Dom Hemingway

Film o životním obratu jednoho gangstera pracuje s docela předvídatelnou strukturou - gangster se mstí, gangster dělá kraviny, gangster dělá ještě větší kraviny, gangster klesá na dno, dochází k malému prozření, najednou ale nic nevypadá tak, jak se zdálo, tak gangster dělá další kraviny, ale už to nefunguje, naopak ho cesty vedou k většímu prozření a téměř velkolepému happyendu. Ve výsledku se vlastně nic zase tak moc nezměnilo, jenom se v jednom gangsterovi probudil otcovský cit, ale přesto nadále zůstává v srdci gangsterem. Jude Law se obratně pere se svou pověstí herce povrchních kvalit, nechutně nagelovanou lysinou a fotříkovským vzezřením dokazuje, že zvládá i role jiného charakteru, než doposud. Vzpomněla jsem si přitom na přerod Jamese McAvoye pro loňský Filth (tam je to ale trošku jiná kapitola). Na scéně si užijete mimo to Londýna a jeho přirozených kvalit a samozřejmě slušné dávky okouzlujícího britského akcentu. PS: Nenechte se odradit úvodní scénou, která je podle mě velmi zábavná, pokud film nepustíte v rámci zábavného večera rodině. Trochu podivný zážitek. (08.08.2014)

podobně jako James McAvoy,i Jude Law si střihnul pro něj ne zrovna typickou roli a výsledek je bohužel o fous horší než u konkurenčníhho Sviňáka a to i přes to,že oba film jsou si více podobné,než by se na první pohled mohlo zdát.U Doma je veliká škoda,že zatímco v prvních minutách aspiruje na další kultovní zářez,postupně mu dochází dech a i když některé hlášky opravdu stojí za to,finální výsledek je rozpačitý.Typická ostrovní podívaná,bohužel tentokrát jen na jedno podívání...60% (03.04.2014)

Dom Hemingway je protřelý kasař, který má za sebou 12 let lapáku. Vedle toho je to domýšlivý zhýralec, takže nějaké napravení jeho zlodějské duše nepřipadá v úvahu. Zjištění, že se za těch drahných let pobytu za mřížemi hodně změnilo, mu moc nepřidává na jeho alkoholem a koksem nasáklé náladě. Vždyť za ta léta ovdověl, dcera mu dospěla a sejfy mají elektronické zabezpečení. Naštěstí prachy, děvky a chlast chutnají pořád stejně. Ale úplně jinak chutná nově nabitá svoboda. A pochybných kamarádíčků je vždy hojnost. Domovi hlavně zbyla kasařská čest, kterou by nikdy neprodal, ani kdyby věděl, že se zbaví smůly, která se na něj po návratu z vězení zpropadeně nalepila. Nad hranicí průměrného komediálního dramatu tenhle film drží neodolatelný Jude Law, jehož kreace muže čerstvě propuštěného z basy, je natolik osobitá a (dů)vtipně svérázná, že se filmu dá odpustit mnohdy fádní televizní zpracování. Není se co divit, že film často vypadá jako dobře udělaný snímek z televizní produkce, když jej režijně uchopil televizní specialista Richard Shepard, který si jen vzácně odskakuje k filmovým projektům. Určitě také vadí často neukončené a nedokončené dějové linie, kdy v podstatě zůstává záhadou, jak to s některými postavami, co Domovi vstoupily do života, vlastně dopadlo. Ne vždycky se záměr opustit postavy v nějaké kritické chvíli dal považovat za maximálně zdařilý. Jenže je zde Jude Law, který většinu scén opepřil nějakým sprostým slovem, zkroušeným, sjetým i ironicky veselým výrazem a brilantně posazenou hláškou. Je zde několik hodně zdařilých scén. Patří k nim pasáž na francouzském venkově vrcholící nehodou, ještě lepší je Domovo ucházení se o práci u černocha, se kterým se odjakživa nemají rádi. Spousta scén je zapamatovatelná díky hlavnímu představiteli, režie výrazně zaostávala v kreativní prosperitě, což se vlastně podepsalo i na celkovém dojmu z filmu, který je rozháraný. Stačí si přehrát nejlepší scény filmu a máte představu, jaký asi film je. Vyskytují se zde nejméně čtyři delší scény, které by obstály samostatně. Pár rozvláčných pasáží přeskočit, dát filmu větší dynamiku. Režijní rukopis má přesto v sobě jistou neokoukanost. Velmi dobře je třeba zvládnuto setkání dospělé dcery s nezodpovědným tátou. Nekonají se žádné emoční výlevy. Režisér příjemně korigoval kriminálníkovu konfrontaci s obyčejným rodinným životem. Nedal prostor brutálním scénám. Prostředí, v němž se Dom po návratu z vězení pohyboval, k tomu vyloženě svádělo, ale volba raději padla na dialogy, při nichž si budou milovníci nevulgárních výrazů dávat špunty do slechů. Jude Law je i tak rozhodně tím nejlepším, co tenhle film má. A celkově má film punc originality. 70% (22.12.2015)

Jude Law se v tomto britském pokusu o Sviňáka snaží přiblížit ryzí skotské dekadenci, co to jen jde. Jenže už samotný scénář se o to snaží tak křečovitě, že se oproti Welshově přesvědčivé fiktivní cestografii do hlavy ultimátního hovada dá i přes skvěle zahranou hlavní postavu jen minimu uvěřit. Na to je totiž samotný Dom ve své jednoduchosti až příliš básnicky ukecaný a jeho příběh po propuštění z dvanáctileté vazby až příliš přímočaře a didakticky míří k očekávanému napravení. To samozřejmě neznamená, že nedokáže několikrát skvěle pobavit, ba naopak, v těch nejčernějších chvílích si zadá s máločím, avšak u tak zjevně se podobajících filmů se dá jen těžko ubránit srovnávání a z něj vychází Dom Hemingway poražený. (27.05.2014)

Dom Hemingway (Jude Law) je po dvanácti letech propuštěn z vězení a připraven vybrat si slíbenou odměnu za to, že nepráskl svého šéfa Fontaina (Demián Bichir). Svobodu i získané finance náležitě oslaví s femme fatale (Madalina Diana Ghenea), aby druhého dne po vystřízlivění zjistil, že o vše přišel a jediné, co mu zbývá, je jeho rodina v čele s odcizenou dcerou (Emilia Clarke). A pomsta, v jejímž neobvyklém způsobu provedení se ho snaží mírnit jeho kamarád a tehdejší spolukriminálník Dickie (Richard E. Grant). (07.07.2020)