La La Land
星聲夢裡人
La La Land
La La Land
La La Land
La La Land
La La Land
Režie:
Damien ChazelleScénář:
Damien ChazelleKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Emma Stone, J.K. Simmons, Finn Wittrock, John Legend, Rosemarie DeWitt, Jason Fuchs, Sonoja Mizuno, Jessica Rothe, Candice Coke, Hemky Madera (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moderní pojetí klasického hollywoodského milostného románu umocněné skvělými písničkami doprovázenými velkolepými tanečními čísly líčí vášnivý milostný vztah od něžného vzrušení rozvíjející se lásky až po trpké zklamání z velkých ambicí. (Freeman Ent.)
Recenze (1 155)
Jako ne, ale asi nakonec jo. Připadá mi, že vždycky jednou za čas si všichni papaláši z Hollywoodu mezi sebou vykouzlí nějaký "zázrak", který naprosto vybočuje svým rozpočtem, žánrem a stylem zpracování. Neříkám že to není dobře, ono je fajn sem tam vyzdvihnout něco originálního a dát tomu nějaký punc jakože "hej čumte, netočíme jen komiksáky, dokážeme natočit i něco retro kvalitního." A o to právě jde. Před šesti lety jsme tu měly Artista, teď tu máme La La Land. Ano, v dnešní době se tenhle film vymyká mainstreamu, ale c'mon, vždyť to je muzikál jako každý jiný z dřívějších dekád - naivní, romantický, kýčovitý, přezpívaný, přehraný. Takže ano, splňuje to, co by jako muzikál splnit měl. Pro mě je tady velké plus hlavně fakt, že jazz (hlavně jazz v muzikálu) já můžu, tudíž přes všechny ty hejty jsem si to nakonec (obzvláště druhou polovinu) užil. Snad jen trochu těch hluchých míst mohlo být méně, aby měl děj svižnější tempo. Jo za mě ok, přesto si stále myslím, že je tohle jedno velké klišé sakramentsky přeceňované. 14 nominací na plešouna? lol. ()
Silnější dvě a musím říci, že nevěřím jediné pětihvezdě tady a veškeré ceny a semenem uleptané ódy i vynikající kritiky ve světě, si v tomto případě opravdu strčte někam. “Game changer?” ()
Se říká, že romantické filmy ničí vztah, protože budí v ženách pocit, že něco podobného je v životě potká (podobně klamáni jsou muži pornem). Romantika ve filmech jde tedy většinou mimo mě a i to je možná důvod, že absolutně nechápu adoraci téhle La La Nudy. Ano, kamera je kouzelná, výprava skvělá, taneční čísla snesitelná a jako pocta starým muzikálům asi dostačující. Scénář je neuvěřitelně banální a koukat dvě hodiny na (pro mne značně neatraktivní) Emmu Stone bylo opravdu utrpení. Muzikál, který má být především o zpěvu, s herci, kteří zpívají průměrně, považuji osobně za fail a 14 nominací na Oscara za špatný vtip. ()
Moc povedené dílo, které ale jako necílový divák stavím o něco níž než předchozí režisérův film Whiplash. Úvodní duo je zábavné, kouzelné a sakra skvěle secvičené. Po stránce choreografické a estetické nejde filmu nic vytknout. Po polovině jsme tedy sice na chviličku usnul, protože film přestal být tak hezky vymazlený a rozkvetlý, ale závěr jsem si opět užil. Pro babskou část populace bych toto viděl jako jasně povinný film. ()
Vnitřně prázdný film bez příběhu, který drží nad vodou jen solidní Emma Stone. Že by ale předvedla nejlepší herecký výkon roku? To opravdu ne. Alespoň, že ten Oscar za nejlepší film nevyšel. Hudba průměrná a taneční čísla mě nudila, a to nejsem žádný odpůrce muzikálů, naopak. Nafouknutá bublina uplynulé sezóny, která ale podle mého názoru brzy splaskne. Zařadit se po bok kultovních muzikálů jako West Side Story, Zpívání v dešti nebo Moulin Rouge se La La Landu asi sotva podaří. ()
