Lousy Bastards
Všiváci
Režie:
Roman KašparovskýScénář:
Roman KašparovskýKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Miroslav ChyškaHrají:
Ondřej Vetchý, Jiří Langmajer, Iva Janžurová, Tereza Ramba, Jiří Mádl, Kryštof Hádek, Tatiana Dyková, Marek Taclík, Ondřej Malý, Andrea Růžičková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Příběh dvou bratrů, které rozdělila jedna žena. Špičkový neurochirurg utápějící se v bludném kruhu operací, alkoholu a milostných avantýr a jeho horkokrevný bratr, který se vrátil z české mise v Afghánistánu, vychovává dvě dcery, ale prohrává svůj boj s dluhy a návratem k normálnímu životu. A všechno to řídí jejich matka. Jejich osudy se prolínají s dalšími postavami kolegů, spolubojovníků, kamarádů, všichni však mají něco společného. Každý se totiž někdy zachová jako všivák... (Bontonfilm)
(více)Recenze (330)
Jsem taky pěknej všivák, protože úplně kašlu na to, jaká je tahle filmová holka na jednu noc uvnitř a jde mi jen o to, jaký má tělíčko s tvářičkou. Prase aby se v ní vyznalo, ale večer s ní byl moc pěknej. A já jsem moc rád, že i u filmu si ještě sem tam můžu říct "nejhezčí holky jsou z Čech." ()
Strašné, opravdu strašné... Komedie? Ehhh... Co to bylo za šílený mix žánrů bez nápadu? Jak se podařilo na tenhle scénář ulovit tolik herců známých jmen? --- Jsem otřesen a špatně se mi skládají k sobě slova. Snad to bylo těmi flashbacky , kdy jeden už pomalu nevěděl, v jaké časové rovině právě je... No, alespoň kucí se koukli do Afghánu a i si tam zastříleli, zajezdili v lendrouvrech, proletěli blekhókem tak maj zážitek. Ti co maj rádi Voříškovou (neplést si s voříškovou) ji uvidí v pár odvážnějších záběrech a ti co mají rádi Mádla by ho tu nepoznali. Jinak je to takové celé asi pojaté jako mix Forrest Gumpa (létající peříčko), O myších a lidech (retardovaný Mádl a králíček), pohádky V peřině (Nikol mávající roztrženým polštářem) a Kobry 11 (přepadení banky, výbuch a skok..). ----- Tohle bylo skoro na odpad. Dávám jednu hvězdu, tu z Malého čepice... * ()
První půlhodina naprostá mizérie, kdy mi fakt nechybělo mnoho zasypat hodnocení odpadem. Pak to ale začalo být tak blbě blbé, že mě to vlastně najednou připadalo docela zábavné sledovat. Herci slušní, jen tomu Vetchýmu neumim nějak uvěřit svaly a kuráž drsňáka, vždyť on je to od pohledu takovej miloučkej cipísek, co by mouše křídlo neulomil. Zato Langmajer s Tatiánkou perlily a možná i díky nim jsem tu úvodní půlhodinovku překonala. A že Mádl konečně hraje sám sebe, to bylo potěšující, ačkoli mě sral úplně stejně jako ve všech předchozích filmech. Americké finále uhodilo hřebíček a já už se fakt tlemila do polštáře, říkajíce si: "Verunko, to musíš vidět znovu." Kvalitní kosočtvercina. 50% ()
Pokud mělo to neustálé skákání v čase nějaký hlubší význam, tak mi zůstal utajen. Co mi bohužel nezůstalo utajeno, byly Mádlovy kreace na téma „jsem retardovaný." Skutečně netuším, proč Mádl stále trpí utkvělou představou, že umí hrát, bylo by vhodné, kdyby se již konečně začal léčit. ()
Scénáristicko-režijní bordel, který mě však nestihl skoro vůbec nudit. Film, který možná i tuší, o čem chce vyprávět, ale ROZHODNĚ NEVÍ JAK. Ultra bizarní český pokus o severské socio-psychologické drama nasnímané ve stylu Michaela Baye (nechybí rádoby cool zpomalovačky a dokonce ani výbuchy!). Chvíli divná komedie, chvíli divné rodinné drama, chvíli divná vztahovka, chvíli dokonce válečné drama (samozřejmě divné). Vrcholná scéna v bance je absolutní top! 30 % ()
