Kam se poděla sedmá rota?

No osobne nerozumiem, prečo je tento film uvádzaný ako komédia, ale je pravdepodobné, že to kedysi bolo skutočne vtipné a mnohým aj dodnes je, svoje tu bude hrať aj nostalgia za uvádzaním behom minulého režimu v telke. Ono veľa vtipu na tom, že chalani narážajú na kolaborantov zo strany civilistov, alebo že musia zastreliť dvoch Nemcov vďaka nešťastnej náhode, nie je. Ako vojnový film, ktorý sa neberie vážne, ale upozorňuje na niektoré hrôzy vojny, samozrejme bez civilných strát alebo skutočného boja, to beriem. Áno, občas to vyvolá úsmev, ale ide tu samozrejme aj o vkus jednotlivého diváka a ten je, a špeciálne pri komédiách, veľmi rôznorodý... (11.08.2018)

Pokouším si představit, jak by se odvíjel příběh skupinky vojáků obklíčených kdesi na východní frontě. Byl by nejspíš plný patosu, héroismu, štěkání střelných zbraní a chroptění zabíjených nepřátel. Ironie a parodické prvky se do světa nasáklého ideologií a šokujícím násilím příliš nehodí. Ve Francii je to jinak. Trojice vojáků, která jen o chloupek unikla zajetí, chvílemi vypadá, jako by místo ve válce byla na dovolené. I na pěknou koupačku dojde. Pokud se pokouší spojit se svou armádou, nehledejte za tím touhu pokračovat ve válce do roztrhání těla, spíš pragmatický kalkul a snahu vyhnout se zajateckému táboru v cizině. První díl příběhu sedmé roty nepředstavuje ztřeštěnou komedii se záplavou gagů, spíš lehce úsměvné vyprávění v pohodovém duchu podepřené přítomností sympatických herců. Jednu hvězdičku sice odnesl čas, ale se třemi nemám nejmenší problém. Celkový dojem: 65 %. (04.09.2018)

Vracíme se do zlaté éry Francouzských komedií, konkurencí v té době byli pochopitelně u nás stále megapopulární Funesovky, ale Sedmá rota jde svým pojetím spíš k třeba k seriálu Haló Haló. Uznávám, že zub času už se přecijen podepsal, a dneska už je to spíš takové nostalgické pousmání, než velká řachanda, taky ale kolikrát už to člověk viděl, že :)? Ale ta kvalita tu prostě je, a ústřední trojice si troufám řící, je dnes už legendární. (17.12.2021)

Je dobře, že se lidé dokáží dívat na vlastní historii s vtipnou sebeironií, nepotřebují dělat hrdiny a na národní porážku jsou ochotni nahlížet s humorným nadhledem. Oč je často taková válečná komedie příjemnější zábavou, než patetická dramata, která se snaží zdůraznit národní hrdost a hrdinství? Jsou tři. Seržant Chaudard (dobrý Pierre Mondy) a vojíni Pitivier (Jean Lefebvre) a Tassin (dobrý Aldo Maccione). Nechtějí být hrdiny, chtějí se především dostat ze zapeklité situace a utéci někam daleko do bezpečí. Jejich pouť je především hledáním jídla, schováváním se ve křoví, sušením mokrého prádla a ježděním obsazeným německým vozidlem. Více než hrdinství je zajímá plný žaludek, více než odplata je zajímají pevné boty. Z dalších rolí: sestřelený pilot a poručík Duvauchel (Erik Colin), který se přidává k trojici, plukovník Blanchet (sám pan režisér Robert Lamoureux), kterému všichni ujíždí, kapitán a velitel sedmé roty Dumont (Pierre Tornade), překvapený postupem trojice, nebo žhavá Germaine (Corinne Lahaye), okouzlená poručíkovým šarmem. A tak trojice s vypětím všech svých omezených sil, štěstím a hravým humorem překonává všechny překážky při cestě za svým vytouženým cílem: útěkem z obklíčení. Je to svižné a příjemně zábavné. (24.12.2015)

Kam se poděla sedmá rota? Nechci nějak spoilerovat, ale prostě nestačila vysokému tempu francouzské armády při ústupu do předem připravených pozic, kterému cynici zákeřně přezdívali útěk. A navíc se od ní rozkazem oddělil jeden seržant a dva vojíni, jejichž prvotním záměrem rozhodně není zahnat nacisty zpět do Reichu, ale touha umýt se, najíst se a nenechat se chytit. Scénárista jim však připravil vtipnější osud a tak vznikl základní kámen budoucí trilogie. Tento díl považuji za nejméně zábavný, ale bez něj by ty další nevznikly, takže je hodnotím všechny stejně. (10.12.2013)