Akce Bororo

Akci Bororo jsem poprvé viděl jako malý kluk a připadal jsem si jako ryba ve vodě. Film kombinuje oblasti, které mne zajímají již od dětství - astronomii, cestovatelství a objevování čehokoliv, pralesní indiány, život mimo zemi. Jména těch dvou mimozemšťanů jsem si opakoval dlouho po skončení filmu a ústřední melodii hraju na klavír dodnes:) Tak, jak film v průběhu let několikrát opakovala televize, díval jsem se na něj znovu a rád. Pravda, nemůže konkurovat filmovým efektům dnešních časů, ale u mne má tento příběh své důležité místo i dnes. (25.07.2010)

Rozporuplný pocit, vyvoláváný tímto velmi průměrným filmem, je v mnoha ohledech dán kontrastem atraktivního námětu a jeho šedého, bezvýrazného scénáristického zvládnutí. Zdá se, že film nepřekonává hranice doby svého vzniku a že čas, který uplynul od jeho vzniku, jen zvýrazňuje jeho zřetelné slabiny. Poměrně atraktivní herecké obsazení působí díky tomu samoúčelně a zmarněně. Jako obal, který marně sobě i jiným předstírá vábivý a kvalitní obsah. Slibné, zdánlivě snadno zvládnutelné potenciality tak zůstaly ztracenou příležitostí. Škoda. (27.08.2007)

Dějově velmi zajímavé sci-fi, jehož zpracování ale trochu pokulhává. Skloubit dohromady objevování domorodých kmenů a mimozemšťany, kteří mají důvody se o ně také zajímat, je mistrovský nápad. Špionážní linie farmaceutických firem je logická, ve filmu ale nefunguje moc dobře. U některých scén (čtení deníků) mi naskakuje husí kůže, naopak špionážní akce působí spíš směšně ("Your newspaper, mister."). Kdyby se ten námět zpracoval důstojněji, byla by to nepochybně 100% filmová událost. (23.03.2009)

Zatímco v dobách minulých jsme tenhle film žrali, dnes je pro mne spíš úsměvnou vzpomínkou. Krásná Turzonovová, majorozemanovský Matyáš, Ševčík se svou báječnou němčinou a spousta "odborných" nesmyslů na poli biologickém. "Bororo pak ne život, bororo pak nic." Mimochodem, snímek provází jeden z nejlepších soundtracků, co znám, Hapka se předvedl na jedničku. (20.10.2020)

Ano, po těch letech to dnes působí velmi naivně a neuměle. Téměř čtyřicet let na stáří technického provedení jistě nechá svou stopu. Ale!, ... já to viděl již v sedmdesátých letech v TV a místo ohromení jsem prožíval trapné chvíle nad tou ubohostí. Byl jsem mladý a tedy spíše bych měl takové téma přijmout než cokoliv jiného z naší tehdejší výchovné soc. filmové tvorby. Nepřijal jsem. Divte se nebo ne, už v té době zaslepeného socializmu mi to připadalo neprofesionální a laciné. Natožpak dnes, kdy můžu srovnávat se zahraniční tvorbou. Prostě se mi to tenkrát nelíbilo a proto ani dnes " v letech" nebudu hledat vůli ke shlédnutí. (21.08.2007)