Bílá královna

O Válce růží jsem se ve škole učil, že to byl boj mezi rody Lancasterů a Yorků. Až díky tomuto seriálu jsem se něco blíže dozvěděl o několika silných ženách té doby (Markétě z Anjou, Alžbětě Woodvillové, Anně Nevillové, Markétě Beaufortové), které stály po boku svých manželů či otců (králů Jindřichovi VI, Eduardu IV a Richardu III). Doba to byla drsná a plná krve, díky tomu důrazu na zmiňované ženské postavy je zde ale možná až přemíra romantiky (a erotiky). Alžběta Woodvillová se svou dcerou rovněž Alžbětou tu zas každo chvíli kouzlí (a ovliňují tak výsledné události), což mě tedy moc nebavilo. Ze všech těch zmiňovanaých žen mě tak asi nejvíce zaujala (ač ne svým vzhledem) postava Markéty Beaufortové, která po celou dobu jde fanaticky za jediným cílem a to naplnit "boží" záměr, že se její syn Jindrich Tudor má stát anglickým králem. Kdo zná anglické dějiny tak ví, že se jí to nakonec podařilo a jeho nástupem na trůn došlo k symbolickému smíření Lancasterů s Yorky. ******************************************************************************************************* Po vzhlednutí všech dílů se nemohu odpustit komentář ke dvěma fabulacím v celém vyprávění. Že se dle autorů seriálu Alžbětě Woodvillové podařilo zachranit (nastrčením dvojníka) alespoń jednoho ze svých synů (Richarda) před trpkým osudem princů z Toweru (jak jsou Eduard a a Richard nazýváni v historiografické literatuře) ještě beru, neboť nad skutečným osudem obou Alžbětiných synů se asi vždy budou vznášet otazníky. Ale nechat Alžbětu z Yorku, budoucí manželku Jindřicha Tudora a anglickou královnu, milovat se před rozhodující bitvou s králem Richardem, to považuji vážně za vrchol. Tímto totiž tento seriál žel klesl na úroveň mýdlové opery. (28.02.2021)

Výborně natočený historický seriál, kterému vévodí především dvě hlavní ženské představitelky a to Rebecca Ferguson, v roli královny Elizabeth, a Janet McTeer jako její matka. Celá jejich rodina mi přirostla k srdci, léta zažívali mnohá příkoří a přesto se nikdy nevzdali. Zbytek postav je však plný šílenců, intrikánů a zrádců, ale taková je holt historie. Vizuálně je seriál opravdu vyšperkovaný, autoři si působivě pohrávají s kamerou, o výpravě a kostýmech ani nemluvě. Stejně krásná je i hudba mistra britských seriálů, Johna Lunna. Jsem rád, že tak komplikovaný konflikt, jakým byla Válka růží, byl zpracován na tak vysoké úrovni. Obzvláště pro milovníky dějin je tato série učiněný poklad. (14.06.2014)

Základními rysy seriálu je tempo, švih a uvěřitelnost. 1) Anglická spisovatelka Philippa Gregoryová, the queen of British historical fiction podle časopisu AudioFile, se zaměřuje především (i když nejen) na 15. a 16. století britských dějin._____ 2) Televizní seriály podle jejích knih v chronologickém pořadí jsou: Bílá královna (konec válek růží), Bílá princezna (Jindřich VII. a jeho žena) a Španělská princezna (Kateřina Aragonská a synové Jinřicha VII. - Artur a Jinřich VIII.)._____ 3) Neumím posoudit historickou věrnost knih (ty jsem nečetl) ani seriálu, ale na rozdíl od zejména americké filmové produkce mi nepřijde, že by Angličané byli moc mimo._____ 4) Každopádně seriál nabízí napínavou dobrodružnou podívanou se spoustou dějových zvratů a uvěřitelných postav._____ 5) A ti kluci! 28letý Max Irons (král Eduard), 24letý Ben Lamb (královnin bratr Anthony Rivers), 30letý David Oakes (Eduardův bratr George), 26letý welšský herec a zpěvák Aneurin Barnard (Eduardův bratr Richard) a mnozí další v epizodních rolích._____ 6) Zaujaly mě i 31letá Amanda Haleová (fanaticky věřící lady Margareth Beafortová, matka Jindřicha Tudora) a 27letá Faye Marsayová (dcera lorda Warwicka, králotvůrce, Anna, Richardova žena). (28.04.2021)

Příběhy tří žen, kterým je anachronicky vnucovaný větší vliv na historické události, než jaký skutečně měly. Každá z nich vzbuzuje určité sympatie jenom v těch nejzranitelnějších momentech. Ze tří hereček svůj part zvládá nejlíp Rebecca Ferguson. A jak je bohužel zvykem, zvýraznění ženských postav jde částečně na úkor jejich pánských protějšků. Bohužel nejvíc Bílou královnu sráží dolů scénáře. Ponechám stranou vyslovené hlouposti, jako je volný prostor pro intriky královny v klášteře nebo "zázračně zachráněný" princ. Do deseti dílů se tvůrci především snažili dostat až moc událostí. Výsledkem není bohatý děj, ale to, že postavy nejsou rozvíjené, ale často jenom mluví o tom, s kým se spolčil králův bratr a jak velké šance má nějaký Tudor na trůn. Tyhle postavy zkrátka jenom těžko budí nějaký záchvěv emoce, když jim usekávají hlavu nebo k tomu dávají rozkaz. A nepřekvapivě pak seriál končí bitkou, kterou (ha, spoiler) vyhraje nějaký týpek, se kterým jsme strávili minimum času a jeho triumf vskutku není happy end, jelikož se na trůn dostal přes čtyři mrtvoly, z toho dvě děti. (24.09.2015)

Lekce anglické historie zhuštěná do deseti hodinových dílů. Měl jsem pocit, že seriál předpokládá divákovu bazální znalost dějinného období, ve kterém se odehrává (1464–1485). Jelikož jí nedisponuji, tak jsem se v ději a postavách chvílemi ztrácel. Bylo proto zapotřebí se trochu dovzdělat. Jde spíše o konverzační drama, byť ani o pár vydařených záběrů z bitev není divák ochuzen. Dobová výprava je na vynikající úrovni, jen se mi moc nepozdával výběr/maskování některých herců. Například samotný král Edward IV. mi přišel jak vystřižený z nějakého lifestylového magazínu, a to po celých zobrazovaných 20 let jeho života (jeho představitel vizuálně vůbec nestárnul; až v den jeho smrti mu nechali narůst vousy). Z herců se mi naopak nejvíc líbila Amanda Hale, představitelka Margaret Beaufort, a potom David Oakes, který ztvárnil králova bratra George a kterého znám už z mé oblíbené „středověké“ minisérie Pilíře země a taky z Borgiů. (20.08.2015)