Osm hrozných

Nechápu, proč jsou všichni z Tarantina tak připosraní. Chlapík, který kdysi spojil výrazy dětinský a chytrý a dnes jeho práce spojují výrazy dospělý a chytrý, má určitě talent od Boha, ale občas mi přijde, až příliš spoléhá na to, že diváci na jeho snímky čekají jak na flákotu masa po měsíčním půstu. Normální smrtelník to vidí lidověji – Tarantino je skvělý tvůrce, ale krapet přeceňovaný. Svědčí o tom i fakt, že na téhle databázi je podle uživatelů považovaný za (proboha) 12. nejlepšího kameramana, přitom za ní stál jen v případě Auta zabiják. Až za ním se krčí borci jako Conrad C. Hall, Sven Nykvist nebo třeba John Seale. Tentokrát Tarantino vyplýtval hodně papíru, fanoušek osobité tarantinovské nadsázky si nepřijde až tak na své, neladí to tak, jak by mělo. Válet bradou vzhůru na podlaze se nakonec bude hodně chlápků, beru, že to do sebe nakonec i docela fajn zapadne, ale nedokážu se zbavit dojmu, že mnohé neúměrně nastavované scény a nevybroušené kecy musely nudit i nejzarytější fandy. A jestli si mám ucvrknout z jednoho otráveného kafe, tak fakt ne. Platí to, co u Djanga: mnozí prostě plácnou pět hvězd (je to přeci Tarantino!), jenže svou volbu ani moc nedokáží obstojně vysvětlit. (01.01.2016)

Nemám slov, spolu s Hanebnými Pancharty se jedná asi o můj nejoblíbenější film od Tarantina. Aneb jak dobrý může být film, který se odehrává jen v kočáře a malém srubu. Všechna čest scénáristovi a dílo si přidávám do své TOP 10 a 100% Edit: po shlédnutí DC prodloužené verze: vykreslení jednotlivých scén je v tomto obšírnějším formátu mnohdy úplně odlišné a v diváku to často zanechá jiné dojmy a občas dokonce pozmění vztah k některým postavám. Vřele doporučuji jít do té hoďky navíc. (03.11.2018)

Sranda, jako by první pořádnej letošní sníh v pražských ulicích musel počkat až na promítačku osmého Tarantina v Lucerně; když ve filmu se rozběsní taková zimní vánice. Rovnou tuhle intimní mysteriózní krvavou westernovou konverzačku řadím o level výš než Djanga. Protože je kompaktnější, ukočírovanější, nápaditější, malebnější a prostě líp funguje. Osmička (devítka) hraje nařezově, v čele Jackson s Gogginsem. Radost pohledět na každý záběr a Quentin si hraje s divákem snad víc jak kdy předtím, kolikrát jsem se musel v duchu i nahlas zasmát jaký je ten člověk hovado. A kéž bychom se taky dočkali projekce. "Na vzájemné nenávisti a nevraživosti mezi hrdiny je založena převážná většina dialogů ve filmu. Tarantino tu buduje představu Spojených států jako společenství nenávisti, podezřívavosti a podrazů." (A. Tesař) (05.01.2016)

Jeden z mojich restů, do kterýho se mi chtělo asi jako panně do prvního análu. Ono jít čumět na film co má tři hodiny s tím, že první hodinu a půl se jen žvaní, to nezní zrovna 2x působivě a i když já sama umím yntelechtuanálně tlachat třeba den v kuse (na koksu až tři dny), tak sem všem hroznejm vytrvale odolávala. Každopádně co má rákoska dělat, když zas kvadrilion filmů odložili na dobu po kunda viru. Tak sem se teda uvelebila v posteli, připravená, že u toho maximálně vytuhnu a pustila si Karantýnovku. Mno a Kventýn mě překvapil a i když ve filmu jsou některý dialogy tak natahovaný, že na místě danejch postav bych už místo odpovědí střílela, jen aby dotyčnej zavřel hubu, tak musím uznat, že většina dialogů byla povedená a celkem mě i bavilo rozplétat kdo je kdo tím, za koho se vydává a kdo kecá až se mu práší od huby. Samo sebou za zdrojem všech problémů zas hledejte čubku a negra. Joooo jo, prostě opět tu máme to krásné slovo KDYBY. Páč kdyby se Russell z Kurtu na Samíka vysral a nevzal ho do dostavníku, tak by sice i tak dost lidí mělo posranej den ALE zaručeně by neměli všichni posranej den. Každopádně chválím herecký výrony, hlavně Samíka, Kurtíka, Goggíka a tu čubku Jennifer, která tu zvrácenou svini zahrála na pána. Že tam v druhý půlce filmu čvachtaj litry krve, to je jasný asi všem, každopádně film baví jako celek a divák tak první hodinu a půl netrpí (jak sem se bála), ale je spokojen celou dobu. Na závěr moudro dne - Ani vykouření černýho kokota vás od zimy nezachrání, tak chcípejte s hrdostí a ne s ptákem v hubě, zvlášť pokud jste muž. (17.09.2020)

Víc než hodinu na - nepříliš zábavnou - expozici? Wow. A i po příchodu do chaty se děj rozjíždí jen neochotně a rozsvítí to až Jacksonova výživná storka v polovině filmu. Po ní si už musíme poslechnout jen jednu písničku a KONEČNĚ se rozjede ta správná zábava plná napětí, paranoie, zvratů a mrtvol. Ne, nemyslím, že k ní ta nekonečná expozice byla nutná, obzvlášť když se tu věci s oblibou několikrát opakují. Tarantino většinou umí napsat skvělé postavy a dialogy, ale tady mě příliš neuhranul ani jedním (postavy se navíc chovaly okatě neprakticky). Herci a Morriconeho hudba jsou fajn. Poněkud mi uniká důvod pro použití ultraširokoúhlého formátu u interiérové konverzačky, ale co už. (09.01.2016)