Kam se poděla sedmá rota?

Francouzské komedie se mi trefují do vkusu stále. Je na nich cosi ryze opravdového, nefalšovaného a přirozeného - mnohdy úsměv vzbuzuje pouhá grimasa herce nebo způsob, jakým mluví. Jsou to věci, které nenacpete do scénáře, ani kdybyste je zhmotnili a vlisovali na papír. Ta část mě, která miluje Paříž ze všech měst nejvíce, si nad snímkem pomlaskávala čirou radostí. Jiná část, ne nutně nepřekrývající se s mou francouzskou stránkou, miluje filmy jako umění. U snímků, ke kterým mám nekritický (třebaže i jen sentimentální) vztah, často skřípe zuby zavřená v kumbále, protože se narodila až po jejich shlédnutí a tudíž nemá právo do nich kecat. U Sedmé roty jsem jí, snad poprvé u francouzské komedie, dovolil se dívat. No, začala se vysmívat faktu, že film dělá z druhé světové, navíc z tak pochmurné části jako je blitzkrieg do Francie, docela humornou situaci. Neberte mě teď prosím jako žádného morouse - nejsem proti tomu, když se člověk vyrovnává s něčím smíchem a už vůbec mě film nijak neurazil. Černý humor, taky humor. Jen jsem si říkal, proč to tolik filmařů stále umí jen černobíle. Kde mohla vzniknout geniální komedie mapující první měsíce války, vznikla prostě jen komedie. A za to strhávám hvězdy, neb to mi přišlo škoda. Přitom potenciál to mělo, viz scéna s francouzským prodavačem lakomým, aby dal najíst vlastním spoluobčanům, ale horliv nakrmit projíždějící fritzky. (21.08.2011)

60% - Pár scén bylo vysloveně povedených, ale nesmál jsem se tolik, kolik jsem čekal. O moc jiného, než smích nebo alespoň pobavený úsměv, v komedii nejde. Obzvlášť v tomto filmu se nedalo hovořit o nějakém propracovaném ději, ten stavěl vysloveně na legračních eskapádách hlavních hrdinů. Bohužel mě neoslovily... (19.01.2008)

Trapné vystoupení francouzské armády ve druhé světové válce napravilo až povedené vystoupení tří členů sedmé roty a jednoho francouzského pilota o více jak třicet let později. Tenhle čtyřčlený tým si v klidu může říci: Před prdelí, za prdelí, ve Francii nácků jak když nachumelí, přece z toho nebudeme strachy srát, když se tomu můžem všichni smát. (14.10.2007)

Áno, pobavil som sa, ale zas nie tak ako som čakal. Skutočne vtipných scén je minimum, skôr sú tu sympatické a výrazné postavy s vtipným vystupovaním. Celý čas som mal dojem, že sa film nevie rozhodnúť či chce byť vojnovým filmom alebo komédiou a tak nie je ani jedným. Citeľne mi chýbala tiež gradácia a určité smerovanie filmu - je to len súbor úsmevných príhod, ktorý po pol druhej hodine náhle skončí. 6+/10 (21.08.2011)

Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Typická francouzská válečná komedie. Situačního humoru zde moc nenajdete, jakoby režisér chtěl více skloubit komiku s realitou války. Přesto se tu nějaké gagy najdou a nejsou špatné. V paměti mi utkvěla pasáž, kdy hrdinové prosí ve vesnici (kolaborujícího) živnostníka o jídlo ze svého krámu. Také bych rád upozornil na Aldo Maccioneho, známého z komedie "Zvíře" představujícího tam šviháckého režiséra. (02.10.2004)