Přísně tajné premiéry

„Blázníš?! Copak jsi neviděl, že vyjíždíme na hlavní? Si nás moh voba zabít!“ - „No, taky by to bylo řešení.“ Tohle Fričovo dílko mi dlouho unikalo, ale nakonec jsem ho dostihl. A jde o velmi příjemné překvapení. Sovák je jako zneuznaný génius velmi zábavný, zloduch Řanda mu dělá více než obstojného protihráče, navíc jejich dialogové výměny jsou zdařilé. Avšak to nejlepší na tomto filmu je mistrně napsaný manželský pár v čele se skvěle sehranými Sovákem a Bohdalovou. Hláška střídá hlášku (např. ikonická: „Láďo, já už jsem zase tak unavená.“), až je člověku skoro líto, že se pozornost tu a tam přesouvá k plánování a krádežím. Směrem ke konci začne tempo filmu trochu zpomalovat, aby najednou nastoupil „nový hráč“ na scénu a ten „výbuch“ je výbornou tečkou. Celkově je to za slušné 4*. „A na co je náš člověk stavěnej?“ - „No rozhodně ne na tu vaši Akci 57. Podívejte se, já neříkám, že by se u nás nekradlo, krade se, ale jinak, po našem, v malym, ale za to důkladně a neúnavně, prostě ta velikost malýho českýho člověka přímo děsí.“ (03.02.2017)

jeden z posledních filmů Martina Friče si bere téma z amerických detektivek a převádí do našich socialistických poměrů. Námět je dobrý a ve své době originální a připomíná tehdejší éru s populárními Vorlíčkovi filmy. Bohužel ho kazí slabší zpracování - skoro televizní a herci předvádí průměrné výkony, ale i tak je rozhodně zajímavý a stojí se na něj podívat. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (18.02.2013)

Legrační logické a velmi milé, Sovák jako uťápnutý spisovatel s neustále nespokojenou manželkou (Bohdalovou), je opravdu ideální zločin nemožná věc? Kdepak. stačí pár centimetrů nylonové sítě, trocha drzosti při krádeži soch v kostele a najednou máte scénář pro nevyřešitelnou loupež, jo a ještě schopný tým zlosynů, které nemůže vést nikdo jiný než Vladimír Menšík, kterému by nikdo zločin z očí nevyčetl. (29.01.2017)

Film Přísně tajné premiéry, to je zajímavé použití parodického nadhledu ke ztřeštěnému pobavení, ale občas marně chytá dech při násilném uzpůsobení. Autor předlohy Vilém Hejl si mohl ironií a jízlivostí nepatrně vyrovnat své nevyřízené účty s politickou mocí. A skutečně je tu karikaturní odlehčení a rozverné slovní indikace i kontraindikace a též cynicky nezvedené moralizování tím, čím Martin Frič dlouhodobě bavil filmové diváky. Přesto se kontinuita a bezprostřednost občas bezradně rozhlíží kolem, nalezené zkratky se ukážou být zhoubou intimním potřebám, nakonec se ztratí ve vlastní spoušti, na jedné hromadě sutin si zlomí nohu a do cíle bláznivého závodu se s vypětím posledních zbytků sil jen doplazí. Prvním vladařem notového zápisu parodické kriminálky je František Jech (velmi dobrý Čestmír Řanda st.), šéf profesionálně organizované zlodějské bandy. Zločinec dokáže pragmaticky využít inovativních kriminálních nápadu, které se svým mírně neskromným rámcem vymykají představám duševně omezené elity socialistické reality. Drzost slaví úspěch. Druhým vladařem ironické kriminálky je Vladimír Hudec (zajímavý Jiří Sovák), spisovatel a scénárista komplikovanějších a zamýšleným profitem také ambicióznějších detektivních příběhů. Morální dilema se sice vzpírá, ale nakonec se skutečnost nedocenění a neskromná autorova ješitnost nechají vyprovokovat k akci a k úspěchu. Třetím vladařem, chytře využívající příležitost k převzetí moci, je Lída (příjemná Jiřina Bohdalová), spisovatelova naivní žena. Návyková závislost na strmě zvyšující se životní úroveň je dílem okamžiku. K výraznějším postavám patří také Matýsek (velmi příjemný Vladimír Menšík), spolehlivá Jechova pravá ruka a předák dokonale secvičené lupičské party. S odpovídajícím finančním krytím přeci není nic nemožné. Z dalších rolí: kapitán Veřejné Bezpečnosti a Hudcův kamarád Klikar (Jiří Němeček), k nesocialisticky vedené podstatě zločinu Hudcova scénáře nedůvěřivý televizní redaktor Majer (Jiří Lír), obdobně nekompetentní redaktorka Králíčková (Nina Popelíková), a další nesouhlasný televizní redaktor (Miloš Nesvadba), pražskou zločineckou světovostí překvapený módní návrhář Noiret (Miloš Kopecký), televizní režisér nerozpoznaného spisovatelova přiznání (Lubomír Kostelka), herec v televizní roli vůdce lupičské bandy Jakeše (Zdeněk Dítě), herec v televizní roli spisovatele Richtra (Jan Pohan), či další a schopní členové té organizované zločinecké partičky Mareček (Otto Šimánek), Heran (Jaroslav Cmíral) a Hampejz (Mirko Musil). Přísně tajné premiéry jsou nadány smyslem pro ironii, nadhled a znalostí souvislostí a paralel, přesto nepatří k tomu lepšímu, co Frič během své bohaté kariéry natočil. Intelektuální nádeničina je v socialistické realitě pohanou, v kapitalistické potom nutnou potřebou. Škoda těch zbytečných ztrát tělesného pulsu. (11.07.2020)

Komedie, a dosti podceňovaná, zdá se. Pravdou je, že námět neohromí: páchat zločiny podle literárních detektivek, to už tady bylo mnohokrát. Jenže herci jsou vynikající, režie bravurní, svižná, a scénář jednak plný chytrých dialogů, jednak směřující k překvapivému rozuzlení. A závěrečný fór? No, čím jiným než granátem se to dalo ukončit? --- Nenechte si ujít, je to ohromná sranda. (07.01.2011)