Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? ()
Když Paulette odpojí telefon a exekutoři vybílí byt, rozhodne se svůj problém řešit nezvyklým způsobem. Začne prodávat drogy. Příjemná, nenáročná komedie od níž nečekejte salvy smíchu, spíš jen úsměv na rtech, ale také se při jejím sledování nemusíte stydět. A to není málo. Je to tak na tři a půl *, ale za hezké vyřešení situace na závěr, dávám 4! ()
Zajímalo by mě, čím to je, že se u francouzských komedií skoro nikdy nesměju... Tenhle film nebyl výjmkou. Nápad to byl sice zajímavý a děj a průběh filmu by ještě tak zlé nebyly. Ovšem pokusy o vtipné scénky, popřípadě drsné a rádoby-vtipné hlášky té báby v hlavní roli mě strašně, ale opravdu strašně nudily! 2,5* ()
Stojí to na tom, že babka je menej podozrivý páchateľ, no dalo sa čakať, že to skončí nejak šťastne, navyše s tými majetkami, ktoré nadobudla, či s tou akciou okolo malého chlapca to zas vtipné nebolo, navyše si myslím, že aj okolo toho kňaza to bol nezmysel. Je to taký jednoduchší film, komédia na mierne pozdvihnutie nálady, ale celkovo veľmi slabá. ()
Zatrpklí důchodci, dealeři drog a rasisti jsou tři skupiny lidí, kterým se snažím vychytrale vyhýbat v civilním i filmovém životě. Tentokrát jsem to dostal namixováno všechno dohromady a ani žánr komedie to nedokázal statečně zachránit, neboť v průměru jedno pousmání za půl hodiny mi žádnou velkou zábavu nepřineslo. Já se nudil a pokud nějaká seriózní vědecká studie tvrdí, že zhulený bych si to parádně užil, tak vznáším námitku proti jejím unáhleným závěrům. ()
Reklama