Režie:
Anthony MinghellaScénář:
Anthony MinghellaKamera:
John SealeHudba:
Gabriel YaredHrají:
Jude Law, Nicole Kidman, Renée Zellweger, Eileen Atkins, Brendan Gleeson, Philip Seymour Hoffman, Natalie Portman, Giovanni Ribisi, Donald Sutherland (více)Obsahy(1)
Ada Monroevá se se svým otcem přestěhovala z města do obce Cold Mountain, kde se okamžitě zamilovala do muže jménem Inman, který se zase okamžitě zamiloval do ní. Dvojice spolu zažila pár pěkných momentů, ale oba byli velmi zdrženliví, a než mohl jejich vztah přerůst do další fáze, přišla občanská válka. Inman narukoval do jižanské armády. Dvojice si před Inmanovým odjezdem dala polibek a slíbili si, že na sebe počkají. Inman bojoval ve válce statečně a díky němu a mužům z Cold Mountain vyhráli mnoho bitev. Jednoho dne se je seveřané pokusili vyhodit do vzduchu, ale nakonec dostali sami sebe do pasti. V té bitvě zemřelo hodně mužů, ale seveřané byli poraženi. Inman a jeho muži dostali za úkol v noci postřílet přeživší nepřátelé, ale akce se nepovedla a Inman byl vážně postřelen. Inman byl převezen do nemocnice, kam se mu po delší době dostal do ruky dopis od Ady. Ada si mezitím prošla peklem. Válka převrátila její život vzhůru nohama. Otcovo zdraví se horšilo, museli propustit všechny otroky a farma nebyla udržována. Jednoho dne otec Ady zemřel a ona byla odkázána na milodary místních. Adě nejvíc pomáhala Sally, jejíž synové odešli taky do války. Ada byla zoufalá, a proto Inmanovi napsala, aby za ní okamžitě vyrazil. Inman ten dopis dostal v nemocnici a hned, jak mohl, tak z nemocnice utekl. Tehdy už bylo jasné, že jižanská armáda prohraje, ale i tak byli zběhové zabíjeni. Inman měl před sebou velmi dlouhou cestu. Nejprve se seznámil s reverendem Veaseym, kterého přistihl, když chtěl utopit černošku, se kterou čekal parchanta. Inman ho zastavil, ženu zachránil a reverenda přivázal ke stromu, aby se každý o jeho činu dozvěděl. Později se tito dva opět setkali, reverend byl z města vyhnán a nyní je na útěku před domobranou. Dvojice byla na cestě spolu, dlouho si pomáhali a pak jednoho dne narazili na muže, kterému umřel býk v potoce a on ho nyní musí dostat z vody, protože ji zdechlina znečišťuje. Muž se dvojici odvděčil dobrým jídlem a pitím, a když byli oba opilí, přivedl muž domobranu a dvojice byla zatčena. Před smrtí zachránila Inamana skupina seveřanů, na kterou narazili. Vojáci všechny postříleli a Inman hrál taky mrtvého. Inman se pokusil od mrtvých kolegů osvobodit, ale neměl dost sil, nakonec mu pomohla jedna stařenka. Tato stařenka odvedla Inmana k sobě domů, kde mu dala najíst a vyléčila ho. Po nějaké době se vydal Inman opět na cestu, až jednoho dne narazil na dům patřící jedné vdově s miminkem. Sara nabídla Inmanovi jídlo, přístřeší a oblečení. Jeho blízkost v ní vyvolávala vzpomínky na jejího mrtvého muže. Dvojice spolu nic neměla. Ráno je překvapila trojice seveřanských vojáků, ale Inman je zlikvidoval, a tím Saře zachránil život. Pak už se vydal na cestu domů, která byla ještě dlouhá... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (606)
No já tomu možná nerozumim, ale za sebe bych řek, že na tom nic tak zvláštního nevidim, jak by řekl Varel Frištejnský. Především dementní scénář používající neskutečné množství berliček typu jdu, najdu pilu, něco přeříznu, chytěj mě, zabijou je, najde mě kmotřička babička a tak dále, zkrátka jakmile se najde nějaká komplikovaná situace, hned se jako deus ex machina snese dobrý anděl, který vše vyřeší. Mám-li to říct jasněji, něco takovýho bych taky uměl napsat. Hlavním hrdinům vůbec přeje štěstí, všichni jsou na ně hodní i když sami mají hluboko do kapsy, starají se o Nicole, zachraňují Juda a vůbec je vám jasné, že film před setkáním ústřední dvojice nenabídne nějaký zásadnější zvrat nebo nápad. Snad jediná skutečně nefalešně silná scéna je poprava otce Renée Zellwegerové, to je jedna *. Druhou dávám za vizuální zpracování, kdy bahno je bahno a krev krví. Ještě bych vyzdvihl miniroličku Cilliana Murphyho. To je asi vše dobré, co bych mohl říct. ()
Čas války je jako stav alkoholového opojení - dokonale obnažuje lidské charaktery... Inmanova odysea by mohla stát zcela samostatně, ale bez farmářské nouze, co naučila ctnosti, by nebyla úplná. Minghella akademiky poškrábal na zádech, foukl jim do ouška, povískal je ve vlasech, to vše způsobem hraničícím se zištností, nicméně o dokonalé kameře Johna Sealea a festivalu královsky zahraných vedlejších rolí nemůže být pochyb. No, vlastně vyjma Renée, ta byla zralá na zacpání úst kukuřičným klasem, ale nakonec paradoxně Oscar goes to.. ()