Tento snímek mi odpočíval v zákoutí disku dobrých 7 let a nic by se nestalo, kdyby si ho disk vzal s sebou do křemíkového nebe. Roman Kašparovský zde nezpochybnitelně ukázal, že naprosto zoufalý scénárista. Každý, komu se ten scénář byť jen trošičku líbil, by se měl nechat z této databáze pro dobro všech smazat a již nadále svým hodnocením neprznit celkové hodnocení jednotlivých snímků, které je jakýmsi spolehlivým ukazatelem pro ostatní diváky dychtící po kvalitním filmovém zážitku. Rajón takového diváka je výhradě u Ulice, případně u libovolného pořadu na Soukup TV, kde se musí cítit jako ryba ve vodě. Všiváci byla totiž naprosto exemplární ukázka toho, jak scénář nemá vypadat a jak je to vůbec možné udělat nejhůře. Sledování v tomto případě bolí, protože se zde nesešla parta kočovných neherců, nýbrž herci, které mám docela rád a kteří i zde v tomto nefunkčním prostředí předváděli velmi uspokojivé výkony. Celý scénář je vystavěn jako mozaika naprosto nesmyslného množství nesmyslných náhod a nechutně okatých scénáristických kliček. Roman Kašparovský musí být regulérně strašně hloupý člověk, který ke všemu naprosto absentuje jakýmkoli náznakem sociální inteligence. Jinak si toto naprosté selhání nedovedu vysvětlit. Není nejmenšího divu, že po tomto omylu už nikdy nic nenatočil. Tohle by stěží prošlo nějakému začínajícímu filmaři jako studentský film. Zpočátku neznáte motivace postav a nechápete, co se děje. Později nevěříte, co se děje. Oceňuji pouze herecké výkony. O ději nelze prohlásit, že je špatný - on je vyloženě urážející diváckou inteligenci a vkus. [25 %] ()
Po Mádlovo Vejšce mi tahle role kněmu přišla dost debilní a nelibil se mi. Celej film se mi nelíbil. Nuda jak hrom, 1* za pár scén, ale i ták ... hovadina. ()
Český nadprůměr. Nadprůměr vtipu a černého humoru. ()
A to mám české filmy rád.... ()
Docela rád bych věděl, jak pan Kašparovský přesvědčil tolik dobrých herců, že má cenu zúčastnit se jeho projektu. Z výsledku to vypadá, že scénář byl naprosto příšerný. Všichni tam jen chlastají a šukají (každý s každým jako v běžných českých seriálech) a nakonec zůstal jedinou zajímavou postavou, která měla moje sympatie, králík. Režisér zbytečně exhibuje, místo aby zkusil vyprávět příběh. Střih, zvuk, hudba a další věci jsou na výborné úrovni, což znamená, že všechny nedostatky jsou ještě víc vidět a slyšet. Škoda času. ()
Film, jenž se dočkal třinásobného odložení premiéry v součtu asi 18 měsíců, prostě nemůže klapnout. Největší chybou je přehuštěnost motivy. Jenom příběh zlodějíčků Hádka s Mádlem by vydal na samostatnej film, a že Mádl prostě opět zahrál výborně. Je tam moc postav a tím příliš náhod. Objeví se tam několik vysvlečených hereček (Keresteška, Vilhelmka, Vořech a ta její kámoška z dízy), ale víc nahá je tu opět jen miss big boobs Aneta K., která jde za kariérou poměrně nekompromisní cestou už od Poupat. Kdyby se míň svlíkala, hezká je dost. Ze všech těch blbostí a drobných blbostí mě nejvíc naštvala jediná - pan režisér a scenárista se asi dost koukal na M.A.S.H - tam totiž taky řešili, že mají málo rukou a musí selektovat pacienty, kteří mají šanci přežít. Krásná ukázka, jak se taky dá zazdít vysokej rozpočet. ()
Jméno, které stojí za seznámení. Režisér Roman Kašparovský, jehož prvotina Všiváci vstoupí po dnešní pražské premiéře do kin, má ctižádost i úctu k řemeslu, něco si myslí a myslí to vážně, jen si to neumí vytřídit. Závěrečný sled úmrtí a vykoupení v jeho filmu proto nepůsobí osudově, nýbrž přepjatě, uměle, bezmála sebeparodicky, čímž původní dojem dost pošramotí.Také chce sdělit světu všechno naráz, což je tradiční nemoc debutů - ale nepěstuje laciné podvody, což je v dnešní záplavě rychlokvašených mistránků skoro zázrak. Profesně jsou Všiváci bezchybní, však si také nováček přizval legendy v čele s Vladimírem Smutným, jehož kamera doslova čaruje. A nejen ilustruje, obrazové vyprávění má navrch od úvodního skoku z dětství k dospělosti dvou bratrů, kdy Jiřího Langmajera coby zpitého chirurga budí k operaci a Ondřeje Vetchého hlídá na vojenské misi v Afghánistánu - velmi věrně, válka tu má parametry skoro americké, nikoli české akční ostudy. ()
