Kam se poděla sedmá rota?

Svého času jsem pracoval v jednom knihkupectví, kam zákazníci moc nechodili, protože jeho výstřední vedoucí zaplnil půl kšeftu knihami o druhé světové válce. Dobře věděl, že se to neprodá, ale stejně kupoval další a další, protože to zkrátka bylo jeho téma a koníček a těšilo ho, že to tam má. Většinu pracovní doby jsme proklábosili o filmech, měli jsme dost shodný vkus, ale běda když došlo na francouzské válečné komedie! Já je mám rád, ale tento pán je nesnášel, tvrdil, že překrucují historii, že Francouzi byli největší kolaboranti a že o takových věcech se nežertuje. Marně jsem ho přesvědčoval, že komika většiny těchto filmů vyplývá právě z paradoxu, že obyčejný zbabělec jako je většina z nás, se k činnosti v odboji dostává náhodou (Sedmá rota) nebo dokonce proti své vůli (Louis DeFunés ve Velkém flámu atd.). Protože přesně tak to je a je to jeden z hlavních důvodů, proč mám ten film rád. Taky je mi protivná glorifikace postav podle poučky "po bitvě je každý generálem" a líbí se mi, že Sedmá rota právě tohle zesměšňuje. 80% (01.02.2006)

Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Typická francouzská válečná komedie. Situačního humoru zde moc nenajdete, jakoby režisér chtěl více skloubit komiku s realitou války. Přesto se tu nějaké gagy najdou a nejsou špatné. V paměti mi utkvěla pasáž, kdy hrdinové prosí ve vesnici (kolaborujícího) živnostníka o jídlo ze svého krámu. Také bych rád upozornil na Aldo Maccioneho, známého z komedie "Zvíře" představujícího tam šviháckého režiséra. (02.10.2004)

60% - Pár scén bylo vysloveně povedených, ale nesmál jsem se tolik, kolik jsem čekal. O moc jiného, než smích nebo alespoň pobavený úsměv, v komedii nejde. Obzvlášť v tomto filmu se nedalo hovořit o nějakém propracovaném ději, ten stavěl vysloveně na legračních eskapádách hlavních hrdinů. Bohužel mě neoslovily... (19.01.2008)

Nevím proč jsem od tohoto filmu čekala spíš typickou francouzskou crazzy komedii. Tak jsem první čtvrtinu filmu stále čekala, kdy už to přijde. Nejspíš bych si to jinak užila bez těchto pocitů. Na druhé straně mi v některých místech připadalo, že děj tancuje na místě - velmi zdlouhavé sušení svršků v lese a podobně... Ale nakonec to vůbec není špatné, vojáci vmanipulovaní do hrdinských činů, velmi odlehčený pohled na velmi těžké chvilky v dějinách Francie. (29.06.2010)

Z francouzského pohledu Druhá světová nevypadá nikterak hrozivě - dokonce ani tenkrát, když německá armáda vítězí na všech frontách. Protože správný Francouz nikdy, za žádných okolností nepropadá panice, hravě se zorientuje v každé situaci, dle potřeby šikovně improvizuje a díky tomu si dokáže vždycky poradit. Pohodová záležitost založená na situačním humoru. (19.08.2011)