Vráťte mi niekto 4 eurá a dve hodiny života! Ale pokúsim sa byť objektívny. Hovno zabalené v pozlátku, obsahujúce snáď všetky klišé, odpornú černú hudbu, vypatlané tanečky, nesympatickú dvojicu, kokotný dej a nič a zhola nič čoby dokázalo aspoň trošičku zaujať. Pri prvej hodine sa máte chuť odstreliť a pri druhej, keď už reálne rozmýšľate nad samovraždou, tak nepohrdnete ani prvým poschodím. Ale v tej druhej hodinke je scéna pri večery, ktorá bola fajn a potom taká jemná, nevtieravá emócia v závere ( v prípade, že to dokážete vydržať až do záveru), ktorá stojí za zamyslenie. A to som bol teraz najobjektívnejší aký som dokázal byť. Keby že nie, obsahovalo by to podstatne viac nadávok, zmienku o tom, aký je Gosling zúfalý herec a ešte zopár nadávok. Akademici, dajte tomu všetkých 14 sošiek, zapíšte to do histórie, potľapkajte sa po pleci a povedzte si, že niečo tak dokonalé už nemožno napodobniť, preto dvojka,alebo čokoľvek podobné už nikdy nevznikne. Urobíte službu ľudstvu a hlavne vytrestáte ďalšie generácie ľudí, čo to budú musieť kvôli všeobecnému rozhľadu pozerať. Ale týmto nechcem nikoho odradiť od návštevy kina, určite si pozrite tento skvost. Možno len sa divný a nedokázal som to pochopiť, nedokázal som pochopiť význam muzikálu na tak otrlé téma a asi som nedokázal prijať to základné posolstvo a myšlienku, čo to obsahuje a chce predať ľuďom. 1 z 5 ( CinemaCity Eurovea ) ()
Ten film má asi čtyři písničky a říká si muzikál... nuže dobrá tedy, ale já to teda jako "muzikál" zase tolik neberu. Jinak je ale La La Land fakt dobrej. Ryan Gosling a Emma Stone jsou naprosto úžasní a film je strhující od začátku až do konce, navíc je neskutečně vizuálně nádherný a retro atmosféra je naprosto neuvěřitelná a pohlcující. Takhle oku lahodící film jsem vážně hodně dlouho neviděl (jestli vůbec někdy). Damien Chazelle je výborný režisér i scenárista. Příběh začíná jako klasická love story ze zajímavého a velmi atraktivního porstředí a jak se film blíží ke konci, tím je i zajímavější - a poslední třetina je opravdová lahůdka - a nejen tím, že ten příběh zas tak veselý není. Film nádherný po všech stránkách, písničky jsou úžasné, délka tak akorát, lahoda pro oko i ucho, prostě nemám co vytknout. Jako vystřižené z padesátek, oscar pro Emmu Stone rozhodně zasloužený, za výpravu naprosto bez debat taky, ocenění za kostýmy by taky bodlo - a cenu nejdůležitější si La La Land z mého pohledu zaslouží také, tak se aspoň dočkal na ty dvě minuty. Filmová radost, veledílo, nádhera. Ať žije jazz! 90%. Tímto odkazuji ke komentářům KarlaR, Enšpígla a Cervenaka, jsou naprosto přesné a vystihují i mé pocity. ()
Celú dobu som si hovoril, že je to síce pekné, s niekoľkými kúzelnými momentami, ale nedokáže ma to nadchnúť natoľko, aby ma film vytrhol z priemeru.....A potom prišiel záver ala "život nie je filmová rozprávka" a musím pridať jednu hviezdu. ()
Další přeceňované dílko, které však vedle Moonlightu je, ale pouze vedle něj, mnohem lepším filmem. Nedomyšlené scény (holka jde na party a co pak?, tanec v oblacích i na ulici) klišé jak Brno (tanec v oblacích). Oba hlavní představitelé tancují dost špatně, i když prý tvrdě trénovali. Stále mám ráda Ryan a díky tomuto filmu jsem objevila Emmu Stone, ale to je tak všechno... ()
Nemám rád muzikály (výjimečná Pomáda potvrzuje pravidlo), takže nejsem cílovou skupinou. Nadprůměrné herectví hlavní dvojice dláždí cestu průměrnému, až povrchně blyštivému oscarovému snímku. ()
Když jsem se rozhodl zkouknout tento film na základě mé silvestrovské zahořklosti, až nenávisti, už po pár minutách jsem měl chuť vypnout televizi. Jakmile se z ucpané dálnice stala scénka, kde všichni vylézali div ne z okének, zpívali jak pominutí a vše bylo veselé a barevné, dělal jsem si jasný obrázek, že se v tom samém ponese celý zbytek. Vše bude veselé a všichni se svému osudu prostě prozpívají. A hrdinku s vypouklýma očima přes půl obličeje jsem myslel, že taky nerozdýchám. Ale to jsem se šeredně spletl. Jak se dějství dopracovalo svému příběhu, tedy naprosto precizně uvěřitelnému vztahu dvou postav, skvělým záběrům a hudbě opravdu jen tam, kde náležela a mnohdy fungující bez zpěvu pouze na bázi až kouzelného symbolismu, už jsem měkl. A měkl a měkl, že by se ze mě jeden semena nedomačkal, ale slzy dozajista. A ke konci, kde došlo na úchvatně vyobrazené „Co by, kdyby?