Žena v kleci

První dobrodružství detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Assada z kriminálního Oddělení Q jsem paradoxně viděl jako druhé, i když jsem předtím již pokukoval po následujících dílech a chtěl se na ně podívat. Jednoho večera ale uživatel CommanderCZ zavelel, že se podíváme na film s dobrým hodnocením zde na ČSFD s názvem Žena v kleci a tak se rozběhl na obrazovce naší TV. Po zkušenostech se čtvrtým dílem, který jsem ohodnotil plným počtem cípatých, jsem se na ten první docela těšil a doufal jsem, že udrží vysoko nastavenou laťku. Příběh začal tím, že kriminalista z oddělení vražd Carl Mørck (Nikolaj Lie Kaas) neposlechl příkaz nadřízených a při tragické přestřelce jeden z jeho kolegů přišel o život a další ochrnul, za což byl degradován do sklepní kanceláře nově zřízeného Oddělení Q, jež mělo za úkol protřídit nedořešené a odložené případy. Jeho novým kolegou se stal muslim Assad (Fares Fares), kterého naopak nová práce potěšila, neboť předtím pracoval v kanceláři a pouze razítkoval. Přes počáteční nevoli se hned první den paličatý komisař přes výslovný zákaz střemhlav vrhl do řešení případu Merete Lynggaardové (Sonja Richterová), populární političky, která před pěti lety záhadně zmizela při plavbě na trajektu. Jediným svědkem zmizení byl její duševně nemocný bratr Uffe (Mikkel Følsgaard), který byl po události nalezen v podpalubí. Případ byl tehdy uzavřen jako jednoznačná sebevražda, ale dvojici vyšetřovatelů se takové vysvětlení nezdálo a znovu případ přes nesouhlas nadřízeného Marcuse Jacobsena (Søren Pilmark) otevřeli. Vyšetřování naznačovalo, že žena byla ve skutečnosti unesena, což se nám divákům potvrdilo, když nám filmaři ukázali Merete zavřenou v tlakové komoře. Hlas zvenku jí oznámil, že zde stráví zbytek svého života, přičemž každý den dostane najíst, jako záchod jí bude sloužit kbelík a tím celá hygiena skončila. Hlas jí dále řekl, že v komoře zvýší tlak, na což si prý zvykne a že se uslyší zase za rok. Aby se Merete nezbláznila, pořád si dokola opakoval své jméno i bratra a data narození. Čas plynul, uběhl rok, dva, tři, pak ji začal bolet zub, takže jí věznitel poskytl kleště, aby si jej mohla vytrhnout a čas plynul dál. Mezitím její únosce opět zvýšil tlak v komoře, což pochopitelně mělo vliv na chování Merete, které jednoho dne ruply nervy a pomazala průzor. Únosce na oplátku začal vypouštět vzduch z komory a nepřestal, dokud okno neumyla. Pak jí řekl, že až se uvidí příště, tak to bude naposledy a ona zemře. K tomu došlo právě po pěti letech od doby, kdy zmizela. Mezitím oba novopečení zástupci oddělení Q pokročili v pátrání, takže bylo víceméně jisté, že žádná sebevražda neproběhla, ale že politička byla prostě unesena. Byla tedy otázka, kdo to udělal. Aby to zjistili, chodili do psychiatrické léčebny za Meretiným postiženým bratrem Uffem, jenže ten vůbec nemluvil. Díky radám ošetřující sestry se však Assadovi po mnoha a mnoha sezeních s Uffem podařilo navázat s ním kontakt. Donesl mu na ukázku fotografie mužů, kteří se zúčastnili konference ve Švédsku, kde byla také Merete velmi pravděpodobně i její únosce. Uffe na jednu z těch fotek reagoval úzkostí a detektivové tak zjistili, že únoscem byl zřejmě muž jménem Lasse (Peter Plaugborg). Zjistili o něm, že vyrůstal v dětském domově, kde se ocitl poté, co při autonehodě přišel o sestru, otce a matka byla upoutána na invalidní vozík, takže se o něj nemohla starat. Až v pozdějším věku Lasse začal s matkou bydlet na opuštěném statku, kam jednoho dne přivedlo zdlouhavé vyšetřování Carla s Assadem. Bylo to právě včas, protože našli správného muže, který byl rozhodnutý Merete zabít. Předtím jí ještě stihl říct důvod - byla to právě ona, kdo způsobila ona tragickou nehodu, když zakryla oči svému otci, který řídil jejich auto, které se pak střetlo s tím, v němž jel Lasse. Ona přišla o oba rodiče a vlivem traumatického zážitku byl její bratr mentálně postižený. Právě nyní nastal den, kdy měla za svou nerozvážnost definitivně zaplatit a tak po odhalení důvodů jejího únosu začal Lasse s vypouštěním vzduchu s komory. V tom na statek přijeli Carl s Assadem, kde je přivítala Lasseho invalidní matka, která jim tvrdila, že její syn je už půl roku na moři. S tímto vysvětlením se samozřejmě nespokojili a když začal prolézat statek, potkali se s Lassem. Ten jim tvrdil, že matka je už senilní a byl ochotný s nimi okamžitě odjet k výslechu na policejní stanici, zatímco Merete ve vedlejší zamčené místnosti ucházel vzduch z komory. Trojice nasedla do auta a pomalu vyjela směrem na policejní stanici, když obou detektivům začalo docházet, s kým mají tu čest. Lasse na nic nečekal, pěstmi a kopanci se zbavil detektivů a vyskočil z pomalu jedoucího auta. Prchal směrem domů, kde se ztratil. Zraněný Assad zatím ležel v autě a zavolal pomoc, zatímco Carl doklopýtal zpátky na statek, kde záhy objevil přetlakovou komoru. Zastavil únik vzduchu a volal na Merete, že vše bude v pořádku. Jenže vzápětí se objevil Lasse, zase začal upouštět vzduch a pak svedl souboj s kriminalistou, jehož by asi zabil, kdyby nepřišel Assad a únosce nezlikvidoval několika ranami tyčí. Merete pak skončila v další přetlakové komoře, ale tentokrát v nemocnici, kde se měla postupně adaptovat na běžné podmínky k životu. A byl konec temného případu, který mne opravdu bavil a dokonale přikoval na 96 minut k televizní obrazovce. Přesně takové případy, do kterých nějakým způsobem zasahuje záhadná minulost, se mi vždy velice líbily a čím víc bude těchto mysteriózních detektivek, tím lépe. Už se těším na další dva díly z oddělení Q. Suma sumárum, snímek Žena v kleci ode mne získala plný počet pěti hvězd v kleci *****. (13.02.2020) (méně) (více)