Bílá královna

The White Queen patří mezi ty více realištičtější historické seriály, což nemusí být na škodu - ale tím pádem se nezbaví občasného sucharského syndromu, kterému chybí šťavnatější příběh. Zvlášť úvodní epizody se rozbíhají dosti pomalu, než se začně něco zajímavého dít. A pak vám bude líto, že už je konec. Příběh rivality mezi "rudou" a "bílou" růží mohl být využit mnohem lépe, ale na epičtější bitvy nebyl rozpočet. Kostýmy jsou ale skvělé; lokace hrají jednu z hlavních rolí a hlavní a vedlejší postavy jsou výborně vybrány a zahrány. A nakonec se možná i něčemu z té historie přiučíte, i když je děj víe založený na fikci, nežli faktech. (20.04.2014)

První epizoda naznačovala romantické cosi, ale to se od druhé epizody změnilo. Nic proti Hře o trůny, ale tohle byla teprve pořádná hra o trůny oproti které je Hra o trůny spíše hra o vládce pískoviště! Ostatně Martin se prý dost dost těmito událostmi inspiroval, tak to bude asi tím. Škoda jen trošku slabších akčních scén. A ještě nikdy se mi nestalo, že bych u seriálu během deseti dílů měl rád a následně nenáviděl (i v obráceném pořadí) prakticky všechny postavy. (12.02.2014)

Lekce historie z Bradavické červené knihovny. A tím rozhodně nemyslím nějaké stranění červeným, Lancasteři, a vlastně všichni muži, jsou zde totiž až do posledního dílu série zobrazení jako neschopný plevel, se kterým intriky bílých lomcují ze strany na stranu. A nejen oni, celá historie se totiž smrskla na kouzlení a řešení osobních problémů a vendet žen obou rodů, zatímco opravdová politika se odehrává za zavřenými dveřmi, a ony s pomocí svého šarmu, čárymárů a boží prozřetelnosti tahají za nitky. Rámcový děj jednotlivých dílů se pak omezuje na to, která z nich a kolikanásobně zrovna rodí, popřípadě umírání jejich ratolestí z těch či jiných důvodů. A i přes tu červenou jsou postavy černobíle ploché jak prkna, všichni hodní jsou krásní a milí, všichni zlí naopak odporní, slizcí a drzí, jediným zajímavým aktérem byl samotný Kingmaker, ale ten, jak víme, bohužel nežije věčně. V kontrastu s povedeným vizuálem a krásnou hudbou je pak v druhé polovině naprosté selhání v maskování veku postav, kdy starší aktéři pouze rozpustí velkolepé účesy a vymění bohaté róby za hadry, zatímco v obličeji vypadají stále jako ta jejich dítka, která ještě přežívají. To souvisí i se zmateným skákáním v čase, žádné zápletce se totiž nevěnuje víc než půl hodiny a roční období se v ději střídají stejně rychle jako jednotlivé scény. Ano, chápu, že emancipace žen a whatnot je dnes v kurzu, ale takto jednostranným pojetím hyzdit anglickou historii prostě JE jedním z největších seriálových failů BBC. Takhle prosím ne. (02.09.2013)

Po shlédnutí Bílé královny musím říct, že se určitě jedná o lepší historický seriál ze světa anglického aristokratického středověku. Má to dobrý námět, kvalitní středověké prostředí, mnohdy některé díly nabízí i solidní příběhové přesmyčky, které mě lákají do dalšího sledování. Jenže k tomu všemu je tady strašný množství romance a navíc je Bílá královna a ženské kolem ní tak strašně hysterické, že jsem měl co dělat, abych ty kecy o dětech vůbec ustál. Po shlédnutí podobných seriálů ale okamžitě tušíte, kde autor Hry o trůny sbíral inspiraci… (05.03.2021)

Biela kráľovná je priemerným počinom na poli historických seriálov. Od anglickej produkcie by som čakal viac a v tomto prípade ju predbieha tá talianska. Vojna ruží je tak trochu opomenutou kapitolou dejín, je teda dobré, že sa filmári pustili aj do tejto témy. Z historického hľadiska tu je pár nepresností, ako je napríklad používanie zipsov na šatách, ale to je odpustiteľné. Ľudia chcú vidieť stredovekú romantiku a nie ľudí s hnilými zubami a všivavými vlasmi. Chaotickosť stvárnenej doby bola takisto dobre znázornená, no divák sa môže v tých intrigách trochu stratiť. Za najväčšiu chybu ale považujem fakt, že niektoré postavy sa v deji vôbec nemenia, nestarnú, hoci prešlo cez 20 rokov. Rovnako zakomponovanie čarodejníckych praktík bolo úplne mimo. Summa summarum, vojna ruží je zaujímavou kapitolou dejín, nikdy ale nebude tak populárnou ako napríklad Tudorovci. Neustále boje tam a späť môžu spôsobiť stratu záujmu diváka, ako sa to stalo aj u mňa. (06.02.2017)