“ jsem už jen tajil dech. Prostě a bez okolků nádherný, citlivý kousek, který s trochou naivity ukazuje, že všechno jde, když se chce a sny se mohou člověku splnit i když už je v jistém okamžiku předem vzdává. Ale také zdůrazňuje, že ne všechny konce musí být úplně ideální, leč ne doslova nešťastné. Nemám dalších slov. Zkrátka snímek dokázal obměkčit i depresemi zahořklého bručouna, jakým jsem do té chvíle byl já. 85% ()
Táto plátanina získala 6 Oscarov? A za čo? Za čo získala Oscara Emma Stone? Za jej mizerný výkon a škaredý vzhľad? Celý film je nudný a bez života. Toto si určite nezaslúžilo ani jedného Oscara, kde to 6tich. Zaslúžia si to určite iné filmy. Napr. Veľký Gatsby bol oveľa lepší a nemá toľko ocenení, čo je veľká škoda. Lalaland je pre mňa iba nudný a precenený brak, nič viac. ()
A ne. Nedám jim tu poslední hvězdu. Ale z naprosto jiných důvodů, než bych mohla čekat před shlédnutím samotného filmu. Víte, já nemám moc v lásce muzikály. Nemám ráda přeslazené romantické filmy. Nemám ráda kýč typu „nezvratný osud“. Nemám ráda Ryana Goslinga a jeho štěněčí očička. Z těchto všech pohledů mi film vytřel zrak, přetáhl mě na svou stranu a já to žrala. Písničky byly vkusné, poslouchatelné, romantika velice svěží, náhodná setkání vtipná a nenucená, spíš působící dojmem že „svět je malý“, no a Ryan Gosling... ten má tak zvučný a medový hlas! Tak proč nevykřikuji do nebes, že to byl nejlepší romantický film mého života? (I když povězme si upřímně, možná byl, konkurence není moc vysoká.) Protože tlačili na strunu až struna praskla. Nevím kde přesně pro mě nastal ten moment, kde já myslím: hlavně neudělejte tohle! Bylo to hezký, ale tímhle byste to přehnali! No a film udělá přesně tohle! Proč se to musí u tolika filmů dřív nebo později stát? Proč?? Ale možná to není váš osud. Možná pro vás kouzlo Víly kmotřičky bude fungovat až do konce. Pro mě bohužel vyprchalo už za pět dvanáct. ()
Potřeboval jsem alespoň 24 hodin abych si utřídil myšlenky a odprostil se od milovaného Whiplashe (asi žádný jiný nový film jsem během roku a půl neviděl 4x). Srovnávat tyhle filmy vedle sebe je trochu škoda, protože La La Land přidává na Chazellovo plátno nové barvy - a že jich je. Nad audiovizuální vypiplaností nemá cenu debatovat a nedokáži si představit lépe stepující duo v hlavních rolích. Nemám rád muzikály klasického Hollywoodu a tohle je přesně ten, kterým se normálně vyhýbám - zpěv, step, choreografie, umělé kulisy (člověk si uvědomí, že snad všechny muzikály od Chicaga chtěly jít právě proti tomuto proudu). Můžete se u zpívaných pasáží nudit klidně jako já, ale jak do sebe tahle romance zapadá je naprosto obdivuhodné a nevídané. Chazelle je možná novým Shyamalan, protože bych se nezlobil, kdyby všechny jeho filmy finišovali trademarkově - takhle silně. Takže Whiplash si udržel mé rozervané, po úspěchu a kreativitě toužící srdce, La La Land má tu romantickou půlku - a ta není o nic menší. 90 % ()
(7/2017) / Magický filmový zážitok, ktorého hlavnými tvorcami sú dvaja cca. 30 ročný chalani, neuveriteľné. La La Land funguje ako dokonalý filmový stroj pretože v ňom naraz funguje milión malých detailov a ale rovnako aj tých dôležitých filmových súčiastok. Takže sa môžme pustiť do tých superlatívov: bláznivo kvalitne prepracovaná choreografia, soundtrack ktorý jednoznačne definuje film (počúvam dokola od príchodu z kina), oscarová kamera, vygradovanie napätia a práca s tempom filmu, Chazelleho dokonalý záver naplnený emóciami. A Ryana s Emmou vybral snáď držiteľ nobelovky za chémiu. (10/10). ()
