Westworld - Labyrint

Někdejší Crichtonův Westworld představoval přes jméno slavného spisovatele a účast Yula Brynnera coby hvězdy nejužším způsobem spojené s westernovým žánrem prachobyčejné a z dnešního pohledu nepříliš zajímavé béčko. I když za produkcí stála uznávaná HBO, nečekal jsem, že vznikne něco tak promyšleného a strhujícího, výpravného, něco, co mě přinutí zhlédnout celou první sérii v nejkratším možném čase. Chytrý seriál s komplikovanou strukturou, myšlenkově provokativní, s humanistickým zaměřením, s nejednoznačnými postavami, skvěle obsazený a zrežírovaný, co víc si přát. Westworld si pohrává s dnes tak populární myšlenkou vzniku umělé inteligence, kterou mají na svědomí dva technologičtí vizionáři - Ford a Arnold. Praktickému Fordovi jde o podnikání a kráčí neochvějně za svým cílem postavit obří zábavné centrum, které vytvoří dokonalou iluzi divokého západu 19. století. Jeho obyvateli mají být roboti k nerozeznání podobní lidem. Nic víc než špičkové stroje v nich nevidí a nechce vidět. Kolega Arnold si uvědomuje výsledky jejich snažení a hra na boha ho začíná děsit. Stává se překážkou pokroku a jeho život končí v marné snaze projekt zastavit. O 35 let později stojí paradoxně v cestě bezproblémovému chodu společnosti Ford. Množí se nevysvětlitelné jevy v chování robotů, ztrácí se zaměstnanci, houstne napětí - změna je cítit ve vzduchu. Autoři seriálu rozehrávají partii s divákem zeširoka a dohloubky, matou ho, hrají postranní hry a kombinují žánry. Westworld je pochopitelně ze všeho nejvíc pocta klasickému westernu se všemi jeho identifikačními znaky a typizovanými postavami. Vedle toho jde o sci-fi, ale na své si přijdou i milovníci romantiky, nerdi zvyklí luštit množství odkazů a rébusů a fandové dobrodružné podívané. Co funguje na jedničku, je propojení a vyvážení intelektu a citové angažovanosti. Složitá stavba příběhu nutí diváka přemýšlet, zneužívání umělých bytostí vzbuzuje vlnu sympatií s jejich osudem, ne nepodobným postavení starověkých otroků. Prachatí návštěvníci parku mají možnost kohokoli z robotů mučit, zabíjet a znásilňovat - a také to často činí. Zatímco v Crichtonově Westworldu představovali roboti hrozbu, v novém zpracování představují tu sympatičtější část seriálových hrdinů. Jejich touha po pochopení smyslu jejich existence a po důstojnosti je zlidšťuje víc než lidi plné nadřazenosti, sobectví a bezohlednosti. Revolta robotů s sebou nese kromě zkázy i naději na obnovení morálních hodnot a humanistických ideálů. Těžko říct, co bych na Westwordlu vyzdvihl nejvíc. Záludnou proměnlivost charakterů ovlivněných přeprogramováním či odhalením identity? Výkon hereckého veterána Anthony Hopkinse v roli velikášského, manipulativního a nebezpečného šéfa parku? Či snad skvělou výpravu? Ať je to jak chce, těším se jak malý kluk na další sérii. Celkový dojem: 95 %. (26.06.2018)

Velmi, ale naozaj velmi pomaly rozbeh a rozplietanie komplikovanej mozaiky, kde na zaver vsetko sadne ako rit na serbel...to je prva seria Westworld...a ano, skvela rezia, fantasticki herci (spociatku mi vrtalo v hlave, preco tam hra Hopkins, ale s pribudajucimi castami sa mi vyjasnilo, ze jeho postavu by bolo len tazke obsadit vhodnejsim hercom), uplne genialne intrumentalne aranzmany znamych skladieb, no a v neposlednom rade vynikajuci scenar, ktory ustrednu myslienku davkuje s velkym citom. Kvoli skutocne velmi vlaznemu uvodu to vsak zatial na plnych 5* nie je, zatial 4,5/5* (08.08.2017)

