Reklama

Reklama

Princezna se zlatou hvězdou

  • Československo Princezna se zlatou hvězdou na čele (neoficiální název) (více)
TV spot

Obsahy(1)

Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (443)

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Navzdory budovatelské mánii pětiletek let 50., natočil Martin Frič velmi příjemnou a originální pohádku, která se stala jednou z nejvíce reprízovaných a dodnes je pravidelnou součástí vánočního programu českých televizí. Jedinečnost pohádky je dána jednoznačně formou. Veršované dialogy, písně, parádní intonace mluveného slova. Na pohádku má film překvapivě deprimující atmosféru. Je to dáno strachem z Kazisvěta, životem princezny ve vyhnanství a také prostředím. Jde jednoznačně o interiérovou záležitost, která působí s křiklavým obarvením poněkud nepřirozeně a uměle. Navíc samotný princ Radovan působí smutným, tápajícím dojmem. Pepíček Zíma se mi v této roli nelíbí. Je příliš dobrý a působí trochu dojmem ňoumy. Situaci zachraňují optimističtí sluhové a zejména šéfkuchař v podání skvělého Stanislava Neumanna. Nakonec se vše v dobré obrátí. Lada odhalí svou totožnost, Radovan procitne z letargie a Kazisvět dostane na zadek. Jak se říká. Konec dobrý, všechno dobré. 81% ()