Znáte ten pocit, kdy odcházíte z kina a chce se vám tančit..? Vlastně se to nestává až tak často, ale když už to přijde, víte naprosto jistě, že jste viděli něco jedinečného. Pro takovéhle filmy já prostě žiju! Husí kůže už od prvních tónů a epické choreografie na dálnici (natočené snad na jeden zátah), následuje pohádková jízda, která vás zcela pohltí a vy se jen modlíte, aby nikdy neskončila. Doufám, že Damien Chazelle bude i nadále točit takové skvosty a pokračovat ve své misi uchovat jazz naživu, protože jeho neotřelé nápady jsou přesně to, co filmový svět (a vlastně i ten hudební) teď potřebuje. Mohla bych tu rozhazovat superlativa celý den - jak to bylo úžasné, geniální, kouzelné, ale všechno už bylo řečeno. Kdybych měla popsat La La Land pouze jedním slovem (a vypůjčím si ho s dovolením z anglického slovníku): dreamy! Už teď se nemůžu dočkat, až na to půjdu znova... Here's to the fools who dream, crazy as they may seem! ()
Sledovat La la la land je jako poslouchat neukázněné dítě, které se vám snaží cosi důležitého sdělit, místy vás to rozčiluje, místy dokonce nudí, ale na konci vám sdělí něco tak pozoruhodného, že mu to všechno odpustíte. Po Whiplash jsem už věděl, že Chazelle je neukázněný autor, jen díky jednoduchému a sevřenému příběhu Whiplash to spousta těch, kteří jsou nyní zklamaní, tehdy ochotně přehlédla. Chápu, že pro zaryté bordwellovce, kteří potřebují vše přeměřit a zvážit, to muselo být poněku matoucí. Výběr muziky se v La la landu občas s filmem tak nějak míjí, stejně tak si nejsem jistý, jestli se představa Emmy Stone o její postavě občas nemíjí s představou režiséra. A stejně jako ve Whiplash nám tu staromilec Chazelle předkládá moralitku o dnešní době, i když je to tak zastřené, že to lze zároveň kdykoli popřít. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že to byla právě ženská postava Emmy Stone, kdo zradil a že Ryanova posztava byla vlastně morálním vítězem téhle story. Při scéně, kdy se postava Stoneové pustí během večeře s kritikou nemilosrdně a nesmyslně do svého milence, k tomu by se dal předčítat sto let starý Evolův text o nesnesitelných protestantských krávách (dámy nechť prominou), které ztratily schopnost být ženami. ()
Bez pochyby pěkný film, který neurazí. Ale rekordních 14 nominací na Oscara? Moulin Rouge (8 nominací, 2 proměněné) byl audiovizuálně vypiplanější a příběhově mnohem silnější romantický muzikál, depresivní deka Requiemu za sen (1 směšná nominace, neproměněná) zase ukázala, jak má vypadat skutečně působivý film s námětem rozcházejících se snů a reality (mimochodem tyhle dva filmy toho sdílejí více než jen námět, viz dělení filmu dle ročních období). Humbuk kolem La La Landu je pro mě jen potvrzením, že rok 2016 byl tak trochu filmovým obdobím sucha a že film s ambicí sbírat slušnou řádku ocenění musí mít také štěstí na slabší konkurenci. 3,5/5 ()
La La Land bol posledný film ktorý som videl v roku 2016. Celý film je ako zamilovaný list kinematografii 30. a 40. rokov. Je to čistá filmová mágia ktorá je viac ako obyčajný, presladený muzikál. Každá jedna scéna je tak precízne nakrútená a zrežírovaná, plná nápadov, emócií, farieb, energie. La La Land zachytáva všetko čo mám na filmoch rád a posúva to ďalej. Je to jeden z najkrajších filmov, aké som kedy videl - film o snoch, pre snílkov. Druhé pozretie mi vyrazilo dych, nemôžem sa dočkať ďalších! ()
Související novinky
Jimmy Kimmel bude zachraňovat Oscary
Podoba oscarového ceremoniálu se po několika velmi hrbolatých ročnících vrací aspoň trochu k normálu, nebo se to tak v tuto chvíli alespoň zdá. Po čtyřech letech, kdy se předávání světově… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)
Nová hraná Sněhurka našla představitelku
