Čarodějnice

I když vidím v Čarodějnici dostatek nevyužitýho potenciálu co se do rozsahu příběhu týče, především pak do jeho zakončení, i tak je to pravděpodobně v rámci obsaženého nejlepší natočený film čistě o čarodejnictví. Periskop do doby osidlování Ameriky je bezchybný, beznaděj a černoprdelnický potrefení dané doby je za nehty zalízající. Znalec storek o Salemu a dalších si musí u tohoto vyloženě vrnět blahem. Absentující úvod bych i oželel, fajn, ovšem dost mě mrzí, že film nebyl ještě o půl hodinky delší, přičemž nefinišoval ve smyslu svaté inkvizice. Ne že bych byl nějaký svatouškovský fanatik, ale mentální a náboženské rozpoložení postav k nečemu podobnému nejen že nebránilo, ale dějový vývoj až do úplného finále k tomu vyloženě vybízel. Minispoiler: Takže být místo závěrečnýho táboráku (nebo i po něm) ještě trocha toho správnýho institucionálního křivdění za pomoci palečnic a dalších rozžhavených hraček, mohl vzniknout ultimátní čarodějnickej masterpiece, o kterým by si už žádný blázen nedovolil spekulovat, jestli Čarodějnice je, nebo není hororem. Konec minispoileru A stejně jako ostatní závěrem dodám, že toto není mainstream pro každého, takže když se pokusím to přiblížit tématicky nebo formou, zjistíte, že to třeba ani vlastně vidět nechcete. Za mě 90%. (29.03.2016)

Čarodějnice se již od začátku snaží budovat tu správnou hororovou atmosféru a velice dobře představuje samotný děj s postavami v čele s jedinečným hlasem Juliana Richingse. Samotná čarodějnice je zde znázorněna velice prazvláštně, leč zajímavým a děsivým způsobem, který je vždy podložen mrazivou hudbou. Postupná gradace zde vcelku funguje a i závěr je nadprůměrným. Škoda přebytečných náboženských dialogů a nepříjemné "ukřičenosti". [75%] | 50th KVIFF (11.07.2015)

Výborná atmosferická vec, aj keď ako celok film trochu zaostal za mojimi očakávaniami. Z fantasticky naturálne vykresleného prostredia - puritánskej komunity z čias kolonizácie Ameriky v 17. st., sa dalo vyťažiť podstatne viac. Vlastne až posledná dvadsaťminútovka (od miesta zavretia detí do stodoly) začne mať tie pravé mysteriózne a hororové grády. Zvyšok času nie je zlý, ale obsahuje veľa slabších miest, ktoré buď trocha nudia, alebo svojou atmosférou poľavujú. Celkovo však spokojnosť. 75/100 (18.05.2016)

Po strašně dlouhé době odcházím z kina s 5ihvězdičkovými dojmy. Ikdyž co jsem pochytil ohlasy lidí v sále, většinu lidí to nebavilo nebo to evidentně nepobrali a nepochopili. Nevím co od toho čekali, ale zaznívali věty typu - to byla ale píčovina atd. Omezenost a nevkus lidí prostě nezná hranic a Čarodějnice je toho živým důkazem. Lidi jsou evidentně přesycený Hollywoodskejma kravinama a odklon od klišoidních a stereotypních sraček pak nedokážou rozdejchat. Pravdou je, že film nestaví na lekačkách ani gore efektech, ale za to má ouplně jiný zbraně. Hlavní zbraní je atmosféra. Už dlouho jsem neviděl tak pochmurnou a potemnělou atmosféru, která se navíc táhne po celý film. Po celou stopáž filmu jsem byl napnutej jak struna. Další zbraní je určitě perfektní kamera, která dokázala vykouzlit dechberoucí vizuál. Další zbraní je mrazivá hudba a zvukovej doprovod. Samozdřejmě nesmím opomenout herce. Herecký výkony tenhle film táhnou taky hodně nahoru. Obsazení herců bylo vybráno mistrovsky - počínaje nejmenším mrňousem a konče hlavou rodiny. Chápu, že pro mnoho lidí bylo ve filmu přehršel náboženské vaty. Ale i já ( zarytej antikřesťan ) jsem pochopil, že k té době v jaké se film odehrával to neodmyslitelně patří. Mě tahle story o rodině sužované zlem z lesa prostě pohltila a moji pozornost si udržela až do úplnýho konce. Pro mě je to za posledních pár let určitě nejlepší horor, kterej šel do kin. (27.03.2016)

