Roztomilý člověk

Když jsem tuto veselohru viděl v dětství poprvé, byl jsem tím gejzírem gagů nadšen. Když jsem ji viděl nedávno, něco mi tam nehrálo, vlastně mi tam něco až vadilo. Ale co to bylo? Vždyť Oldřich Nový je ve své neschopnosti přestat svým žvaněním přivádět do trapasů své okolí i sebe samého naprosto vynikající. Stejně jako jeho zoufalý, leč nakonec vždy na pomoc přispěchající kámoš Ladislav Pešek. A pak jsem na to přišel. Slabinou jsou věty, které scénáristé dali do úst Nataše Gollové. Ta je sice ve svém hereckém projevu tradičně rozpustilá a neodolatelná, ale jakmile scénáristé nechávají slečnu Poldu dokončit nějakou mystifikaci Viktora Bláhy, spadne celá recese i dialog o několik levelů níže. Což je velká škoda. Udělat to lépe, bylo by to na 5 hvězdiček. Tento absolutně nedoladěný "detail" to však sráží dolů, obávám, se o více než tu jednu, co jsem strhnul já. (25.01.2019)

Upraveno v červnu 2020. Film Roztomilý člověk je jako centrifuga na pouťové slavnosti. Film Roztomilý člověk je taškařicí, odhodlaně proměňuje běžně obvyklé kontury života v nadzemskou veličinu, vášnivě tančí uprostřed halasného povyku a za úplňku ožívají fantazie uličnického zasnění. Vyslaná energie průběhem pohybu neskomírá, vytváří mohutný vír, který s každou další pohlcenou osůbkou zrychluje svůj točivý moment. Martin Frič, spolu se scénáristou Karlem Steklým, vykouzlil z předlohy Františka Xavera Svobody vitálně orální hrátky na způsob zkrocení pohotového vtipálka, kdy jeho nevinný žertík nabobtná až do celospolečenského rozměru. Atmosféra jiskří, souboje jsou přehlídkou ironizujícího hemžení. Tou prvotně vyslanou energií je Viktor Bláha (vynikající Oldřich Nový), redaktor soudní rubriky Lokálního hlasatele. To jeho radost ze života má stále rozvernou náladu, se kterou skutečnost vylepšuje a nové barvy veřejně předvádí a hlasitě zpívá rošťárny. Hlavní ženskou postavou je Karla Hašková, provdaná Molendová (zajímavá Lída Chválová), nevěsta bývalého Viktorova spolužáka. Uličnictví ještě nebylo rozpoznáno, proto je stále v údivu z podivného novomanželského počátku. Významnou postavou je Jan Valtera (dobrý Ladislav Pešek), Bláhův kolega z Lokálního hlasatele i jeho spolubydlící. Sice zná povahu svého kamaráda, přesto ani on není ušetřen škádlivých klukovin. Důležitou postavou je Polda Krušinová (velmi příjemná Nataša Gollová), okouzlující a nejlepší kamarádka Karly. Vitální a usměvavá dívka s hravou fantazií je konkurencí, ale též nejspřízněnější duší Viktora. Výraznou postavou je Vitališ Hašek (příjemný Theodor Pištěk), stavitel, tatínek Karly a mlsný kocour nad nespoutaným dívčím mládím. Život je tu lechtivým pobavením. K výraznějším postavám patří Ivan Molenda (příjemný Raoul Schránil), inženýr, Karlin ženich a bývalý Viktorův spolužák. Ani novomanžel nevychází z údivu počátku svazku, navíc s pocitem porážky a zkázy. Z dalších rolí: z Viktora nadšená, ale na Vitališe náročná babička Hašková (Ella Nollová), upovídaný bratranec Karly, nezvyklý na pití alkoholu, Jaroslav Stárek (František Filipovský), necitlivě probouzený advokát rodiny Hašků JUDr. Kouřil (Jaroslav Marvan), obětovávaná Valterova sestra (Eva Svobodová), ženicha pro dceru lovící vdova Malá (Zdeňka Baldová), její hudebně nadaná dcerka Emilka (Blažena Slavíčková), hudby znalá profesorová Matoušková (Světla Svozilová), zostuzený správce zvířecího útulku Fretka (Ferenc Futurista), či s Bláhovou fantazií trochu nespokojený šéfredaktor (Karel Hašler). Film Roztomilý člověk je živelnost, utržená ze řetězu, a opojení životem, které na kolena nesrazí ani skutečnost, že fantazie vytrestá fantastu. Jeden z nejpodávanějších pamětnických filmů je i v novém tisíciletí osvěžující zábavou. (29.09.2009)

Ač fanda Oldřicha Nového, tak tento snímek mi vůbec nesedl. Režisér to s těmi vtípky a vylhanými příběhy kapánek přehnal. Je pravda, že český divák je potěšen a rád se pobaví na cizím neštěstí, ale co je moc, je moc. Tento snímek jsem viděl kdysi dávno. Pak jsem si ho s odstupem času (víc než 20 let) koupil na DVD, jako téměř všechny staré české filmy, které na DVD vyšly. Poté jsem ho shlédl ještě jednou a zřejmě i naposled. Založil jsem ho do své filmotéky a už se k němu vracet nebudu. (19.04.2012)

Ve válečných letech se čeští filmaři vraceli ke staré látce... píše se na začátku filmu. Chápu to jako alibismus, protože pár vtipnějších a lepších filmů pro pamětníky už jsem viděl. Ne že by Olda ze sebe nedostával to nejlepší, ale námět mi nějak pokulhává, je příliš dětinský, a ani jako satira na senzacechtivou společnost to nestačí. (31.12.2015)

Neprávem opomíjený film naší hvězdné předválečné filmové éry. Ale proč?! To nepochopím. Četla jsem i knižní předlohu F.X. Šaldy a musím říci, že ta filmová podoba se trochu liší. Ne však kvalitativně. Snad i proto, že sám Šalda prý dojížděl na natáčení filmu a pozorně dohlížel na scénař... Ve filmu, který alespoň na chvíli dal zapomenout návštěvníkům kina na tehdejší nelehkou dobu, se objeví mnoho nej. Nejlepší filmový lhář Viktor Bláha v podání Oldřicha Nového, nejšarmantnější lhářka Polda alias Nataša Gollová, "nejvyčuranější" příbuzný František Filipovský, nejvíce lží vůbec a tak by se dalo pokračovat dlouho... Filmu vážně nelze vytknout nic podstatného, vše je tak, jak má být. Zkrátka povedený film, který párkrát do roka neuškodí. A - pozor na lidi, co si začnou nenápadně upravovat kravatu:) (17.01.2008)