aniiicka 

všechny recenze uživatele

Když odhlédnu od angažovaných režimních vsuvek, tak musím říci, že mám tuto pohádku moc ráda. Asi mi připomíná vánoční čas, prostě má pro mě takovou slavnostní atmosféru. Veršovaný jazyk mě zde vůbec neruší, naopak dodává zpěvnost vyprávění. :) I když mi některé postavy a jejich charakteristiky lezou malinko na nervy, tak se tomu spíš zasměju a nějak mi to dojem nekází. Atletický souboj prince a Kazisvěta na konci je nejlepší =D rovněž seznamovačka prince a princezny je trošku legrační. Princ asi po dvaceti sekundách ví, že záhadná paní je líbezná, vlídná, moudá a ušlechtilá. Nevím nevím, jsem asi moc mírná a nekritická i když me většinou režimní vsuvky apod. dost ruší. Myslím, že je to prostě pohádková klasika s pěkným konzistentním příběhem. pozn. až nedávno jsem si všimla, že jednu z vedlejších postav hraje Theodor Pištěk. ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Další z řady těch lepších pohádek, které jsem v dětství viděl opravdu mnohokrát, ovšem do mého TOPU se nevešla. O pověstný fous. Možná i přes menší naivitu samotného příběhu, možná proto, že mi přišel místy dost nevyvážený. Nicméně vtipnost tu rozhodně nechybí, princezna Lada v podání Kyselkové byla pěkná, Pepík Zíma coby princ si taky nevedl vůbec špatně, nicméně nejlepší byl stejně „hlava pomazaná“ Kazisvět v podání Martina Růžka. Mladého Vinkláře v roli kuchtíka bych snad nikdy nepoznal – nebýt závěrečných titulek…60% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Já si nemůžu pomoct, tuto pohádku nemám rád. Vždycky jsem se u ní nudil. Navíc oba hlavní předtavitelé mě vůbec nenadchli. Marie Kyselková jako princezna byla velice nevýrazná (kromě té hvězdy na čele samozřejmě) a Pepíček Zíma byl tak sladký, až jsem musel přestat u filmu přikusovat vánoční cukroví. Ty 3 hvězdičky dávám jen kvůli Stanislavu Neumannovi jako vrchnímu kuchaři a Martinu Růžkovi jako králu Kazisvětovi. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Princeznu se zlatou hvězdou, jednu z nejznámějších českých filmových pohádek, jsem měl už jako dítě velmi rád. Jako dospělý člověk jsem získal zase nové dojmy, ale jimi se můj poměr k ní jen upevnil. Její známá zvláštnost, totiž veršovaná řeč, jí propůjčuje rysy hravého, roztomilého a poetického filmu, u někoho však budí rozpaky, zdá se mu poněkud banální nebo nevalné úrovně. To poslední bych vyloučil už z pouhé podstaty faktu, vezmeme-li v úvahu, že je to žánr pro děti: prostota rýmovaných veršů sem patří, ale současně není trapně nebo amatérsky zpracovaná. Přečteme-li si texty písní, je znát, že je psal básník, autor schopný hravého a něžného kouzla s přiměřenou mírou sentimentality (je příznačně paradoxní, že autorem původní divadelní hry podle klasické předlohy Boženy Němcové byl básnický stalinista K. M. Walló) se smyslem pro prostotu, která není banální, což se ostatně odráží i ve veršovaných dialozích. Vedle toho film poetizuje výrazný podíl hudby a baletu (hudbu složil Bohuslav Sedláček). Balet zde máme hned třikrát (předvádění šatů pro princeznu, tanec komediantky pro krále Kazisvěta, ples na zámku), romanticky snivá hudba s barvitými harmoniemi nás provází téměř nepřetržitě a ve své časté nyvosti, k níž tvoří protiklad výhružný (a velmi účinný) pochodový motiv krále Kazisvěta, se může zdát až zdlouhavá. Výrazná je kromě pochodu Kazisvěta baletní hudba z plesu (zajímavé je poslechnout si její syté harmonie v klavírním znění ve scéně zkoušky baletu), "bakchanální" hudba z produkce komediantů, exotické inspirace při předvádění šatů a zvláště krásné melodie obou písní, z nichž druhá, princova (Prstýnek něžný), si mě opravdu podmanila. Kouzlo hudby, baletu, veršovaných dialogů a v neposlední řadě i kostýmů se pojí s roztomile naivním příběhem, jehož prostota byla také terčem kritiky. Patrné snaze vytvořit pohádku především roztomilou a poetickou by však nějaký složitější děj překážel. Jednoduchost zápletky a rozuzlení přispívá k roztomilosti celku a jde naprosto v intencích toho, o co se tento film především snaží. Jedna scéna ke konci vzdáleně připomíná moment z Prodané nevěsty: dívka z kuchyně, která solila polévku, předstoupí před prince a čeká na jeho ortel: Princi, zde stojím, nyní vyneste svůj soud, ale princ odpoví: Já chtěl bych před Vámi, paní, na kolena pokleknout! Je to, jako když po smutných tónech, kdy Mařenka zpívá: "nuž tedy, jdi a neobjev se mi před tváří více," čekáme opět něco smutného, ale místo toho se rozezní vášnivé, dychtivé tóny Jeníkovy: "jen dovol, bych zulíbal tvé krásné, drahé líce!". Zřejmý ideologický rozměr načrtnutých postav dává za pravdu těm, kteří se nad touto barvami hýřící pohádkou ošklíbají – král je dětina, jemuž odpírá poslušnost i drzá chůva zastupující ty, kteří nemohou veřejně promluvit, tedy, jak sama říká všechen lid, Kazisvět v rytířské zbroji dává na srozuměnou, že před germánskou rozpínavostí není úniku, kuchtíci jsou trubci k smíchu a odměřený maršálek vrací zasněného, romantického prince zpátky nohama na zem. Ale konečně princezna je krásná, milá a přirozená, jak má být. Do smrti vás paní budu milovat a ctít. Pokud bych měl Fričovu pohádku popsat několika slovy, řekl bych: krása, jemný vtip, něha a roztomilost, poetičnost, hravost a elegance. Nádherně se u ní sní! Co víc si od pohádky přát? () (méně) (více)

Galerie (22)

Zajímavosti (26)

  • Exteriéry se natáčely na zámku v Průhonicích. Sídlo prince Radovana (Josef Zíma) se natáčelo na hradě Kokořín. (M.B)

Související novinky

Zemřela herečka Marie Kyselková

Zemřela herečka Marie Kyselková

22.01.2019

Ve věku 83 let zemřela česká herečka Marie Kyselková, kterou diváci mohou nejlépe znát jako princeznu Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Herečka byla dlouhodobě vážně nemocná a v poslední… (více)

Reklama

Reklama