Vnitřní důslednost theologie, vnitřní účelnost pověry a Boblig měl nakonec přece jen pravdu. Theologie, zvláště protestantská, se jako každá věda vyznačuje vnitřní důsledností, což ji ovšem vzhledem k jejímu předmětu vede do takřka neřešitelných rozporů, jejichž praktickou stránku můžeme vidět i v tomto filmu (rozhovor otce se synem). Podle konkrétního řešení těchto rozporů pak vznikají různé kuriózně vyhlížející způsoby zbožnosti, prožívání i životní praxe, v nichž se důslednost mění v rigiditu a z nichž jeden obzvláště důsledný právě The Witch přibližuje. Pověra se (narozdíl od theologie) nevyznačuje důsledností, nýbrž vnitřní účelností, což opět The Witch jemně dokládá nejedným náznakem. Nejdůležitější na celém filmu je ale nejspíš koexistence theologie a pověry s realitou, což je zde přítomno v několika vrstvách. Pro diváka, který očekává, že sledováním tohoto filmu vstupuje do světa žánru "horror", v němž samozřejmě existují jakékoli entity včetně čarodějinic, bude to film možná hezký, působivý a mistrně naročený, nicméně plochý ve srovnání s rozměrností, jaká se nabízí divákovi, který ho vnímá především jako historickou črtu a trvá na tom, že čarodějnice neexistují. Nejsmutnější je ovšem divák typu pomo, který "si nemože nájsť cestu k postavám zmagoreným vierou". Diváky, kteří si cestu najít mohou, resp. ji ani hledat nemusejí, odkazuji na pěkné doporučení Eodeona. Poznamenávám, že The Witch je jediný film, o němž vím, že je mnohem hezčí, když ho sledujete v horší obrazové kvalitě (srov. různé možnosti na Ulozto). (18.08.2016)

Velmi dobrý horor, s delikátní atmosférou, nervy drásajícím hudebním doprovodem a výtečně zvolenými lokacemi. Hodně oceňuji práci, kterou si dal Robert Eggers se studiem podkladů a celkově tím, jak ten film vychází z dobových reálií; přijde mi to jako sympaticky tvůrčí přístup k žánru a vítaný způsob, jak přijít s něčím novým. Navzdory zmíněným kladům jsem se přesto neubránil jistému kritickému odstupu: nepochopil jsem například, kde rodina přišla k tomu domu (zde v zajímavostech je to dokonce zmíněno jako chyba ve filmu), a navzdory velké autenticitě filmu (kostýmy, osvětlení, archaická angličtina...) jsem přesto v některých scénách měl dojem, že sleduji herce navlečené v historických kostýmech odříkávat repliky ze scénáře - možná, že jsem se nedokázal plně ponořit do děje kvůli tomu, že Anyu Taylor-Joy znám z dřívějška, a snad kdyby tam hráli jen samí neznámí herci, působilo by to lépe. A konečně - od filmu s takovým názvem bych čekal, že nějaká čarodějnice bude mít v ději víc prostoru, ale to už je asi jen malicherná výtka. Důvod zdejšího nízkého hodnocení mi je dost záhadou. (17.12.2019)

|29%| Uf, tak tohle mi vůbec ale nesedlo. U některých uživatelů vidím celkem dobré dojmy, ale tentokrát si spíš myslím, že je chyba ve mně – prostě subjektivní názor na toto mám. Samozřejmě i objektivně když se hlubokomyslně ponořím, tak to pecka není, je to laciné atd, ale mě to místy přišlo i odporné. Malé děti, vraždění v rodině atd – asi jsem vyměkl, kdo ví. Sledovat retardovaného otce co věří v nějaké pobožné nesmysly a vraždí pak, hystericky zničenou matku, to jsem vidět fakt nechtěl. Samozřejmě jsem to přežil bez úhony a do pár minut jsem na to zapomněl. Bylo víc věcí, které mě nebavilo. Třeba ty pobožné kecy, jednak mi lezli na nervy a také to u mě vyvolávalo nedobrou myšlenku. Jako je to pouze film, ale co když ve skutečnosti se tohle může někdy dít? Kvůli posraným pobožným výmyslům aby bylo vraždění? Asi to přeháním, ale něco na tom prostě musí být. Abych se trochu držel té mnou nedávno zmiňované objektivity. Co se týče hororových prvků. Nevím, jestli jsem tu zaznamenal něco z hororu, tím si jist nejsem, brutalita tu ke konci trochu byla, krev také, menší děsivost, tíživá atmosféra a tak – to vše se dá chválit, takže bych to ohodnotit měl lépe, alespoň ty 2*, ale kvůli níže popsaným věcem, které se mi osobně nelíbili, dávám jen 1*. Myslím, že jsem to sepsal slušně, takže by se to nemělo dotknout případným fanouškům. Tečka. (22.04.2016)

