Most u Remagenu

Americký válečný film, na kterém je nejlepší i nejhorší, že nemá čím překvapit. Nanejvýš tou okázalou kamerou, která s oblibou zabírá objekty z velké dálky, aby na ně pak mohla několik vteřin najíždět. Herci jsou buď prkenní nebo křečovití a jak už to u válečných filmů bývá, nejlepší výkon podává padouch, zde v podání Roberta Vaughna. Není tu žádná krev, zato spousta keců před každou akcí. Vojáci ukázkově padají k zemi jako mávnutím kouzelného proutku, celé je to takové lehce přiblblé, melodramatické akční dobrodružství, kterému dám pacifistické tři hvězdičky jenom za tanky (nemám rád věci, které létají a plují) a znovuprobuzenou touhu zahrát si Call of Duty. ;-) 65% Zajímavé komentáře: Pohrobek, efko (16.09.2007)

Most u Remagenu je čistokrevná válečná akce. A mostem u Remagenu nazývám dodnes i ten most v Davli po kterém se chodí od nádraží do města. V kopcích nad Davlí máme chatu, tak jej vídám často. Nedivím se, že se Amíkům líbil a vybrali si jej pro natáčení. Má look válečných mostů i když kvůli filmu bylo nutno mostu dodělat obranné věže, které dnes samozřejmě nemá a nikdy neměl. Skvělá je i konfigurace terénu kolem, kopce na obou stranách řeky a silnice i trať vedoucí po březích, to musely být ideální exteriéry pro takovýto film. Další ,,skvelou'' věcí byl fakt, že starý MOst musel ustoupit těžbě uhlí a tak celé opuštěné ulice dostali filmaři (nejen tohoto snímku) k vyblbnutí. Ty padající domy při tankovém vjezdu do města byly skutečné! Pyro efekty ve filmu jsou vůbec na skvělé úrovni a nemyslím tím jen různé výbuchy, ale i třeba fantasticky natočenou jízdu americké kolony po břehu řeky, kdy němci z osmaosmdesátek to do ní začnou sypat. Ty nahodile zasažené náklaďáky v koloně točené kamerou jednoho z nich, to bala paráda. Dobová technika byla povětšinou autentická - divák uvidí hramady jeepů, Dodge WC, nákladní US6 Studebakery, M8 Greyhoundy a tanky M24 Schaffee. Z německé techniky uvidíte jen Sdkfz a pár štábních aut. Z tanků nic. Příznivci vzdušných sil pak uvidí parádně udělaný nálet na most bombardéru B25 Mitchell s doprovodem mustangu. Tady snad jediná výtka, Mitchell měl marking amerického letectva ze začátku války, v roce 1945 kdy se děj odehrává bychom těžko na nějakém americkém stroji nalezli červené středy býlých hvězd. Nálet je ale v takovém fofru, že si toho možná někdo ani nevšimne :-).Ač jsem se snažil, a hledal naše herce ve tvářích na obrazovce, nenašel jsem ani jednoho. Z taktického hlediska jsem nepochopil, proř tanky na jedné straně mostu nevysmažily ústí tunelu a nechali pěchotu nechat se kosit při pobíhání mezi nosníky... Ale halt je to film, někdo to takhle sepsal a někdo to tak natočil. Já byl rozhodně spokojen. Tohle je válečná klasika, která by neměla chybět v žádné filmotéce milovníka válečných snímků! Dávám 4 pozlacené tabatěrky. * * * * PS. K snímku se váže ještě jedna zajímavost, kterou mám jen z doslechu. Před natáčením prý přišli do hospody v Davli Češi oblečení do amerických uniforem a řekli: Tak jsme tady! A jeden z místních prý rozbil půllitrem hlavu místnímu vedoucímu národního výboru a stranické buňky KSČ.... Bohužel se ukázalo, že jsou to jen herci od filmu a ne osvobozenecká armáda. A bylo ještě hůř, přišel srpen 1968 a od ,,kontrarevoluce'' nás osvobodili jiní.... Američané museli film kvůli tomu dotáčet jinde a já nechci vůbec raději vědět jak skončil onen bodrý místní, který použil půllitr na soudruhovu lebku..... (10.05.2015)

Není to úplně velikášská pecka jako Vzdálený most nebo Nejdelší den, přesto je to klasický válečný film 70. let, které můžu beze zbytku. Možná tomu chybělo hvězdnější obsazení, protože obsazeným hercům občas chyběl onen patos, jaký tyhle filmy pořebují. Zaujal mě tedy hlavně můj oblíbený Robert Vaughn (výborná scéna s rozbitím míšeňské sošky) a Ben Gazarra v roli Angela. A jak jste i ostatní zmínili, vynikající hudba Elmera Bernsteina. (09.05.2008)

Naprosto vynikající válečný film bez příkras, bez velkolepé výpravy a o to lepší, působivější a realističtější. Jeho zobrazení znepřátelených armád je skutečně realistické a lidské a tak to nějak skutečně mohlo být. Na obou stranách se najdou zbabělci i stateční vojáci, oddaní své věci. Konec války a pád fašisitckého Německa nabývá plných obrátek. Vojáci obou armád jsou zdecimovaní, unavení. Američané jsou tisíce kilometrů od svých rodin, jsou nalomení a pološílení. Seržant Hartman ve skvělém podání George Segala je válkou unavený férový chlap, který nechce nic jiného, než přežít a zachránit co nejvíce svých mužů. Ben Gazzara výtečně zahrál vojáka Angela, obyčejného až prostého člověka. Právě s ním jsem se stotožnil asi nejvíce. Osm let po "Sedmi statečných" se Robert Vaughn zhostil mírně fanatického, ale silného a statečného majora Paula Kreugera, který ovšem za svoji statečnost a neśtupnost tvrdě zaplatí. Spolu se "Skleněným peklem" jedno z životních děl Johna Guilermina. V malých rolích si můžete povšimnout Rudolfa Jelínka a Víta Olmera, poněvadž byl film natočen v Československu. Nejsilnější scéna je pro mne nejspíš ta, jak pološílený Hartman jde bezhlavě a nepřítomně kolem bitevní vřavy za zvuků nádherně mrazivého pochodového soundracku Elmera Bernstaina. (17.02.2005)

Podle mého názoru naprosto výjimečný válečný fim, především ojedinělým pokusem o realističnost a vyváženost přístupu jak k postavám, tak i k oběma protistranám. S takovým pojetím německých vojáků, civilního obyvatelstva i všeobecné morálky je ojedinělé setkat se i v dnešní době, nemluvě o éře let šedesátých a sedmdesátých, tak hojné na většinou řemeslně obstojné snímky. Film občas trochu ztrácí na konkrétních dramatických scénách, jež sice mohou být obecně dokonalé, ale vždy za nezanedbatelnou cenu přílišné okázalosti a výrazné povrchnosti, proto je možná někdy méně lepší než více. Další důležitou devizou jsou výborné herecké výkony, především mi v mysli hluboce utkvěl nervózní a nerozhodný obličej skvělého Roberta Vaughna. (25.11.2004)