Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(více)

Videa (20)

Trailer

Recenze (153)

BOURQUE 

všechny recenze uživatele

Snímok o vzniku legendárneho CBGB dopadlo ešte lepšie ako som čakal. Neviem však, že samotný „background“ riadenia baru CBGB a všetky tie väčšie a menšie problémy okolo neho do akej mieri sú pravdivé. Veľmi sa mi páčil spomenutie a zakomponovanie do príbehu najznámejších kapiel, ktoré vlastne tu odštartovali svoju kariéru (napr. The Ramones, The Police, Blondie, a mnoho ďalších). Stvárnenie jednotlivých postáv niektorých známejších kapiel dopadlo dobre, hlavne ma pobavil T. Hawkins aka Iggy Pop. „Raw“ pesničky a dobre zahraná hudba. Skvelý a pohodový A. Rickman (R.I.P.) a prekrásna Stana Katic vo vedľajšej roli. P.S.: Živé snímky, ako vždy, dokážu pridať ten dostatočný plus, čo taký film ešte potrebuje. Osobné hodnotenie: 81% (****) ()

kikakrystof 

všechny recenze uživatele

Film je spíš takový dokument o punku. Žádný drama se nekoná jak by člověk očekával (prostě tu jen sledujete jak Hilly, majitel klubu, pomalu krachuje, nakonec samozřejmě ke krachu nedojde), což je sice škoda, ale i tak film zabaví a to díky svojí hudbě. Hudba je tu prostě perfektní a navíc se tu dozvíte spoustu informací o punku. Film se sice snaží zpestřit zajímavým komiksovým pojetím, ale né že by to zrovna fungovalo. Navíc herci taky parádní, hlavně Rickman. /60% a klidně bych do toho šel znova, kvůli hudbě/ ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." ()

terunka003 

všechny recenze uživatele

Punkové, rockové, legendární, průkopnické, hudební, životopisné. Kdo by neznal CBGB a kapely, které odsud vyšly jako hvězdy. Skvělý snímek o vzniku legendárního hudebního klubu, o jeho prazvláštním majiteli a komplikacemi. Pohodový film, herecké výkony dobré, hajzly špinavé, vystoupení občas dost šílená, ale taková byla doba a takový byl punk. ..supr hitovky, není nad "klasiku", tohle vám už nikdo nesloží.. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (5)

  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)
  • Plešatý taxikár, ktorý vo filme povie, že neznáša punkrockovú muziku, je Cheetah Chrome, skutočný gitarista skupiny Dead Boys, ktorá sa v snímke objaví. (Jello Biafra)
  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)

Reklama

Reklama