Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (139)

Ampi 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemná záležitost s Jean Paul Belmondem z doby Velké francouzské revoluce. Film je sice komedie, ale ukazuje humorně i to že revoluce požírá své děti a děti revoluce požírají ji. Marlene Jobert výborná a je vhodným protějškem Belmonda. Ten zde využil svoje pohybové nadání a charisma. Jeden z nejlepších komediálních historických filmů s J.P.B. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Výborný starý český dabing (Belmonda solidně namluvil Václav Postránecký, Jobertovou Libuše Švormová, dále vynikají zejména Eduard Cupák či Josef Větrovec). I když údajně existuje i verze s Krampolem, patrně novější. A k filmu - jak jen to napsat kulantně? Viděl jsem už mnoho, mnoho lepších "belmondovek" než je tahle. ()

Reklama

Han22 

všechny recenze uživatele

Dobře jsem se bavil. Mám rád historické filmy se souboji na kordy, pěknou výpravou, davovými scénami a akčním hrdinou. Mám rád Belmondovky s jeho akčním humorem. Mám rád bláznivé komedie. No a tohle je všechno dohromady - Belmondo se vrací do Francie se rozvést, přičemž mezi ním a jeho bývalou ženou to neustále jiskří a skáče mezi láskou a vraždou. A do toho se plete revoluce, kde jak republikáni, tak roayalisté jsou pěkní gauneři. A Belmondo mezi tím utíká, kličkuje, šermuje, hádá se a baví. Přesně jak to mám rád. Mínus jen za nesnesitelnou postavu v podání Marlene Jobert, které bych za to její ječení s chutí pár facek přidal. ()

laepus 

všechny recenze uživatele

Čas už trochu obrousil vtipnost tohoto klenotu, ale pořád je to belmondovka plná napětí, přeplněná všemožnými dějovými zvraty a peripetiemi hlavních hrdinů atp. Tricatel Guiomar je borec jako vždycky, Marlenka je krásná a drzá jako vždycky a francouzská revoluce je nelítostná a krutá... jako vždycky... ()

Galerie (52)

Zajímavosti (14)

  • Jean-Paul Rappeneau uvažoval o obsazení do role Charlotte o britské herečce Julii Christie, s níž se seznámil na jedné večeři a zjistil, že mluví bezvadně francouzsky. Schůzka byla domluvena o čtrnáct dní později, ale Julie Christie se dostavila v přítomnosti svého tehdejšího přítele, americké hvězdy Warrena Beattyho, který viděl scénář a snažil se projekt převzít, aby mohl natočit americký film, který by sám produkoval. Rappeneau uvedl: „Řekl mi: ‚Je to vynikající scénář. Zapomeň na Gaumont, natoč to v angličtině a já ti to pomůžu sestříhat v Hollywoodu.‘ V prosté angličtině to znamenalo: ‚Jestli chceš Julii Christie, musíš vzít i mě‘“. Z loajality k Belmondovi, na kterého od počátku myslel, a k Poirému Rappeneau tuto lákavou nabídku, která mohla znamenat zásadní průlom v jeho kariéře v americké kinematografii, odmítl. Alain Poiré nakonec navrhl svěřit roli Marlène Jobert. (classic)
  • Režisér Jean-Paul Rappeneau pracoval na scénáři již od roku 1966, celkem jej psal dva roky. Od začátku měl jasno, že chce točit příběh z francouzské revoluce, ale teprve když se mu dostala do ruky kniha se zmínkou o hromadných rozvodech po jejich umožnění zákonem na počátku revoluce, dostal nápad k napsání konkrétní zápletky. (argenson)
  • Natáčení probíhalo od března do prosince 1968. Kvůli finančním úsporám a především levnějšímu početnému komparzu byla většina exteriérů pořízena v Rumunsku. (argenson)

Reklama

Reklama