Fantastická zvířata a kde je najít

Dvouhodinový chrchel bez jakéhokoli tvaru, který někdo vyplivl a nechal ležet na zemi jen proto, že to napsala Rowlingová a fanouškům se přece cokoli ze světa Pottera musí zákonitě líbit. Jednat se o méně kultovní značku nebo nedejbože zcela nezávislé dílo, stal by se z něj zajisté podobný otloukánek jako z The Last Airbender; leč Potter je symbolem celé generace, a tak si můžeme dovolit hrát na nostalgii a bez uzardění opíjet diváka kýčem, neboť ten nám leckteré nedostatky jistě promine. A že toho není málo: zcela zabité tempo a atmosféra, nevýrazné postavy, bezobsažné scény vložené za účelem vizuálních hrátek a rozplizlé akční scény, které navenek působí opulentně, ale vnitřně postrádají nápad. Ponejvíce však film trpí příběhovou impotencí – první hodinu a půl se neděje v podstatě naprosto nic (!) a až v poslední půlhodině se od předlouhé expozice někam posuneme. Rowlingová by se měla zkrátka držet knih a nepsat filmové scénáře, protože evidentně vůbec nemá cit pro filmovou řeč, anebo k sobě přibrat do týmu zkušenějšího kolegu od fochu, když už se tedy vlomila na místo producentky filmu. Ač původní knižní i filmovou sérii chovám z nostalgie stále v oblibě, tahle dvouhodinová přehlídka nudy mě málem unudila k smrti a jen těžko si vybavuji, kdy naposled mi bylo při sledování filmu tak moc ukradené, co se na obrazovce děje. Za poslední půlhodinu 1*. (09.04.2021)

Opravdu slabé efekty. Redmayne všude hraje úplně stejně a už to není zajímavé. Začátek je ještě slibný, ale pak už je to jen maglajz. Příběhově naprosto o ničem. Hudba má hodně příležitostí vyniknout a dokonale je nevyužívá. Jediná dobrá věc je postava Colina Farrella a fakt, že se nejedná o film podle knihy, ale o film, který je o fiktivní postavě, která napsala fiktivní knihu, jež se dostala i do reálného světa. Tahle premisa je tím nejlepším nápadem, který tento snímek nabízí. Nic víc tam však není. (22.02.2017)

Tenhle snímek pro mě dokonale splňuje pojem „producentský film“. Řemeslná jistota, ale vnitřní nihilum. Logické nonsensy (proč Scamander nepoužije při lovu hůlku hned a nechává vše zajít do krajnosti?) schované pod Yatesovou sebejistou režií vás ukolébají s pocitem, že je vše v pořádku. Když chcete po skončení sami zrekapitulovat děj, nejde se čeho chytit. (21.11.2016)

Ó, tak to byla teda hrůůůza... Příběh - děs, zmatený, o ničem, nuda, zklamání. Přesun z Anglie do Ameriky - děs, jedinečnost světa JKR byla dost tvořená Anglií a po-amerikování to jen posunulo ještě víc do zaměnitelnosti libovolné průměrné fantasy. Samotný fantastický zvířata - digitální sajrajt, fuj, líbil se mi jen ten divnej dlouhosrstej skřítek, a to nejspíš proto, že vypadal jak Brumbál. Teď postavy - naprostej děs. Kdyby se rozdávaly metály za nudnýho, nesympatickýho, otravnýho, pořád stejně vykuleně se tvářícího stupida s přiblblou zrzatou pliskou na hlavě, má Eddie Redmayne zlatou. Katherine Waterson je ovšem ještě mnohem horší, kdykoliv se objevila v záběru, měla jsem chuť řvát, chytit ten monitor a prohodit ho oknem. Ten její věčně nespokojený ksicht na pokraji breku s vámi fakt zůstává. Farrell podvyužitý a ten vlasovej zločin na hlavě přehrávajícího Ezry Millera snad ani nebudeme komentovat. Celej film tam všichni jen poletujou a mizej, do toho černej digitální mrak jakožto záporák - WHAT? A co sakra má bejt ten způsob "užívání" hůlek? Jakože Mlok nemůže prostě "odhůlkovat" toho rozvášněnýho nosorožce do kufříku jako každej normální kouzelník, musí se místo toho polejvat feromony a špulit na něj říť? Jako fajn, asi by tam jinak nemohla bejt tak ultra nezajímává scéna se zamilovaným hnusným digitálním nosorožcem, ale co třeba to nějak aspoň zdůvodnit. Jakože třeba si Mlok zapomněl hůlku doma nebo odhůlkování by mohlo zamilovanýho nosorožce citově ranit nebo co já vím... Ale je to prostě stupidita. A korunu tomu nasadí ten závěrečnej morf. To už bylo trochu moc i na mě, sakra, kdybych chtěla vidět dalšího přestylizovanýho Deppa, podívám se na nějakej z jeho nedávnejch propadáků. U tohoto generického výplodu bez duše (ano, tak moc mě to emočně zasáhlo) jsme si dokonce se sestrou musely představovat, že zápletka se ve skutečnosti točí kolem "zrození Filche," protože i to by byl lepší příběh. Tenhle "film" má dva klady - božího Dana Foglera, s jehož nechápavým výrazem jsem se od začátku ztotožnila a stejně božskou Alison Sudol. Toť vše. Další díly jen pod vlivem nějaký drogy. (01.05.2017)

„Hovorím tomu Strmhlavé zlo.“ – „Poviem ti pravdu, bohvieako príjemne to neznie.“ Mám rád filmové potterovky. Každú som videl viackrát. Väčšine dávam 4*. U kníh som sa zasekol pri dvojke, ale v univerze sa ako-tak orientujem a mám ho rád napriek tomu, že to po stránke logiky práve dva razy premyslené nie je (čarodejnica sa vie teleportovať z bodu A do bodu B, ale hoci v prenajatom byte nemôže mať pánske návštevy, neteleportuje sa doňho, ale normálne idú po schodoch, aby ich vymákla zvedavá domovníčka?). Som rád, že sa štúdio po rokoch vracia do povedomého sveta a najmä za to, že hoci to vyzeralo ako dojenie polomŕtvej kravy, nakoniec ide o funkčný a nie zbytočný príspevok a relatívne sa teším na ďalšie diely (i vďaka istému hereckému finálnemu twistu). Dokonalé to však nie je. Ani zďaleka. Dve hodiny som s nádejou čakal na „niečo“. Na niečo úžasné. Na nejaký fenomenálny. Na kultový nápad. Alebo famóznu scénu, vďaka ktorej budem môcť tomuto filmu dať 4*. Nedočkal som sa. Neznamená to síce, že chýbajú kvalitné scény (popravy na ministerstve, koniec v pekárni), ale proste sa nestane nič geniálne. Čo je škoda, lebo retro newyorská atmosféra sa vydarila, hlášky sú zábavné („Čo si dnes robil?“ – „Bol som v kufri.“), občasné žmurknutie na „neskoršie“ potterovky dojemné a príjemne civilný kasting poteší. Mlok je síce riadny čudák, ale dá sa naňho zvyknúť a po čase začne byť svojím spôsobom sympatický; určite lepšie, než ako keby bol hlavným hrdinom zasa nejaký chlapec. Prekvapivo dobre do potterovského sveta zapadol drsný Ír Colin Farrell. To sa však už nedá povedať o WTF vedľajšej rovine s „Kredencom“. (08.02.2017)