Křídla Vánoc

Moje hodnocení po první projekci bylo natolik rozporuplné (přiznávám zklamání), že jsem film hvězdičkami ani neocenil. Stalo se ale něco zvláštního. Příběhy těch "obyčejných" lidiček se ve mně nějak usadily a v následujících dnech se mi až moc často honily v hlavě. ... Dal jsem tomu čas a po pár týdnech jsem si dal druhou projekci. Až po ní jsem musel tenhle film ocenit. Možná spíš srdcem, ale přiznávám, že Karin Babinská se trefila. Aspoň tedy do mého. ... Díky. (17.06.2014)

Křídla Vánoc vyhlíží jako dílo talentovaného filmaře, který během několika let tvůrčí nečinnosti nashromáždil víc nápadů, než kolik jich plátno najednou unese. Bohužel se nechtěl jediného z nich vzdát a zřejmě nenašel nikoho, kdo by ho k tomu z nadřízené pozice vyzval. Což dovedlo veškerou jeho snahu k nevyhnutelné implozi. Vzniká paradoxní situace, kdy sice motivů dostáváme ke sledování opravdu mnoho, film působí přesto chudě. Protože jak jedna situace překřikuje druhou, k divákovi se dostane jen nesoustředěný šum, u kterého se tak dobře usíná. Režijní styl roztříštěnost jen potvrzuje. Pokud něco utkvěje v paměti, jsou to montáže. Ach, ty montáže! Velmi efektní způsob, jak dokázat, že umíte kompilovat hezké obrázky, ovšem nutnou nezbytností je objasnit smysl každé z nich, jinak se nepříjemně blížíte tvorbě celovečerního videoklipu. V Křídlech ve velmi nepravidelných intervalech přicházejí podobně vtíravě jako pěvecká vystoupení v muzikálech a málokdy chápeme, proč zde jsou a proč najednou po vypjatém momentu hraje zrovna tahle pohodová (povětšinou navíc velmi stereotypní) hudba a hrdinové skotačí jak na mejdanu. Karin Babinská hezké obrázky umí. Její velké detaily sice někdy působí poněkud tísnivě, ovšem to nemusí být považováno ani tak za chybu, jako spíš za navození nálady. Plně pracuje s obrazem a její výjevy nikdy nejsou prázdné, jak jsme u tuzemských produkcí zvyklí. Opět však většinou chybí jednotící prvek, směřování, motivace. Babinská nevychytala abstraktní, ale jistě snadno pochopitelný pojem "tón". Nahlas obdivuje Sofii Coppolu, přesto zřejmě zapomíná, že její filmy spojuje právě jednotný tón - jedna nálada, kterou ony snímky překlápějí na diváka. Banální, téměř vyprázdněná narace v nich teče jako pomalá řeka, jejíž proud časem své publikum strhne. Křídla tón nemají, přeskakují od jednoho k druhému, jsou nečitelná, emocionálně nesrozumitelná a nezastavující. Kdopak o svátcích klidu ocení tento vysilující maraton? 55 % (14.11.2013)

Ona balí dárky, on pracuje v optice, ona je sarkastická pesimistka, on volnomyšlenkářský balič vdaných paniček. A teď do něj zřejmě vstoupilo něco nadpozemského. Jeho kolegové a přátelé řeší, zda je to nadpřirozený úkaz, nebo se prostě jenom zbláznil. Najednou si všichni něco přejí (ten pořádný úspěch v televizi nebo filmu, tamten víc životního prostoru, načež mu v autě zemře tchýně s tchánem). Do toho přicházejí další méně důležité postavy, ON se na NÍ začne koukat kapku jinak. A pak přijdou titulky. Kouzlo Vánoc v tom nevidím, křídla Vánoc odstřihla režisérka růžovými brýlemi. Ostatně se s postavami moc nenamáhá nic moc dělat. Prostě klade otázky, chce, abychom přemýšleli, ale právě tvůrci moc nedomýšleli, s čím vůbec přicházejí. Emocionální zákruty nefungují, herci nejsou špatní, ale že bych na někoho chtěl pochvalně ukázat prstem, tak to těžko (možná na Novotného). To, co filmaři naznačí, už v dalších desítkách minut zrovna dvakrát nezúročí. Podivný žánrový slepenec. Tři hvězdy s přivřenýma očima.. (02.04.2014)

Nádherná pohádka pro vyspělé. Ono, když o tom přemýšlím tak filmy, které Karin dělá, nemusí sednout úplně všem. Nejsou pro české prostředí příliš typické, ale o to víc se Karin Babinské vážím a fandím jí. Druhá věc je, že jsme z Karin zřejmě naladěni na stejnou vlnu, protože zatím všechny = dva její filmy se mně velmi líbily Tenhle film vnímám nejen jako zajímavě vyprávěnou pohádku, ale i jako zdvižený prst k tomu, co si vlastně přesně přejeme. Z hereckých výkonů se mně líbily všichni včetně Richarda Krajča, podle mě svou roli zahrál výtečně a Vice snad ani netřeba mluvit. Velmi vydařená vánoční pohádka o lidských vztazích a o našich touhách a vlastně tak trošku o nás samotných. Karin odvedla práci za kterou bych jí moc přál nějakou tu cenu, jediný co mám v merku počastovat kritikou je kamera. Makro detailní těkající záběry neladí příliš s příběhem a normální kamera by ještě více pomohla zimní atmosféře a zdůraznila, že hrdinové příběhu jsou obyčejní lidé, které mají stejné potřeby, touhy, sny a žijí podobné životy jako mnoho z nás. Zkrátka být kamera víc do klidu a nedělat z obyčejných hlavních hrdinů, rychlejma střihama a zoomem hrdiny akční, neměl bch problém vysolit pět hvězd. I tak se jedná o jedno z nejpříjemnějších českých překvapení posledních let a Karin budiž pochválena. (17.11.2013)

Mít regulérní, Andělem posvěcenou, schopnost pomáhat lidem, tak bych s chutí sundal růžové brýle a určitě bych z toho vytěžil víc než optik Tomáš, který všem ženám s problémy poradil opustit chlapa. Paní režisérka by se zase měla mírnit v chytání mnoha zajíců, protože měla k dispozici jen jednoho a z toho se mix dramatu, komedie a vánoční pohody dělá jen těžko. Mně z toho vylezlo netradiční vepřo-hranolky-rajská, jehož smažená část mi celkem chutnala, ale to ostatní nechám koňovi - ten má stejně velkou hlavu jako já. Ale to plivání ze střechy Globusu si stejně musím domluvit s nějakým úplatným sekuriťákem, abych v životě nepropásl něco skutečně důležitého. (11.05.2014)