Osmý smysl

1. SEZÓNA: Cítím v tom, jak skvěle asi premisa vypadá na papíře (páč Straczynski), televizní zpracování silného scénáře ale pekelně nudí. Pilotní epizoda namlsá šmrncovní mystery zápletkou a Wachowští na to stále mají, dalších osm částí se ale seriál točí v bludném kruhu. Katarze v ryze akčním heistovském finále žádná. Dlouho jsem neměl tak zmatečný pocit, že je každá další odkrytá hodina nämlich o tom samém. Charaktery zde absolutně neřeší, jak je možné, že "blázní", a jen se dokola sami sobě zjevují v empaticky vypjatých či stresových situacích, čímž se příběh v otázce sci-fi narace odmítá jakkoli posouvat kupředu. Takže tu na jednu stranu máme skvěle napsané a sympatické postavy, na té druhé ale opovážlivou dějovou stagnaci. Sense8 je chvályhodným televizním projektem plným gigantických scén hodných velkého plátna a často i dokáže pocitově rozložit - mrazení tu je hodně. Proč se však z principu zajímat o přirozeně líbivé postavy, které sice mají co hrát, jenže jim natahovany scénář zároveň svazuje ruce? Desetihodinové čekání na zázrak, který se nakonec nekoná. Tohle měl být dlouhý celovečerák, Atlas mraků miluju. (08.06.2015)

Na rozmluvení si dnes nejprve promrskáme několik smysluplných, roztomilých vět, vyprodukovaných výhradně za účelem toho, aby se náš milý HOMOcenzor kapku zavařil a kousl se do svých zajisté pečlivě depilovaných hýždí. Takže ehm, ehm: „Nedaleko kotví růžový člun, nad nímž supi často rádi krouží. Ve člunu je Batman. Na něj vinou rodičů rákoska už dávno nezabírá, neboť topič ustanovil svého nástupce.“ Tak, to by bylo a přistupme tedy k seriózní a nezávadné filmové publicistice pro bigotní portálky. ***Bratrosestři Wachovští kromě solidního Matrixu vyprodukovali už jen bandu pomatených, rádoby hlubokých transkravin, a i tato zoufale bučí transcendentní bolestí nad ztrátou pyje a odumíráním mozkových buněk zneužíváním laciných psychotropních látek a pooperačních hormonů. Je až zarážející, kolik se tu najde „hloubavých“ esoteriků, co jim ten sice krásně natočený, nicméně povrchní, nedotažený, nudný a hloupý komerční exkrement s olizováním se konzumuje. A tak tu máme další Atlas debility a sexuální dezorientace určený výhradně pro přihřáté, kvocientně mrtvé nebo hormonálně nestabilní publikum, jež má dokonalou schopnost zasytit se pestře obarveným žluklým popkornem a najít sysla i v králičí noře. (29.09.2015)

1. série Tohle jednoduše nemůže být pseudointelektuální projekt a podobně jako u Atlasu mraků v tom vidím přesah. Seriál sice má pomalejší a chaotičtější rozjezd, ale za zhlédnutí stojí minimálně každá čtvrtá epizoda, protože přináší něco ojedinělého a posunuje seriálovou tvorbu dál. Samotnou kapitolou jsou propracované postavy. Každá má dostatek prostoru i využití, abyste ji mohli poznat a chápat ji, i když vám každá nemusí přirůst k srdci. A rozhodně jen tak nezapomenu na úvodní koláž. (Netflix) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. série Rozšiřování fiktivního světa mi zpočátku nesedělo, nemusím všechno vidět explicitně a některé zvraty trochu drhly. Vypsat všechna negativa bylo rychlejší a snazší, než vypisovat to, co se mi líbí, obdivuji a schraňuji. Jsem rád, že mé obavy byly nesprávné, a to natolik že druhou sérii řadím na stejnou úroveň jako první. A pokud bych měl nějakému zrušenému seriálu dopřát obnovení a další řadu, byl by to tento. (Netflix) (28.04.2016)

1. série Upřímně řečeno, původně jsem se na seriál ani nechystal. Sourozenci Wachowští mě svými posledními dvěma kousky (Cloud Atlas a Jupiter Ascending) zrovna nepřesvědčili. Když jsem však slyšel a četl spousty pozitivních ohlasů, tak jsem se rozhodl, že si to nenechám ujít. A zatím toho rozhodně nelituju. Seriál začíná pomalým tempem a stejně jako hlavní hrdinové, tak i my polehku přicházíme na to, co se děje. Osm hlavních hrdinů nabízí osm úplně rozdílných charakterů, které však mají něco společného. Jak se seriál přehoupne do své druhé poloviny, tak se zrychlí tempo a přibývá akce. Závěrečný díl je pak napínavý od začátku do konce a se zatajeným dechem sledujeme, jak a jestli se hlavní osmičce podaří zachránit. Celá ta záchranná mise z Islandu je skvěle vytvořená a vše do sebe dokonale zapadá. Opravdu povedeně vygradované. Netflix se s tím opět moc nepáře a tak seriál nabídne scény, které jsme ještě nikdy neviděli (orgie), stejně jako scény velmi naturalisticky zobrazené (porody). Pro mě byla jedna z nejlepší složek seriálu hudba, která dokonale dokreslovala situace. Okamžiky, kdy spustila písnička Mad World nebo Knockin' On Heaven's Door, byly opravdu silné. Stejně tak "společná" What's Up. Ať je to jak chce, tak já se rozhodně těším na pokračování. Některé postavy jsem si oblíbil a jsem rád za každou jejich scénu a některé jsem prostě přijal jako nedílnou součást celku. 2. série Tentokrát nebylo na co čekat a do druhé série jsem se pustil hned, jak to bylo možné. A to jsem ještě o Vánocích dostal epizodu navíc. Příběh se opět posouvá kupředu a Will s Riley se snaží vymanit ze sevření tajemné organizace, které velí Whispers. Akce je opět perfektní, propracované scény, kdy se Sense8 prolínají jsou dokonalé. Jediné místo, kde se trošku polevilo je podle mě hudba. Nebo jsem po nadšení z první série čekal víc. Dokonce ani přeobsazení jedné z postav mi nijak nevadilo. Postavy mě vlastně bez výjimky baví a jejich vývoj je neuvěřitelně zajímavý. Gradace v závěrečné epizodě perfektní a závěr tak strašně zajímavý, že chci vědět, co se bude dít dál, prosím ať je třetí řada co nejdřív. Závěr Třetí řada se k velkému překvapení nekonala, ale alespoň jsme se dočkali závěrečného filmu. Jsem rád, že se seriál dočkal zakončení a i toho, jak to dopadlo. (22.08.2015)

Co říct o seriálu sense8? Je to ohromný mix žánrů, který je pokroucen a částečně asi i svázán se světem bratrů, pardon sourozenců - přesněji řečeno sester Wachowských. Je to transgender-lesbian-gay-straight jízda se scénami více než odvážnými, celá zahalená do mysteriózního sci-fi hávu v dramatickém obalu. Vlastně ani nevím, proč se mi to tak líbilo - nejspíš ta ústřední osmice lidí měla něco do sebe a jejich netradiční vztah působil až překvapivě příjemně kamarádsky. (07.11.2018)