Dívka ve vlaku

Podobně obohacující, jako když jedete po x-té dvě hodiny vlakem do práce a znáte všechny zastávky před cílovou stanicí nazpaměť, tušíte na koho zhruba narazíte v kupéčku, a taky co se bude míhat za oknem. Jen občas vás venku zaujme něco, čeho jste si nikdy předtím nevšimli, ale vlaku to je jedno a žene se zarputile dál, cesta je dlouhá a vy víte, kam nakonec dojedete... (15.01.2017)

Misery porn s didaktickou režií a komicky průhledným scénářem, ze kterého vrah vyplyne asi po dvaceti minutách. Takže nezbývá, než se kochat přehráváním všech zúčastněných, roztomile chtěnou ponurostí a exploatační koncovkou, která by v rukou schopnějšího režiséra mohla vyznít provokativně. Je to taková Zmizelá pro mamky v domácnosti a wannabe psychologické sonda do vztahové mizérie. Jako thriller ne, jako nezáměrně cheesy chick flick z provenience tmavě červené knihovny? Ale jo. (06.10.2016)

Jedna kráva tam pořád chlastá a jezdí vlakem a blábolí nějaký nesmysly. Druhá kráva nechlastá a nejezdí vlakem, ale blábolí snad ještě větší nesmysly. A třetí kráva se mi pletla s druhou krávou, takže jsem chvílema ani nevěděl, která je která. Do toho jsem se navíc ztrácel v čase, protože tam bylo pořád "před měsícem, před týdnem" a podobně. Kupodivu to postupně začalo dávat trochu smysl a nakonec přišlo i nějaký rozuzlení. Ale celkově mě to moc nebavilo. (21.09.2019)

Jedna nemohla otěhotnět, druhé se to povedlo a třetí ani pořádně netuší, kdo je otcem. Jedna má velký problém s alkoholem, druhá se začíná obávat o dosud spokojené manželství, třetí se pohřešuje. Tyhle dámy se tak nějak znají, zjišťujeme, kdo měl co s kým, a než dojdeme do finále, bude to poměrně příjemné luštění. Není to sice tak osobité a šokující, jak by mohlo být, ale tři vypravěčky, které matou diváka a poměrně komplikovaně strukturovanému ději dávají sympaticky mrazivý opar, se mi tak nějak trefily do nálady. Už románová předloha Pauly Hawkins zaručila, aby se po rolích zaprášilo, nejvíc z trojice tak trochu labilních žen ukrojila zubožená a nemilosrdně snímaná Emily Blunt, která znovu zaručuje, že když si vybere kvalitní roli, dokáže přikovat k sedačce. Zoufalá alkoholička a stalkerka s výpadky paměti by si tak možná nějakou hereckou nominaci zasloužila. Velmi solidní je i promiskuitní mrška Haley Bennett, i další role jsou obsazené velmi slušně. Ano, místy neobratný Tate Taylor se očividně nechal perfekcionistou Fincherem, jeho Zmizelou a nespolehlivým vypravěčem dost inspirovat, ale tohle vodění za nos má i kus z jeho režijních kvalit. Ač byla samozřejmě opora v podobě tvůrce Sedmi nebo Klubu rváčů někde jinde. I když jsem se zorientoval poměrně rychle, tenhle důstojně odvyprávěný thriller jsem si nadmíru užil. (26.10.2016)

Vzácný případ, kdy adaptace kopíruje náladovou i subjektivně pocitovou křivku předlohy i s jejími největšími klady a zápory. Tedy perfektně vystavěný ženský trojúhelník svazovaný každou scénou blíž k sobě, paranoidní atmosféru, kdy žádné vysvětlení záhady není příliš přitažené za vlasy - a ve finále bohužel pointu, která mě zklamala jako to nejjednodušší a také značně černobílé řešení. Přesto jsem díky Emily Blunt dost dlouho zvažoval i vyšší hodnocení, když z Rachel dře uvěřitelné emoce i v nejjemnějších nuancích. Zabránila mi v tom Haley Bennett, která je i přes nezpochybnitelné půvaby příliš chladná a onu vysněnou zbožštěnou Megan nemůže pro zbytečnou průhlednost nikdy naplno dohrát. (24.10.2019)