Deset malých černoušků

Předloha Agathy Christie patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy hlavně díky svému všudypřítomnému napětí a nedýchatelné atmosféře. U této adaptace jsem měl zprvu pochybnosti, zda neuškodí přesunutí se z osamoceného ostrova na rozbouřeném moři do alpského sídla, ale oddechl jsem si, když jsem zjistil, že mé obavy byly liché. Výše zmíněnou atmosféru to má, napětí také, takže spokojenost. Teď by mě ještě zajímalo, jak se vyvedla sovětská adaptace z 80.let. (07.08.2009)

Nebýt vtíravého big bandového hudebního podkresu, který celou zápletku nemístně zlehčuje a narušuje tak jakýkoliv pokus o budování temnější (neřkuli hrůznější) atmosféry, výsledný dojem z filmu by byl podstatně lepší. I v jiných ohledech ovšem tato verze "Deseti malých černoušků" zůstává skvělé předloze lecos dlužna. (07.10.2012)

Prapodivná adaptace. Z tohoto filmového zpracování nemám dobré pocity, film jakoby nevěděl jestli se chce vydat svou cestou (výměna ostrova, bouří a moře za hory a sníh) a z předlohy si jen vypůjčovat nebo být doslovnou adaptací (základní dějová kostra ohlodaná až na kost a úmrtí postav ve stejném pořadí jako v knize). Nezdařilo se ani jedno, jako originální příběh to vůbec nefunguje a neznat děj, patrně bych to vzdal předem. Příliš teatrální, naivní a technicky nehezky vypadající. A jako doslovná adaptace a ilustrace knihy to nefunguje z prapodivných pohnutek tvůrců. Některým postavám byla ponecháná jejich knižní jména,ale pozměněn charakter i vzhled a věk (detektiv Blore a Dr. Armstrong...nejlépe asi dopadl Lombard), některým byl ponechán charakter a hřích minulosti, ale změněno jméno (důvodu nerozumím) např. soudce a mladík a jiné postavy byly změněny od základu (mladá sekretářka a druhá žena - nevím jak jinak nazvat z démonické a zlé dámy z předlohy se stalo cosi jako herečka ve středních letech? ve filmu). Buď přejmenujte všechny a vymyslete vlastní postavy, nebo všechny ponechte, ale ne podobný guláš. Nejvíc mě ovšem rozhněval závěr. Chvíli jsem si říkal, že by mohl být dokonce působivější než v knize... nebyl. Nakonec celou myšlenku Agathy Christie až hanebně zadupal do země. Červené hodnocení nechápu. Nebo vlastně chápu, je to straré a britské a podle Agáty, takže to nemůže být blbé. A ono je. Pokažená adaptace a nezajímavý (podotýkám filmový - kniha je výborná) detektivní příběh. (11.05.2014)

K Agathiným černoškom, či Indiánom som mal vždy rezervovaný postoj kvôli ich vykonštruovanosti. Ale Pollockovo spracovanie je mi veľmi blízke, pretože sa zhoduje s mojou predstavou. Ako bonus tam mám dvoch hercov z My Fair Lady, takže trojkové hodnotenie vyjadruje spokojnosť s filmom, ktorý nemôže prekročiť limity určené literárnou predlohou. (27.08.2018)

Knihu jsem četla (a čtu) v různých etapách svého života a tak jsem zde s napětím čekala, až: jeden malý černoušek, vztek měl na svět zrádný, a tak se sám oběsil a nezbyl tak žádný... ale nemám jim změnu za zlé. Dost mě překvapila osobnost soudce, podle knihy to byl nechutný mentorský dědula a tady to byl okouzlující starosvětský gentleman Pickering z My Fair Lady. Pět* ___  edit po letech: pro mě stále nejlepší verze černoušků ever. Když porovnám scénu s klíčem s verzí z roku 1974, která od této značně opisovala... asi takhle: když dva dělají totéž, není to totéž. (07.07.2010)