Kobry a užovky

Zbývá snad jen zatleskat. Nevzpomínám si, kdy naposledy se některému českému snímku podařilo mě takovým způsobem vtáhnout do děje. Prakticky s otevřenou hubou jsem se nechal bez mrknutí oka skoro dvě hodinky krmit a snad bych i zažádal o přidání. Jsem plný dojmů a nevím, kterou část začít chválit nejdřív. Zdá se mi, že zde bylo všechno správně. Luxusními a až neuvěřitelně uvěřitelnými postavami počínaje a výborným výběrem písní konče. Takový příběh ze života o kobrách a užovkách, kde zrovna dvakrát nezáleží na tom kým jste, protože v obou případech se nakonec jedná o hady. Charaktery postav jsou velmi propracované a luxusně zvolené. Vše samozřejmě výborně a uvěřitelně zahrané. V příběhu nejsou hluchá místa. Je to kulervoucí drama, kde jste v neustálém očekávání, co se během následujících minut semele. Navíc je snímek neuvěřitelně depresivní, když si zkusíte představit, že byste se v podobné situaci jednou taktéž ocitli. A snad pro to není ani třeba tolik udělat. Opravdu luxusní film o krásách feťáctví, lákání dočasného pobytu na výsluní, rodinných hodnotách, přátelství až za kriminál, zkrátka o životě se vším co přináší. Vřele doporučuji. A protože už jsem na české snímky téměř zanevřel, tak rovněž děkuji za to, že jim opět budu ochoten udělit asi tak již 15. šanci. Pomalu se nám blíží konec roku a já osobně mám o vlastníkovi nadcházejícího Českého lva jasno. A nekončil bych u jediného. Třeba takové ocenění režie a scénáře považuji za samozřejmost. (09.12.2015)

Hádkové hrajou bratry s hadími přezdívkami, oba jsou více méně hajzlové, jen ten jeden nepopíjí okennou, nečmuchá ředidlo a nespolyká/nešňupne všechno, co má přibližný tvar tic tacu, nebo moučkového cukru. A oba své party zahráli sakra dobře a uvěřitelně, což z obou činí hlavní devizu filmu, spolu se jménem Jana Prušinovského, ten zvládá nejen komedii, ale i tohle drama plebejců z malého městečka, kteří se topí v různých problémech a přitom film jako celek nesklouzává do totální oslavy zmaru, jako například Poupata (jakkoliv jsou božská) a nechává tak postavám zdání určité reálnosti a normálnosti (dokonce mají i svůj vývoj). Navíc se povedl i písničkový soundtrack, který sice obsahuje z velké části hudby tak neskutečně ohyzdné, že bych je poslouchal jen pod pohrůžkou prostřelení čéšky, ale sem se naprosto hodí, ať už svojí třetiligovostí obecní diskotéky okolo třetí ráno, nebo tím, že sedí text s děním na plátně (ale bacha, třeba Na hadím ocase bří orffů je skvělá věc). Prostě je to povedenej film, kéž je takových u nás víc. " Ty krávo, brašule, mám plán, ne, vole? " (21.02.2015)

Prušinovský to zase dal. Umí přesně vystihnout prostředí, ve kterém se jeho filmy odehrávají a díky tomu působí uvěřitelně. Hádkové to zahráli moc dobře, i když ze začátku mi na nich něco neštymovalo. Moc se mi líbila linie vzestupu staršího bráchy a jeho souboj se svědomím. Akorát konec byl až moc useklý. (20.05.2016)

Kobry a užovky vykreslují ten pravý "sídliskový sen", kdy bez příkras a korektnosti vypráví o lidech z ulice. V centru dění je průměrný čecháček, který chce cokoli, jen ne v tom průměru zůstat. Ironií je, že právě tím svoji obyčejnost potvrzuje, viz závěr. Nicméně i tak působí jako sympaťák, protože negativní pozornost na sebe strhuje koule na noze jménem brácha-drban. Ani tak ho však nelze nenávidět, je to velice dobře napsaná a ještě lépe zahraná postava... Z české tvorby nečekaně kvalitní drama. 8/10 (24.02.2016)

Kobry a Užovky jsou pecka. Konečně českej film, kterej je ukotvenej v realitě a přitom se nesnaží pojmout sociální vprdelismus v globální šíři. Prostě se soustředí na dva bráchy a ti bráchové jsou přesní. Herecká jízda. S Kryštofem dám v létě na LFŠ disco! A třeba ten reprák letos shodím já... Jo a Bratři Orffové (Na hadím ocase) tam fakt sedli. ---- Více v recenzi na 25fps. (06.02.2015)