Zelňačka

Tak trochu Hrabalovsky pábitelský film o dvou starých vesničanech, kteří kromě si pití vína zpestřují podzim života vzpomínkami, zelňačkou a krásně melodickým prděním. Že zrovna tenhle zvuk přivolá mimozemšťany však netušili... Nejde o typickou Funèsovku, film je spíše posmutnělý ve stylu Michálkova Babího léta. "Je to moje zásluha, že seš dneska naživu. Kdybych nepouštěl větry, nejseš tu." http://www.youtube.com/watch?v=ZGXgXvovGs4 (11.06.2011)

Čo je veľa, to je veľa. Táto úloha starnúcemu Funesovi nesvedčala. Paródia postavená na kapustnej polievke a mimozemšťanovi, toto už bolo uletené cez veľmi hrubú čiaru. V čase, keď sa ľudia v kinách bavili na Súboji Titanov či Excalibre, francúzski autori stratili paru a na slávu predošlých Funesových výborných filmov sa nedotiahli. (09.11.2023)

K tomuto filmu jsem přistupovala s nedůvěrou a obavami. Znala jsem knižní předlohu a také pod vlivem Renčínových ilustrací jsem si neuměla v tomto spíš mile úsměvném příběhu Funèse s jeho temperamentní komikou v roli Glóda (tak se hlavní postava jmenuje v českém překladu knihy) představit. A taky jsem si nebyla jistá, jak bude Funès v pro něj netypické roli působit. Oboje mě mile překvapilo a velice rychle jsem Glóda jako Funèse a Funèse jako Glóda akceptovala. Trochu mě zklamalo, že ve filmu staříci svému mimozemskému návštěvníkovi říkají Ufoun; jméno Hmota používané v knížce se mi líbilo víc. Zato mě ale ve filmu nadchla ústřední melodie, kterou jsem pak dlouho měla jako vyzvánění na telefon. A ještě jedna perlička. Ve filmu je naznačeno, jak vařili onu pověstnou zelňačku, v knize ale je popis, který se blíží receptu. Zkusili jsme ji podle něj uvařit a od té doby je polévka, které u nás doma říkáme glódovka, běžnou součástí našeho domácího jídelníčku. (30.08.2022)

Tvorcovia mali naštudované surrealistické princípy konkrétnej iracionality, voľného prúdu asociácií a čistý psychický automatizmus bez akejkoľvek rozumovej kontroly a ohľadov morálnych či estetických. Alebo nie? Budem teda uvažovať triezvejšie. Film, v ktorom sa je, pije a prdí tak často ako v nijakom inom môže byť parafrázou na okrídlený termín carpe diem. Lenže nemám žiadne indície, že je tomu naozaj tak. V závere sa dá uvažovať o sociálno-kritickom tóne a pietnom rozjímaní nad pominuteľnosťou tradičného spôsobu života, indícií je na to dosť. Ale pre také vzletné idey je forma, ktorá bola zvolená, tak strašne hlúpa, až ma to znovu privádza k prvej vete. Vidieť Majstra v takej donebavolajúcej trápnosti je tak tristné... (30.08.2022)

Stále skvělé.....ať se na mne nikdo nezlobí prosím, avšak dabing Jiřího Lábuse, no to je vrchol..! Doporučuji pana Faltuse, ať se některý z režisérů jen na chvilku zamyslí a dá dohromady tým dabérů... Je tu objednávka od jednoho z vděčných diváků na téma re-dabing Zelňačka, Lakomec, Dobrodružství rabína Jákoba...?!!! Děkuji. :-) V současnosti si umím představit Funese předabovaného panem Faltusem zdařile a pěkně, on umí.!!! Jinak film je nádherně teskný, velmi krutý příběh, který hlavní hrdiny přivede i částečně omylem do náruče potrhlého mimozemšťana a s ním poznají nový a snad i lepší Svět někde daleko.. PS: Komentář Tosima vyzní za vše.. (01.08.2007)