Donšajni

Tak vám nevím, jestli je politováníhodnější scénář nebo režijní dohled. Bude to padesát na padesát s ohledem na fakt, že za obě je zodpovědná tatáž osoba... Nálepka komedie se zde vymyká mému chápání. Vysvětlením může být jen senilita Jiřího Menzela, protože stvořit takový paskvil za sedm let, to dá práci. Film mi svým "humorným laděním" připomínal Kameňáky s jejich absencí humoru a herectví. Marie Málková svou přítomností hravě strčí všechny do kapsy a jediný vtipný moment s Hartlem a jeho bolestí zad je smutným pomníkem zbytku "vtipných" scén. Logiku zde nehledejte a připravte se, že skoro půlku filmu budete poslouchat operní zpěv. Největší vtip je, že tohle byla naše oficiální volba na Oscara. Menzel musí mít stále obrovský vliv, nehledě na kvalitu. Nebo se mu to někdo bojí říct. Ale smutnější je, že toho roku nedokázal nikdo vyprodukovat lepší film. (15.11.2014)

Nic proti panu Menzelovi i když neumí při příchodu a odchodu z restaurace ani pozdravit a dokonce ani zaplatit, má můj respekt za filmy které natočil, ale tohle bylo na úrovni kanalizice ze 17.století. Donšajni mě celkem často přípomínali Kameňák, s tím rozdílem, že ten se alespoň netvářil jako Kryštof Kolombus při objevu Ameriky. Ze všeho nejhorší byly dialogy, působily stejně neupřimně jako slova pana Grosse, že to myslí upřimně. Nic proti pohledu za výstřih nebo na kozy či rovnou na nahý ženský tělo ...to klidně kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže já si tady připadal jak starej slinta, co šmíruje holky klíčovou dírkou, protože na víc nemá a nebylo mně to až tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Pak tady máme příběh, ten žádný nebyl, to bylo takový mochito smíchaný s cuba libre a tak to i chutnalo, tedy spíš nechutnalo. Jako pozitvium bych viděl herce a scénu, kdy Libuška otvírá okna starýho divadla, to byla krásná scéna ze který jsem cítil lásku ke starým časům a kvalitní práci se světlem. No, měla mě varovat už reklama "tento pořad Vám přináší Blesk." (26.09.2013)

Tešil som sa na Josefíkovú, ktorá tam mala malý štek, tešil som sa na príjemnú českú komédiu, miesto toho som dostal Menzelovú senilitu. Ani vtipné, ani nejak hlbokomyšlienkové, ani nič. Akurát Šafránková držala latku, Hartl sa snažil, al len tesne ju podliezol. Inak som si zase len potvrdil, že operu nemusím. Jedna jediná za to, čo som vravel už skôr, že Eva vyzerá ako mladšia verzie Libuše a Menzl to počul a spravil to presne tak, ako to malo byť. 1 z 5 (03.02.2014)

Kozy v opeře. Sled operních nácviků, mezi které Menzel nastrouhal pokusy o nevkusnou erotiku a polodementní příběh obstarožního donchuána, jehož chtějí z nějakého záhadného důvodu obskočit všechny vagíny v okolí. Ve finále člověk děkuje, že se nemalou část filmu operně kvílí - je to pořád snesitelnější, než sledovat eskapády souložícího Hartla a bourající Šafránkové. Nevím, jak moc si Menzel na tomhle silně prochcaném prostěradle začvachtal, nicméně není zrovna šťastným výsledkem, že nám jako epilog své filmařské kariéry zanechal tuhle buranskou frašku s trapně snobským ksichtem. (27.12.2023)

No, příběh o ničem. Děj prázdný, scénář zachraňuje operní zpívání, což se mi kupodivu na filmu líbilo nejvíce. Protože jak jsem již podotkl, příběh neměl ani hlavu ani patu, byl bezduchý, scházela mu jakákoliv šťáva, náboj, zápletka či zábava, i pointa byla mizerná. Prostě kdybych měl teď vycucnout to nejhlavnější na ději, musel bych mlčet. Ticho to totiž vystihuje nejvíce. (19.02.2014)