dokáže ztvárnit naprosto precizně. Tak, že Vy vlastně nevíte, co si o tom hercovi, jako o člověku, máte myslet, protože každý film na něj máte naprosto rozdílné názory. Jednou Vás strašně štve, podruhé jeho jednání nechápete a po třetí pro něj máte velké pochopení. I když, to je vcelku problém, protože se podle mě Joaquin snaží hrát tak, aby pro něj neměl nikdo pochopení. Ty jeho postavy jsou tak specifické, že je těžké se v nich nějakým způsobem najít. Her představuje dost zvláštní náhled na svět, který by mohl nastat, pakliže by nás doslova pohltili počítačové systémy. Ne ve zlém jako třeba v utopii Já, robot. Spíše co se týče psychologie. Joaquin to zahrál naprosto fantasticky, ale samotný film Spike Jonze natočil jako vždy, po svém. Těžko jsem v tom filmu hledal pochopení, ale úžas mám prakticky až do teď. (05.02.2014)

,,…JE PRVNÍ OPERAČNÍ SYSTÉM UMĚLÉ INTELIGENCE, INTUTITIVNÍ BYTOST, KTERÁ TĚ POSLOUCHÁ, KTERÁ TI ROZUMÍ A ZNÁ TĚ. NENÍ TO POUZE UMĚLÝ SYSTÉM... JE TO VĚDOMÍ.…“ /// Sen všech chlapů, který doufaj, že jim díru v srdci zatlepe počítač. Jako Theodor… Film postavenej na inteligenci. Umělý (Robertek? Ne! Něco mnohem chytřejšího! I když …). A taky melancholický hudbě, lehce úchylným ději s trochou sexu, romanticky a eroticky přívětivým (vlezlým?) hlásku. A pak je tu Phoenix, jehož chlápek je osobnost typu ,,mouchy snězte si mě“ a je (pro mě) ubíjející sledovat jeho (ne)citový eskapády. Špatně si připouštím myšlenku, že bych (byť třeba v budoucnosti) upřednostňoval systém před tělem. Ale spousta neukojených romantiků, kterým hovada převlečený za lidi nemaj co nabídnout… nebo třeba rotný Maňas (viz intelektuální poznámka)... Mně by stačila jen malá epizodka v Černým zrcadle. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často přemejšlím, jestli bych radši nešoustal počítač. (Těch votvorů a …). 2.) Zjistím, jestli by mě Scarlett Johansson dokázala udělat hlasem. 3.) Thx za titule ,,pohodaman“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2014)

Velmi originální romantické sci-fi drama, jež dokáže patřičně zaujmout, pokud jste ochotni přistoupit na vizi, kterou si pro nás tvůrci připravili. Když se na děj podíváme z hlediska psychologie a lidských vztahů, tak se jedná doslova o studii s řadou hlubších myšlenek. Chválit herecký výkon Joaquina Phoenixe není třeba, protože je skvělý jako vždy. Pěkné 4*. (23.01.2014)

Black Mirror uvádí ukecaně procítěný melancholický a díky tématu i dosti mrazivý celovečerní speciál Když Teddy potkal Siri, který speciálně mezi epizody The Entire History of You a Be Right Back tématicky i zpracováním sedne jak prdel na hrnec. Každopádně sci-fi je to především tím, že chlápkovi s vizáží Grouncha Marxe nadbíhají (pravda, v různých podobách) Scarlett Johansson, Amy Adams, Rooney Mara, Olivia Wilde či Kristen Wiig. A pak také tím znepokojivým střihem pánských kalhot budoucnosti; brrr... Již jen pro své dobro doufám, že zrovna v tomto bodě se Spikova vize nenaplní. (09.01.2014)