Možná jsem jenom film viděl v horší kvalitě, ale jeho formální stránka/výprava mi nepřišla (kromě oné bitvy) nijak extra výrazná, a že jde o "megafilm", jsem vytušil až podle opravdu hvězdného hereckého obsazení, kdy byly i menší role, obsazeny známými herci (což mě velmi mile překvapilo). Třeba taková Renée Zellweger, kterou bych sice asi neviděl přímo na Oscara, ale v roli buranky se mi moc líbila a bavila mě (vlastně právě ona obstarala veškerou humornou složku filmu). Moc mě potěšila třeba i Natalie Portman, špatný vůbec nebyl Giovanni Ribisi či pidirolička Cilliana Murphyho. Ústřední dvojice byla taky moc fajn, ale čím víc o tom filmu přemýšlím, tak mi připadá, že snímek stál hlavně na hercích ve vedlejších rolích. Příběh zabavil, ale zkrácením stopáže by mohl být mnohem silnější, takhle se film rozpadal na jednotlivé epizody/úseky a nedonutil diváka se tolik emocionálně spojit s hlavními postavami. No a konec...už jsem si myslel, že se snad Američani zbláznili a u megafilmu zvládli závěr; pohled kamery na ležící milence ve sněhu, pomalé oddalování a závěrečná hudba...jenže jsem se v nich nespletl, protože hned nato přišel střih, obraz louky a spokojeného stolování...a já si jen povzdechl, že by američtí diváci bez toho alespoň částečného happyendu nejspíš vykrváceli, kdyby nebyl. Slabší 4*, kvůli hereckému obsazení rozhodně stojí zato tenhle film vidět. ()
Zas jednou jeden klasický hollywoodský velkofilm se všemi očekávanými atributy, tedy výtečnou formální stránkou, dobrými hereckými výkony známých stars a lehce předvídatelným a sladce zakončeným dějem. Rozjezd filmu je fantastický, ať už se čelist snáší na padáku díky skvělé Nicol Kidman nebo vizuálně brilantním scénám z válečného pole; nicméně po několika minutách, kdy už se film definitivně štěpí na dvě samostatné linie, je již dojem o pár chloupků horší. Inmanovo putování je až příliš epizodkovité a situace se vesměs opakují jako na kolovrátku; životní strasti jeho milé jsou zase utláčeny do pozadí živelnou Renée Zellweger, která této příběhové lince zcela dominuje a ne zrovna šťastně vnáší do dění jistý komediální nádech. Snad si Minghella své přešlapy uvědomuje a dovede se jich ve svých příštích filmech vyvarovat, protože tenhle režisér má před sebou ještě slibnou budoucnost. ()
V podstatě bych se mohl podepsat pod Civalův komentář.... Podpořím jen ještě jednou krásu a charisma Nicole Kidman, která přibývajícími roky neubývá (spíš naopak) a ze vsunutých epizod z hrdinova návrau postavím na první místo tu s Natalií Portman, která mě pořádně zasunula do sedadla. Scény při nichž umírají lidé jsou nasnímány natolik realisticky, že máte chuť otočt zrak....Jinak - jde o dílo mistra (miluju, když si někdo dá tolik záležet na každém záběru), ale k mému mírnému zklamání není úplně mistrovské...... Po shlédnutí na DVD musím "přitlačit". Asi to pořád není 100%, ale už chybělo málo. ()
Galerie (84)
Zajímavosti (25)
- Kandidáty na roli charismatického Inmana (Jude Law) byla řada hollywoodských hvězd, například Brad Pitt, Matt Damon, Tom Hanks, Tom Cruise či Daniel Day-Lewis. (EMMY)
- O roli Sary (Natalie Portman) se ucházela zpěvačka Faith Hill. (HellFire)
- Pro režiséra Anthonyho Minghellu byla zásadní úvodní scéna bitvy u Petersburgu, což byla první válečná scéna jeho kariéry: "Přehrával jsem si ji jak v hlavě, tak v kanceláři, kde jsem si nechal postavit obrovský model kráteru. Měřil asi čtráct stop, se spoustou malých vojáčků... Pořád jsem ho obcházel, obhlížel a přemýšlel, kam umístím kamery, jak to budeme točit. Měl jsem hrozný strach, že to bude katastrofa, už proto, že jsem chtěl dosáhnout něčeho velmi zvláštního: Chtěl jsem z té bitvy udělat osobní moment - nestál jsem o objektivitu, nechtěl jsem, aby to kamera pozorovala, ale prožívala. (...) Když jsme ten kráter postavili na place, šel jsem se na něj podívat. Ocitl jsem se na jeho dně a díval se nahoru, kde postával nějaký technik či kdo, už nevím - a najednou si uvědomil, že si nehrajeme, že skutečně byla chvíle, kdy nad kráterem stáli muži a jiní se v něm tísnili jako sardinky v konzervě, že nebylo kam utéct a všude kolem někdo umíral. V té chvíli nebylo kam utéct a všude kolem někdo umíral. V té chvíli jsem zažil velmi intenzivní pocit kolektivní paměti a řekl jsem si: 'Bože, takdy zacházím s něčím, co je skutečné. Musím být velmi opatrný.' No, nakonec jsme bitvu točili jako úplně první věc, a přestože jsem po podobné scéně nikdy netoužil, musím říct, že jsem šťastný, že ji ve filmu mám, protože to byla vlemi těžká, ale také neobyčejně vzrušující a intenzivní záležitost." (NIRO)
Reklama