Režie:
Jean-Paul RappeneauScénář:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (138)
Výborný starý český dabing (Belmonda solidně namluvil Václav Postránecký, Jobertovou Libuše Švormová, dále vynikají zejména Eduard Cupák či Josef Větrovec). I když údajně existuje i verze s Krampolem, patrně novější. A k filmu - jak jen to napsat kulantně? Viděl jsem už mnoho, mnoho lepších "belmondovek" než je tahle. ()
Asi nejlepší film s Belmondem. Je v něm napětí, krásné ženy, úžasné gagy (třeba šlechtický bál na statku, při němž tanečníci odkopávají slepice, je takřka geniální), přitom celkem věrně zachycuje atmosféru revoluce a neváhá zesměšňovat všechny strany. Už to tu někdo srovnával s Fanfánem (samozřejmě Filipovým) a já to jen podpořím, protože jde o dvě nejlepší staré francouzské historické komedie. Zmínku zaslouží i výborná hudba Michela Legranda. ()
Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,6/10 | Rotten Tomatoes - ? | FDb.cz - 77.1% | Opravdu podařená francouzská komedie se skvělou ústřední dvojící mezi kterou to nádherně jiskří, plná skvělých vtipů i hlášek, která nemá žádnou šanci nudit, zato pobaví královsky! Holt klasička. 75% ()
S historickým espritem rukavičky navlékají. "Jako hrdličky" v páru spolu ladí. Muž a žena… a jeden a jedna. To je páni, pane a paní, vážnost lože, soukromé komnaty potěšení. Ach, Amor – ten lučištník. Nekapituluje. Má pověst šibala. Vypouští stavidla, nedbaje na pravidla. Slib je slib. Předpověď nelže. Bude tvou, "andělskou." I zapeklité začátky mohou mít rajské konce, jenže...od těch dvou nebeský klid nečekejte. Božskou třešničku na dortu zastupují, až mysticky vyhlížející Laura a Sami - elektrizující sourozenci - zakázaní "milenci" půlnočního panství. ()
Francouzská revoluce v plné parádě! Na jejím pozadí se odehrává příběh Nicolase, který se z Ameriky vrací do Francie, aby se mohl rozvést se svou ženou kterou opustil, když ze žárlivosti zapíchl barona, který jí nadbíhal. Historické události oné doby jsou věrohodně ztvárněny jakožto i první rozvody a Belmondo do nich přináší humorné vsuvky. Je to Belmondův druhý historický film, prvním byl Cartouche, kterému bohužel stejných kvalit nedosahuje ani náhodou. Škoda, chybí mu lepší tempo a pospolitost, celkově vyznívá jaksi zbrkle. A opět nechápu, proč musel vzniknout druhý dabing, kde osmatřicetiletého Belmonda dabuje jednašedesátiletý Krampol, to je fakt hrůza! V původním dabingu z roku 1972 ho namluvil Václav Postránecký a ten mu seděl perfektně. Krampol "Bébelovi" hlasově ladil, když ho daboval v osmdesátých letech a ne jako starej dědek. To samé například u Muže z Ria. Když máme takové klenoty ve starých dabinzích, je škoda a nesmysl je nahrazovat. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (14)
- Režisér Jean-Paul Rappeneau pracoval na scénáři již od roku 1966, celkem jej psal dva roky. Od začátku měl jasno, že chce točit příběh z francouzské revoluce, ale teprve když se mu dostala do ruky kniha se zmínkou o hromadných rozvodech po jejich umožnění zákonem na počátku revoluce, dostal nápad k napsání konkrétní zápletky. (argenson)
- Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením.Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením. (classic)
- Alexandre Mnouchkine, který již stál za filmy Muž z Ria (1964) a Les Tribulations d'un Chinois en Chine (1965), měl produkovat i tento film, ale po obdržení prvních odhadů od projektu upustil a předpověděl, že film bude příliš drahý. Film převzal Alain Poiré ze společnosti Gaumont. Poté, co Poiré požádal Reného Claira, aby natočil svůj film Les Fêtes galantes (1965) v Rumunsku, navrhl stejný princip i Rappeneauovi, aby měl přístup k velkým prostředkům, kulisám a komparzu s přijatelným rozpočtem, což by ve Francii nebylo možné. (classic)
Reklama