Řekl bych, že není asi moje vina, že jsem film nepochopil. Ale Mádl je výborný herec. ()
Další český nepovedený experiment. Na rozdíl od ostatních současných českých filmů je v tomto vidět dobře odvedená práce kamery, několik efektů i dobré herecké výkony. Myslím si, že pan Kašparovský má potenciál s dobrým scénářem udělat kvalitní film. Všiváci však kvalitní scénář nemají. ()
Hromada střepů, střípků, kousků, dílků, součástek, flashbacků naplácaných na sebe... doplněné o permanentní přehlídku dějových zvratů, nezapadajících souvislostí, zoufalé nereálnosti mnohých částí příběhu a mimořádně mizerně zvládnutých akčních scén, takže jsem celý film strávil tím, že jsem se snažil najít nějakou smysluplnou nit, proč bych měl film dokoukat. Nenašel jsem ji. Musím přiznat velmi dobré herecké výkony, díky kterým jsem u filmu vydržel až do závěrečných titulků, ale to na dobrý film jednoduše nestačí. ()
Upřímně řečeno, nevím, co si mám vlastně myslet. Dost často jsem si v duchu říkal, že snad sleduji nějakou bláznivou balkánskou kriminální komedii, kterou zpomalují některé poetické scény. Časová mozaika, prolínání dějových linek, postav, žánrová roztříštěnost, asi to chtělo nechat podrobit "vrchnímu dobrozdání" nějakého zkušeného režiséra. Takhle zanechávají Všiváci v divákovi rozplizlý a nejasný dojem. Některé herecké výkony si ale nějakou tu nominaci určitě zaslouží. ()
Hrozné a katastrofické nato nejsou slova prostě. ()
Podivný mix těžkého života vojenského veterána s rodinným dramatem, který mi trochu připomínal dánské (či chcete-li americké) Bratry. Ale opravdu jen připomínal. Film kulhá hned v několika ohledech. Předně je to velké množství náhod, které jednotlivé postavy ovlivňují, aby se jejich osudy prolnuly. Bylo to příliš účelové a nekonzistentní. Další věcí je situace bývalého vojáka, která by se spíš hodila do amerického či britského prostředí. Naši veteráni existenčními problémy netrpí, pokud se nepotýkají s nějakými závislostmi, o čemž tady nebyla ani zmínka. A nakonec mi přišly zbytečné postavy v podání Mádla a Hádka, přičemž Mádlova role byla úplně mimo. Na druhou stranu se mi líbila technická stránka věci, díky přecpanému ději jsem se nenudil a pokud nepočítám zmíněnou dvojici, tak herci, zejména Langmajer, mě bavili. Nebylo to zlé, ale vidím tady promrhanou příležitost. 50% ()
Tentokrát byla zřejmě chyba, že jsem neměl ani tušení o čem bude film pojednávat. Že jsem nečetl ani stručný obsah. A tak jsem na dobrou polovinu filmu (spolu s dalšími, co film v tv sledovali se mnou) měl nejasno v tomto propleteném příběhu a jen se dohadoval, kdo je kdo a co se vlastně v té minulosti odehrálo a způsobilo rodinné rozkoly. Herecké obsazení opravdu hvězdné a pochvalné. Mohlo to být velice dobré drama o lidské zoufalosti. Některé scénáristické nápady a jednání postav mi však přišly zoufale absurdní (krom nejasného angažování slabomyslné postavy ztvárněné Mádlem asi nejvíc ono "finále se zbraní"). ()
Přízrak(y) minulosti a hořce neradostná současnost, ve které ačkoliv každý šuká s každým, tak stejně nezažívá pocit štěstí a chtě nechtě bojuje se svými démony, popřípadě se oddává andělům. Debutující režisér, a v tomto případě také zajímavý scenárista, Roman Kašparovský zvolil pro příběh dvou bratrů, které rozdělila minulost, stísněnou atmosféru vyprávění. I když jsem si nechtěl připustit, že by mohlo po celou dobu fungovat vyprávění na bázi prolínání minulosti se současností, a to hned ve čtyřech retrospektivních fázích, respektive rovinách, ukázalo se to jako dobrý nápad se silným nosným hlediskem. Jedním z těchto