Odpad město smrt

Překvapivě působivá adaptace zřejmě dobré divadelní hry nebo německé filmové předlohy, kterou chci někde vidět. Výborné obsazení všech rolí (až je mi líto, že jsem nikdy nebyl na téhle partě v Divadle Komedie v Pařízkově éře) a výkony (opravdu dobrá uvěřitelná líbačka!), díky divadelnosti jsou dialogy dobře napsané. S dnešní dobou tvoří Pechlátův týpek s obavami z islámu a migrace pobavující kontext. Filmu dodává dobrou noční atmosféru zkaženého města kamera a práce se světlem. Kdyby radši vznikalo víc takových filmů. (08.10.2019)

Výborné herecké výkony v čele s Gabrielou Míčovou, skvělá kamera, filmařsky zajímavě využitý prostor Lucerny a pevný režijní tvar. A vůbec pro mne nemá smysl řešit, zda je to víc divadlo nebo film. Na druhé straně si nejsem jist, nakolik tím chtěl Fassbinder něco říci o světě, a nakolik to byla jen provokace. (11.11.2014)

Naprostá lahůdka, jen nevím, zda napsat filmová či divadelní. Neviděl jsem předlohu, což je v mém případě vždy velké plus, neboť k filmovým adaptacím divadelních děl jsem nesmírně kritický a téměř nikdy nejsem spokojený. Hřebejkův počin ale považuji za jakousi poctu, vyjádření obdivu a respektu práce Dušana Pařízka a jeho ansámblu. První obrovské plus je špičkový scénař plný úderných vět a krásných i smutných myšlenek. Druhé plus excelentní výkony sehrané herecké party, jíž vévodí Gabriela Míčová. Třetí plus celkové vykreslení atmosféry, měl jsem pocit, že jsem přímo vtažen do děje, do doby. Jsem nadmíru spokojený. A připojuji se k věčnému a opakovanému spílání pražským radním, že dopustili, aby tak výjimečný soubor zanikl. Dejvické divadlo tak v Praze ztratilo jediného relevantního konkurenta. (19.11.2014)

Odpad, město, smrt může posloužit jako exemplární ukázka toho, jaký jedinečný filmařský talent má v Janu Hřebejkovi naše kinematografie. A jak byly jeho možnosti dlouhá léta spoutávány neinspirativními scénáři Jarchovského či adaptacemi M. Viewegha. Tento snímek však na rozdíl od většiny Hřebejkových filmů získal nespornou jistotu v silné předloze, byť se jedná o divadelní inscenaci. Fassbinderova divadelní hra se může jevit jako artefakt minulé doby a již včerejších myšlenkových proudů, ale Hřebejk-režisér v ní nalezl překvapivě silné souznění, jež se plně otisklo do kongeniální režijní realizace. Každý záběr se v ní stává vizuálním skvostem a důvěrně známá pražská metropole je přetvořena v až perverzní symbol úpadku díky geniálně zvoleným lokacím. V opravdu silné stylizaci a nejryzejších filmových postupech téměř zanikají divadelní kořeny, i když se řada situací odehrává v místech, které mají jevištnímu prostoru velmi blízko. I hercům se podařilo úspěšně přetvořit své výkony, aby byly pro filmové plátno únosné a nerušily. Především Gabriele Míčové a Stanislavu Majerovi se podařilo vytvořit živé a civilní postavy navzdory myšlenkově přetěžkaným dialogům. Odpad město smrt je především poctou dnes již neexistující divadelní scéně, skutečně upřímným a láskyplným zvěčněním její poetiky, herecké souhry a myšlenkové náročnosti. Díky tomu, že se Hřebejk dokázal oprostit od pietního převodu, získal tento netradiční počin skutečné opodstatnění a snad i nadčasovou působivost. (30.06.2013)

Priznávam, že sa mi tento film dostal do nahrávacieho plánu náhodou alebo omylom. Napriek tomu neľutujem. Hřebejka nijako zvlášť neobdivujem a Fassbindera považujem za zaujímavú personu z doby, ktorá je už za nami. Ale divadlo, ktoré sa ich pričinením dostalo do pražských ulíc a nadobudlo kontúry filmu, vôbec nie je zlé. Chvíľami vypäté, kŕčovité, ale možno to bolo zámerom tvorcov. A aj keď tento film nepovažujem za žiadne veľdielo, čiastočne v mojich očiach rehabilitoval Hřebejka, v čo som už ani nedúfal. (12.11.2014)