Skoro... skoro to bylo. Námět výborný, tempo servírování odpovědí akorát a závěr patřičně poutavý. Série má vypilované dialogy, je potřeba opravdu vnímat a přemýšlet téměř nad každou větou, aby se vše krásně propojilo. Bohužel tu máme i temné stránky. Volba herců. Jeden by řekl brilantní a taky je, na 90%. Aby nejvýznamnější zvrat fungoval na 100%, musel by Williama hrát jiný herec. Co také vůbec nepůsobí dobře je "haprování pravidel" (jak je možné, že funguje to pouze "hosta" nelze zabít? Když "host" někoho podřízne, jak ví, že to také není host? Pokud je park detailně monitorován, jak je možné, že se dějí některé věci s "hosty" a nikdo nezasáhne?). Je toho prostě relativně hodně u čeho prostě člověk musí akceptovat "je to jak to je". A to je škoda. Chápu, že takhle složitý děj a linky není lehké udržet. Přesto vše jsem seriál už viděl 2x a vychutnal si drobné detaily, které prostě napoprvé nelze absorbovat. (26.06.2018)

Stále zůstávám na vážkách, jestli se Westworld více blížil komplexnímu, do detailu promyšlenému milníku s jako až filosofickým přesahem, nebo bezradnému sci-fi béčku, opírajícímu se o nalomené scénáristické berle (nepochopitelné konání těch dvou nekňubů, techniků Maeve; naprosto nedostatečné bezpečnostní - kamerové pokrytí; nijak nepovšimnuté, jaksi přehlédnuté vraždy - zmizení důležitých pracovníků) a metafyzičnem maskujícímu obsahovou rozklíženost a táhlé (pre)produkční potíže. Asi na každém šprochu pravdy trochu. Nicméně mne svou mysteriózní náturou (kladoucí nové a nové otázky - záhady, zároveň ovšem i poskytující odpovědi → nejspíš nejnadějnější nástupce Lostu) hodně bavil, že jsem mu kromě výše zmíněných nelogičností odpustil i samotnou vachrlatou premisu fungování celého zábavního parku (vždyť kolik by to všechno muselo stát, když se výtvory v rámci autentičnosti dějových linek likvidují ve velkém samy mezi sebou i bez zapojení hostů?), nad níž jsem rozjímal v nezáživnějších chvilkách. (11.07.2018)

Jonathan Nolan a spol. dobře vědí, že už nestačí přijít s jedním šokujícím zvratem à la „někdo ze zaměstnanců je android“ a čekat, že to publikum posadí na zadek. Místo toho rozehrávají mnohovrstevnatou partii více žánrů, časových linií a skrytých motivací. A až na výjimky (k chování dvou techniků u Maeve mám pořád výhrady) se nakonec roztřepená příběhová vlákna zase spojují a vše do sebe zapadá. Až mám trochu výčitky, že jsem v průběhu seriálu na pár místech propadl „malověrnosti“ a měl tendenci vytýkat jako nedotaženost něco, co bylo pečlivým záměrem. Ani nevím, kdy naposledy jsem měl takovou chuť si něco okamžitě pustit celé znova a odchytávat detaily, jež mi napoprvé unikly. Stejně tak si je Nolan vědom toho, jak funguje sledování seriálů v digitálním věku a průběžné diskuze a konspirační teorie na fórech (sám ostatně chodí třeba na reddit). Cokoliv by scenáristé mohli vymyslet, na internetu se to objeví v ještě šílenější podobě, viz třeba mystické teorie u první řady True Detective. Když tedy dojde na nějaké odhalení či výslovné potvrzení, nepodává se to divákovi jako šokující moment. Ne, ten šok a překvapení jsou směřovány na konkrétní postavy v daných scénách, zatímco divákovi může stejně tak spadnout čelist jako si jen spokojeně pokývat hlavou. Ostatně, stejně jako u dobré detektivky tam náznaků bylo roztroušeno dost a rozhodně ne náhodou. Přezíravou reakci „pff, to jsem věděl už dávno, nuda“ by to každopádně vyvolat nemělo. Za pochvalu stojí ještě citlivá práce s žánry. U sci-fi je to asi jasné, on tady ale krásně funguje i western. A to i přesto, že je to „jenom jako“. Dál už jen telegraficky, protože toho hodně zaznělo už v recapech: herci jsou výborní, Anthony Hopkins samozřejmě vládne, příliš za ním ale nezaostávají ani Ed Harris, Jeffrey Wright, Evan Rachel Wood nebo i trochu zastíněný, leč velice přesný Jimmi Simpson (William). Soundtrack patří k tomu nejlepšímu, co televize nabízí, režii drží pevně v rukou lidé, kteří dobře vědí co dělají, a produkční hodnoty jsou na tradičně velmi vysokém HBO standardu. Po Vinylu a šesté Hře o trůny je Westworld jejich další letošní trefou do černého. (25.03.2020)