Ladíme 2

Jednička nebyla zas tak špatná, ale dvojka je slabota. Tak nějak to vaří z vody a snad jedině opravdu zajímavá vystoupení německé skupiny stojí za řeč. Zbytek je jenom čajíček, kdy vezmete zavděk jakš takš zajímavým průletovým záběrem ze stanu nebo šovinistickou hláškou od moderátora. Jenže i suše vtipné moderování už zde bylo dřív a líp (Vybíjená), takže to jsou opravdu jen náhražky kvality. A nakonec ani Anničku Kendrickovou jsem si moc neužil, škoda. 40 % Oblíbená část- "Udělám kohokoliv, abysme vyhrály." "Myslela jsi cokoliv." "To taky." (11.08.2015)

Na holky se dobře dívá, pěkně se to poslouchá, ale to je vše. Pro mě je to lepší než první díl, hlavním důvodem je to, že fekální humor už se vyjadřuje pouze slovně a ne názorně, jako tomu bylo dřív. Anna Kendrick je kočka a jen kvůli ní jsem se donutil dívat i na druhý díl, ale potěšilo i několik dalších seriálových tváří (zdravím Ground Floor) a pro mě úplně nová a neokoukaná Hailee Steinfeld. Jen nechápu, že tolik prostoru dostává Rebel Wilson AKA Fat Amy. (08.08.2015)

Nevím, jestli mě to nudilo proto, že tam nebyl jedinej song, kterej znám (kromě pěti vteřin Taylor Swiftový a retro sester Andrewsových), nebo proto, že to už nemělo ty vtípky z prvního dílu. Postavy se tady smrskly na tři nejdůležitější (Fat Amy, Anna Kendrick a ta nová), zbytek jim víceméně dělá křoví a to je škoda, protože myslím, že by to mělo být o tom, že se všechny potřebují navzájem - nejen kvůli hudební harmonii, ale i proto, že jsou kámošky. (30.08.2015)

Druhý díl Pitch Perfect je kvalitativně prakticky zcela srovnatelný s jedničkou, kdy jak nic neztratil, tak bohužel ale ani nic nepřinesl. Z hereckého hlediska jsem tak trochu doufal v řádné oživení díky Hailee Steinfeld, kterou mám velmi rád pro její přirozenost, ovšem její postava je tu nakonec až nečekaně docela dost upozaděna, Kendrick jinak opět nenabídla nic navíc, Snow je pořád stejně otřesnou herečkou, a tak to v tomto ohledu zas zůstalo jen na rebelce Wilson, která skutečně tu pozornost na sebe znovu strhává, ale ve výsledku to už ani ona nijak zvlášť nepovyšuje na vyšší level. Zápletka pak sice nabírat jiný směr, než tomu bylo v prvním díle, nicméně své předvídatelnosti a naivnosti se ani tentokrát nezbavila, vše je tedy též vše až příliš předem dané, nepřekvapivé a vlastně i dost tuctové. Zároveň se tu ale naštěstí také opět nevytratilo ani to kouzlo příjemnosti, zábavnosti a uvolněnosti, a já si tak i u tohoto pokračování opravdu příjemně odpočinul, jak ten příběh, tak veškeré postavy působí velmi mile, nenuceně, odvázaně, nikdy to nesklouzává k nějakým těm zbytečným trapnostem, či nesoudnému přeslazování, a závěrečný happyend jsem si pak se všemi hrdiny docela i užíval, což se mi nestává zas až tak často, takže komu sedla jednička, ten si užije i dvojku a stejně tak, koho první díl nebavil, tak tady změnu nenajde. U mě každopádně převládá nenáročná spokojenost. (05.10.2020)

"Poslední dobrej německej zpěvák byl David Hasselhoff." Tak to je odvážný tvrzení, protože na scénu nastupují árijsky přesní Das Sound Machine a ti mě baví mnohem víc než titulní Bellas. Ty jsou totiž na můj vkus příliš multikulti - bílá, žlutá, hnědá, černá, štíhlá, tlustá, chytrá, hloupá, Australanka, hetero, lesba a kdo ví co ještě. Mne problémy tohoto nesourodého spolku napodruhý už nebavily, ale to závěrečný vystoupení bylo fajn. Avšak nejlepší byli komentátoři, protože ti si svoje role evidentně užívali. (04.01.2016)