Už brzy hodlá Disney do kin vytáhnout i jednu ze svých největších klasik. Po hraných adaptacích slavných pohádek jako Lví král, Popelka či Mulan totiž do kin dorazí také plánovaná Sněhurka a sedm… (více)
Hraná Sněhurka našla režiséra
Režisér Marc Webb se navždy zapsal do paměti fanoušků originálních romantik jako tvůrce 500 dní se Summer. Jeho dva spidermanovské pokusy s Andrew Garfieldem a Emmou Stone v hl. rolích už ale takový… (více)
Přes obrovskej hype je to pro mě jen skvěle natočený hollywoodský muzikálový klišé - nic víc, ani ale nic míň. Předevšim díky skvělý kameře a hercům se opravu nedá říct, že by to bylo nějak špatný nebo nedostatečný, na druhou stranu to ale ani neobsahuje nic, co by tendle tendenční a prvoplánovej popcornovej muzikál vyhnalo někam do výraznýho nadprůměru nebo dokonce na žánrovou špičku (kde Patlalendem naprosto a zdaleka neohrožený dál seděj a vždycky sedět budou skvosty jako Hair, Dancing in the Rain, West Side Story nebo Webberovy Cats, Evita, Jesus, Fantom opery... a nakonec i ten Moulin Rouge, kterýmu se LaLaLand asi v nečem snažil konkurovat, nějak to ale narozdíl od MR nezafugovalo). Bylo tam pár skvělejch momentů - Gosling prostituující se svym zábavnim bandem na párty, kde se s Emmou poprvý osobně potká; myšlenka konfliktu vyšších/uměleckejch a pragmatickejch hodnot v hudbě (ten nahozenej háček o Goslingově snu vzkřísit umírající jazz a celý to jeho nadšení okolo toho mě fakt vzalo, o to víc mě ale pak zamrzelo to, že už se to nijak dál nerozvíjelo) a dobrý bylo i ztělesnění tědlech hodnot hlavníma postavama (nejdřív byla Mia ta "dole" a Sebastian měl ten ideál, kterym Miu nakazil a její hereckou dráhu tim docela změnil, aby si to ve výsledku oba prohodili a nakonec se tim, kdo na všechno prakticky rezignoval, stal Sebastian, a byla to Mia, pro kterou tohle upuštění od hlubšího smyslu už bylo neakceptovatelný); a skvělej byl ten konec, kterej aspoň jako jedinej z toho všeho kýče a klišé uhnul a byl zajímavej; hezký taky bylo to jejich společný taneční číslo a taky scéna s koncertem tý Sebastianovy kapely v tom tanenčnim klubu. Výrazně dobrá byla taky jedna písnička (bohužel fakt jen tak ta jedna a půl - především a pro mě zdaleka duet City Of Stars) a to ústřední klavírní téma, zbytek byl prostě nezapamatovatelnej a standardizovaně mainstreamovej písničkovej produkt typu nenadchne-neurazí. Nechat se ale musí (a to jen podtrhuje to, že casting byl prostě skvělej), že oba herci jsou skvělý a maximálně přesvědčivý i v hudebních/tanečních číslech, a za to klobouk dolů, to totiž vůbec (ani u muzikálů) neni samozřejmostí - oba zpívaj hezky a přirozeně, a i ten Gosling se na to piáno (jak jsem si dohledal) fakt učil, takže věděl, jak hrát, že hraje to, co hraje, že hraje, a to fakt dělá strašně moc. Ten film ale celkově vzato je točenej až moc na efekt, moc na ocenění, moc pro co nejširší masy, moc prvoplánově. A pokud někdo tvrdí, že to byl zamejšlenej kýč, zamejšlený klišé a zamejšlenej nevkus - tak já to teda fakt nežeru; spíš to na mě působí tak, že po splácání všeho, co v tomdle Trháku tvůrci museli mít, zjistili, že to je vlastně hrozně přepálený; tak radši začli tvrdit, že to je schválně, a dali tam pár odlehčeně parodickejch scén, aby to tim jakože potvrdili. Ale ono tvrdit, že něco dělám, a fakt to dělat, to jsou dvě různý věci. A zatímco je spoustu filmařů (a nejen jich), který tvrděj, že to, co dělaj, je kýčovitý schválně, tak jen minimu z nich se to fakt daří (a to je případ právě třeba Moulin Rouge); ostatní tim jen zakrejvaj to, že buď nechtěj, nebo ani neuměj nebejt účelový. Za mě slabší 3*. WTF moments: Ta lítací scéna v tom planetáriu - to jako fakt? Wut? Todle někomu přjde hezký/zajímavý/vodevr? Pro mě to je spíš něco jako když se v nějaký opulentní a výpravný opeře někdo projde s živym lvem - protože prostě živej lev. () (méně) (více)