Les Bons Vivants
Per favore, chiudete le persiane
High Lifers
How to Keep the Red Lamp Burning
VOD (1)
Obsahy(2)
Šéf nevěstince, který musí zavřít, daruje svojí nejžádanější prostitutce slavnou červenou lucernu. Ta pak sehraje roli i v životních příbězích svých dalších majitelů. (Netflix)
Recenze (16)
1. Uzavření: Retro povídka z prostředí krachujícího podniku s nevěstincem má nejen sympatickou atmosféru jako z klasického filmu pro pamětníky, ale i svižnou režii s množstvím postav na malém prostoru, kde to opravdu žije. Líbily se mi mj. scény, v nichž sledujeme dialog a na pozadí něj ještě probíhá v záběru další děj. Byť jsem původně čekal větší prostor pro Bernarda Bliera, i malý prostor skvěle uhrál s velkým komickým gustem a ani ostatní herci nezaostávali a pomáhali úspěšně sehrát celý kolotoč posledního velkého dne. (4*) ---- 2. Proces: Tady nejdříve baví v groteskní dvojici zlodějů Lefebvre a Carmet během nepovedené loupežné akce, aby záhy přišlo překvapení v podobě důležitého předmetu z první povídky... a postupně se z ní objeví i celá řada postav, které se po 20ti letech sejdou u soudu v částečně odlišném žánrovém ladění. Bavilo mě sledovat nečekané tvůrčí navazování na předchozí povídku, stejně jako opět Blierův výkon, který tentokrát u soudu přešel až do dramatické polohy s rekapitulací života vlastní postavy... a Darry Cowl coby advokát? Vystoupil vždycky v pravou chvíli, aby celý proces ze všech nejvtipněji odlehčil a mě zase dokonale odrovnal! :) (4*) ---- 3. Velký pán: Ach, jo. Nějak nechápu, proč poslední povídku oproti dvěma předchozím musel dělat jiný režisér (který si přizval i jiného scénáristu) a že je ten rozdíl po stránce režie i vyprávění hodně znát. Zatímco Grangier úspěšně zvládl na malém prostoru poskytnout prostor celé řadě herců, Lautnerova povídka se stala klasickým improvizačním sólem Louise de Funèse. Ten mě sice opět víckrát pobavil a Mireille Darcová vedle něj je hodně fajn, ale zároveň jsem měl pocit, jakoby tu řádný scénář s dialogy v některých scénách neexistoval a Lautner se pak každou chvíli s natočeným materiálem uchyluje k voiceoverům, které mají v doprovodu fotografií dotvořit mezi tím zamýšlený, ale pořádně nenatočený příběh. Takhle to zní možná originálně, ale sledovat tento styl přes 40 dlouhých minut se mi stihlo brzy omrzet, rozjetý de Funès místy žel také a místo pořádného vyvrcholení tritptychu jsem se tak dočkal povídky, kde jsem už od poloviny vyčkával konce. Povedený závěr, tentokrát však s mnohem volnějším navázáním na předchozí povídky (i v tomto směru jsem čekal po druhé povídce víc), to zachránil jen částečně. (3*) ---- Takže, ačkoliv by mi celý film vyšel průměrem na 4*, po závěrečné povídce trvající téměř dvakrát tolik oproti předchozím inklinuji spíše k silným 3*: [70%] ()
Průměrné dílo, průměrné povídky, průměrné všechno. A to hodně drží pan Funés v poslední povídce. V té první zase zaujal Bernard Blier. Ten se objevil i v druhém příběhu, který mne hodně nudil. Zpočátku to vypadalo na dobrou komedii, ale pak přichází právě ten soud a tady už je to takové na usnutí. Takže, jak zmiňuji, průměr. ()
Povídkový film o červené lucerně, která je pojítkem všech třech příběhů. Lákadlem je bezesporu role Louise de Funése, jenže toho uvidíte až v poslední třetině filmu. Ve filmu hrajé celá plejáda znamenitých francouzských herců té doby, včetně mladičké Mireille Darc, která je naprosto neodolatelná a jíž za její roli musíte zbožňovat. Film je černobílý, což mu dodává atmosféru, oplývá šarmem mnoha krásných francouzek a humorem své doby. Doporučuji shlédnout, je krásný. ()
Film Světáci sestává ze tří povídek... které samozřejmě mají rozdílnou kvalitu, ale naštěstí alespoň vzestupnou. Přiznám se, že z té první si nepamatuju vůbec nic. Ani druhá mně příliš nenadchla, ale i tak byla docela zábavná a sympatická, v hlavní roli s Jeanem Lefebvrem, kterého ale už zase všichni ostatní přehráli. Závěrečná (a nejlepší a naštěstí taky nejdelší) povídka (to nejlepší nakonec, že) už měla v hlavní roli Louise de Funése, který opět předvedl hvězdný a nezapomenutelný výstup. A navrch měla Mireille Darc (opět neskutečně překrásnou a sexy) a velmi sympatickou pointu. U závěrečné povídky jsem se vážně pobavil a popravdě řečeno ten film dost zachránila, jinak je to nic moc. Hvězdička je rozhodně také za neskutečné obsazení - kromě zmíněných jsou tady i Jean Carmet, Bernard Blier či Guy Grosso. Jako doplnění funésovského vzdělání je to fajn, nápad má tenhle film také nosný, povídky se navzájem propojují, ale jako celek je to děsně nezajímavé. Což je škoda. 65%. Ale tu závěrečnou povídku rozhodně doporučuju! ()
Červená lucerna hraje větší roli jen v prostřední ze tří povídek, ale vzhledem k tomu, že jsou povídky propojené hlavně motivem nájemního sexu, nevadí, že není důležitější. Natočeno je to vkusně až elegantně, dialogy a situace jsou hravé a škadlivé. Jen se mi zdálo, že zbytečně natahované, a to zejména poslední povídka. SHRNUTÍ: Některý byznys se prosadí vždycky. ()
Reklama