Andílek na nervy

Andílek na nervy navazuje na troškovské trendy a vykresluje všechny lidské vlastnosti jako nedůstojné terče posměchu. Představuje prototyp "špatného českého filmu". Recenze - Jsou chvíle, kdy člověk sedí v kině s němým úžasem. Je zatlačen do sedačky a není schopen se ani pohnout, jak nevěří, že promítané obrazy bylo možné dostat na plátno. V ideálním případě proto, že se mu poštěstilo zakoupit lístek na výjimečně povedený film. V horším, když nějakým nedopatřením zašel na jednu z nejhorších tuzemských produkcí za poslední roky, na film Andílek na nervy. (17.06.2020)

jeden z výplodů české kinematografie, u kterých člověk po zhlédnutí netuší, jestli snad nešlo o děsivý sen z horečky. obraz třídního boje hospodských sedláků a mladé influencerky, která ovládá sociální sítě alá powerpoint. film obsahuje mnoho skrytých klenotů - pseudosoudkyni barbaru, chlastání nezletilých na hřbitově a tragické pokusy o humor zesměšňující slováky a ženy. běda těm, kdo se pokusí napadnout velikonoční tradice a nejsou o Vánocích doma! (12.07.2021)

Mé putování stokami českého filmu zdárně pokračuje a díky dvojici hrdinných průzkumníku bubun a KM Phoenixe jdu často najisto. Tohle tedy byla příšernost. Už po deseti minutách jsem sváděl krutý vnitřní boj; zoufale jsem toužil tuhle hrůzu vypnout, zároveň jsem ale nechtěl hanebně selhat. Sebral jsem tedy všechny síly, vzchopil jsem se a vydržel jsem až do hořkého konce. Zápletka byla naprosto průlomová, město se nastěhovalo na vesnici, něco takového jsem fakt ještě neviděl. Čtyři (číslovkou 4) scénáristé dali dohromady takový paskvil, jaký se dá jinak vidět jen u Evy Toulové, a smutnými hrdiny jejich příběhu se stali rozmazlená instatuberka a veterinář bez kuskusu. Já nemám nic proti ženským hlavním hrdinkám, ženy mám rád, ale jen ty, které nefungují jen jako gangliovou nervovou soustavou řízený podpůrný vyživovací systém pro vagínu. Náhodná srážka s tímto druhem žen u mě vyvolává automatickou reakci, při níž se mi začíná mimické svalstvo organizovat do odmítavého úšklebku, což ale můžu kdykoliv uhrát na své postižení. Idiotský děj a dementní dialogy byly bravurně doplněny herci, které už opravdu nemusím: Mišíkem, Černockou, Hrachovcovou, Latinákem a hlavně Lindou Rybovou, kterou důvěrně mezi mnou a obrazovkou nazývám Leklou Lindou. Byl to skutečně silně nepříjemný zážitek, který bych si dobrovolně už nikdy nezopakoval, a vůbec netuším, odkud se ve mně vzala ta nutkavá touha přečíst si Joy. / Poučení nebude, protože mám otázku: Proč Dominika Myslivcová? (13.03.2023)

Nakonec jsem to zvládl dokoukat bez újem na psychickém zdraví, ale měl jsem místy co dělat. Očekával jsem, že děj bude pojednávat o klasické osobnostní nápravě, kdy se rozmazlená a nevychovaná hrdinka proti své vůli vydává do úplně jiného (vesničního) světa, aby v něm tak nějak nalezla sama sebe. Bohužel k této nápravě nedochází pozvolně, hlavní představitelka se dobrou většinu filmu chová jako nesnesitelná kravka a já jen marně čekal, kdy konečně padne na hubu a dočká se aspoň ponížení ze strany vidláků - nic takového se nestalo, místo toho téměř ze dne na den změnila názor na vše okolo. Chápu, že už psychologicky tohle pramení ze špatné výchovy a že i z dobrého člověka může být rozmazlený spratek, který ve svých kritických letech prostě jen neví, jak se chovat. Ale film tohle uchopil příliš nešťastně. Stejně tak pohled na vesnici vše příliš zjednodušoval, parodoval a přijde mi, že typické české vesničany akorát tak ponížil - tady ovšem zase nemůžu mluvit s naprostou jistotou, sám jsem městským dítětem a vesnice jsou pro mě úplně odlišným světem, kterému tolik nerozumím (nebýt mých kámošů, díky kterým jsem aspoň ochutnal kus maloměstské povahy a pohostinnosti). Celkově se zde řeší několik osudů, jsou tu i náznaky dost plytkých a nerozkreslených záporáků a ani jakákoliv romance není úplně dotažená. Prostě kdyby tohle byl typický kýčovitý film s posláním, jaké natáčí třeba naši američtí kolegové, věřím, že by zafungoval úplně jinak. Tohle byl typický český paskvil, který se svým vizuálním vzezřením a pojetím pokusil cílit hlavně na mládež, resp. především na mladé, internetem vychovávané děvy, které se s hlavní hrdinkou jistě snadno ztotožní. Pro běžného diváka, či filmového fanouška, je to spíš hrana utrpení. (30.07.2023)

Lidi maj asi rádi svoje jistoty, no. Nafiflený rozmazlený městský holky, co procházej povětšinou nenásilnou nápravou, dobrosrdečný burany z vidlákova, zkreslenej pohled na mladší generaci, zklamávající idoly, dojemný happy endy, který končí udělením životní lekce pro všechny. Nemám nic proti happy endům – jsou podle mě velmi standardním filmovým rozuzlením. Jenže když řeší konflikt, s kterým se nedá ztotožnit, stane se z něj otravnej kýč. To samý se dá říct o celym snímku. Není to vyloženej odpad, vlastně je to ten druh blbosti, u kterýho se dá ironicky pobavit. Navíc Anna hraje celkem slušně a někde je tam zahrabanej i Knor. Na víc, než jednu hvězdičku, ale nic z toho nestačí. (14.11.2015)