nosných hledisek je moderně pojatá režie s celou řadou neotřelých detailů, jež umocňují završení jednotlivých scén. Příběh se totiž jen zřídka drží celistvosti vyprávění a rozhodně více vyniká pokaždé jinak koncepčně odlišně pojatou scénou, kterých je zde nepočítaně. Převedeno do praxe, Kašparovský zariskoval a na české poměry natočil film, který od zbytku tuzemské produkce zásadně odlišuje styl, jakým je natočen. Netvrdím, že v minulosti se o nějaké tvůrčí novátorství nepokusili i jiní (např. Hranaři), ale nikdo z nich neuměl s emocemi pracovat tak novátorsky, jako právě nyní Kašparovský. Prakticky co scéna, to nějaký emoční výlev. Postavy bratrů Mikiho (Jiří Langmajer) a o tři roky staršího Rickyho (Ondřej Vetchý) jsou zatíženi (traumatizující) minulostí, jež na ně měla postupem doby nějakým negativním způsobem dopad. Mladší brácha, t.č. na vojně, mrdal (omlouvá ho jen to, že neměl tušení, že ona chodí s jeho bratrem) staršímu bráchovi jeho holku, tu zbouchl, ale vzít si ji mohl jen ten podvedený brácha, protože tak rozhodla jeho autoritativní matka, která ze svých dvou synů vždy nadržovala (nebylo jasné, proč tomu tak bylo) mladšímu Mikimu. Bratry to rozkmotřilo a v dospělosti už k sobě cestu nenašli. Ačkoliv osudová žena, která je viníkem, už dávno nežije. Z Rickiho je válečný veterán utápějící se v dluzích a bojující s démony mající podobu válečných misí v Afganistánu, k tomu je milujícím otcem dvou dcer, přičemž jedna domů nosí ze školy vši, ta druhá na prahu dospělosti má v plánu, po vzoru své babičky, stát se herečkou. Apropó, matku chlapců v minulosti hraje Sabina Remundová, v současnosti je to pak Iva Janžurová. Dobrý tah castingu, neboť zabarvením hlasu a vnějškovou podobou nezapřou, že se jedná o autentickou matku s dcerou. Z Mikiho je uznávaný neurochirurg, ženské klátí na počkání a dost často (a rád) se setkává s andělem z minulosti, pro něhož má slabost. To jsem v kostce nastínil osud postav, ale je toho okolo nich samozřejmě mnohem víc. Jejich osudy se zamotají, dějově vyhrotí a ne každá se dočká konce filmu, nebo ji potká dobrý konec. Obsazení filmu je dost dobré a nejde zdaleka jen o Ondřeje Vetchého a Jiřího Langmajera v ústředních rolích. Kvalitní výkony podávají i jejich mladší verze, Radúz Mácha (při jeho talentu nechápu zásmradek v "Cestách domů") a Michal Hruška (od dob Panice, co je nanic, zmužněl),tudíž u mě vyvstal zcela nečekaný pocit, že své starší hvězdné "bratry" možná až nemile přehrávali. Nemalou roli hrály ve filmu ženy a to, jak minulé, tak i ty současné. Je libo být hýčkán atraktivními sestřičkami Eliškou a Evičkou neboli žhavým duem Nikol Moravcová & Aneta Krejčíková, nebo divoškou Vilhelmovou, co je soustavně podváděna svým záletným manželem, přičemž i ona ho podvádí, anebo co třeba Tereza Voříšková ve trojce? Z hlediska erotiky toho ve filmu není málo, ale přirovnání "skandální" není úplně trefné, snad jen v případě Krejčíkové, neboť její Evička skončí v tom pověstném rouše, nebojte, Voříšková (skoro) taky všechno ukáže. Nesmím zapomenout na trio herců Hádek-Mádl-Malý, které film podle potřeb (příběhu) rámcovalo. Ve filmu si divák užije drsné i akční scény, které nejsou vůbec špatně natočeny. A bavilo mě, jak si s nimi režisér umně poradil. Film vůbec překvapí svoji zajímavě, originálně i stylově vedenou režií, která si dala za cíl neotřelý koncept. I když film produkovala Česká televize, není to na něm skoro vůbec znát, neboť po typicky televizním vizuálu není ani památky. Kašparovský přišel s celou řadou působivých scén v barvitém provedení kvalitního vizuálu, které možná netvoří příběh tak, jak by divák předpokládal, tedy typickou ohranou formou českých filmů, a to mě právě na tomto dramatu tak bavilo. 90% () (méně) (více)