Josef, co´s nám to pustil za film, všichni se tam pořád modlí... A tahle hláška nebude jedinou českou stopou ve filmu odehrávajícím se v Nové Anglii. Ještě se dostaví něco málo ze "Všech dobrých rodáků". A hlavně Saxana, čarodějka II.kategorie zde má svoji příbuznou, Sexinu, čarodějku I.kategorie, která je mnohem mocnější a není takový zbrkloun a popleta. Scénář má nápad, který opravdu nebyl moc drahý. Hvozd, farma, černý kozel zvaný Černý Tulipán a králík mezi kozy (to není neobjevená sexuální praktika). To všechno moc rozpočet nezatížilo. A do toho šest primitivů, kteří postupně propadají paranoidním stavům. Naštěstí má alespoň jeden z těch náboženských pablbů rozum, tím je Anya Taylor-Joy. A jak to tak bývá, ti, co mají rozum, to schytají od své rodiny nejvíc, v tom smyslu, že se paktují se silami pekelnými, zvláště když záhadně zmizí jejich novorozeně, posléze po blábolivě plamenném proslovu zhebne na lůžku její uhranutý bráška. A máme zde nábožensky založeného fotříka, co začne vyšilovat, matku v pokročilém věku, dvojčata, co si povídají s kozlem, který se promění na muže se vzhledem korzára a také čarodějku, která razí celulitidu a faldy za ideál krásy a rozhodně nešije u Blanky Matragi. Co z toho vzešlo? Skoro hodinu se nic moc neděje, není úplně zřejmé co se děje a co má přijít, pak přijde intenzivnější závěr, anglický Matuška (viz "Všichni dobří rodáci"), nabraný na rohy, doprovázeno několika infarktovými lekačkami. Sice kupa otázek zůstane nezodpovězena, předchozí dění to před akčním závěrem hrálo na atmosféru odlehlé samoty a postupně narůstající paranoii, jenže rozhodně všechno nebylo objasněno. A až na pár sekvencí, je to natočeno dost ordinérně. Režisér a scenárista Robert Eggers se držel dostupných pramenů, legend a povídaček, včetně zachování dobové mluvy. Na mě to ale až tak nezafungovalo, nebyl jsem ochoten plést si Černého Tulipána s Fanfánem Tulipánem. A jsme u toho, film mně přišel poněkud směšný. A určitá jeho nedotaženost mně paradoxně nepřišla až tak na překážku.Ta byla celkem v pořádku v rámci zachování tajemné aury. Spíše celkové vyznění nemělo extra čarodějnický účinek. 5/10 (29.08.2017)

"Bosorka bosá... za svitu měsíce, lesem jde nahá, na sabat, ďáblice. Její pán, kozel, černý a věrný, zatím jen kopýtky rouhá se do mechu. Na prsou mámy krev, s tatínkem neplechu... bezbožnou, trkanou, dívenko pošetilá, provětrej po lese... kůzlátka nezletilá." Noc a úplně nahá dívka, vedená do hlubokého lesa chlupatým černým kozlem. Co chtít od filmu i od života víc? Cesta z šerosvitu živoření bohabojných (těch svatouškovských keců a toho modlení...), leč pekelně chudých vidláků, k jasně plápolající hranici živočišné a sobecké radosti ze života. Poživačné a zvrhlé dívky/čarodějnice, kterým nikoli Red Bull, ale hřích dává křídla. Krucifix (pardon), všechny ty hambaté divoké bosorky, vznášející se ke korunám stromů v odlescích plamenů ohně! Asi dnes večer, místo čtení z bible na dobrou noc, vyrazím na zdravotní procházku do lesa. Btw, i mě občas děsně deptá shnilá kukuřice a moje chudoba, ale s kozlem se kvůli tomu trkat nebudu. Zaplaťpánbůh za můj ateismus. (24.08.2020)

Medzi tými najlepšími; sú horory strašidelné (ako filmy Jamesa Wana) a sú horory desivé (ako napríklad Shining, alebo Noroi). Sú filmy, po ktorých sa bojíte zhasnúť; pretože z tmy môže vyskočiť niečo desivé, a sú filmy, pri ktorých sa bojíte tmy. Sú historky strašidelné, keď horí oheň a zlo stojí za vami, a sú historky zlé, kde sú plamene plné nenávisti, diabla a prastarých povier. Čarodejnica patrí do tej druhej skupiny. Mrazí, mrazí, až to bolí. Nepríjemný zážitok (14.04.2016)

Výtečná záležitost, která se svým osobitým pojetím těžce vymyká většině hororové produkce posledních (mnoha) let. ___ Pomalé tempo, kubrickovsky odtažitý přístup k (poměrně nesympatickým a "nezábavným") hlavním postavám, dobově laděné dialogy, v nichž jsou slova jako "Bůh" či "víra" obsažena zhruba v každé první větě, pozvolná gradace, a hlavně náramně zneklidňující a nepříjemná atmosféra, na níž nese klíčovou zásluhu kromě ohromně soustředěné režie také dokonalý soundtrack v podobě nepříjemných, depresivních disharmonických skladeb. Zkrátka stylový oldschool (psycho)horor pro fajnšmekry. Nepochybuju o tom, že mnoho "běžných" diváků bude těžce zklamáno. Zato dost vážně pochybuju, že se letos v kinech objeví lepší (výjimečnější) žánrový kousek... 85 % (30.03.2016)

Pomalé, plíživé, neznámé zlo. Žádné lekačky. Skupina lidí, kteří nemohou utéct a začínají být paranoidní a vidět nepřítele ve vlastních řadách. Nepřítele, který tam možná opravdu je. Čarodějnice je jiný horor. Hudbou, tlumenými barvami i chováním postav ve vás navozuje nepříjemný pocit, že se něco ošklivého stane. Tušila jsem, že za vším bude něco víc, než se zdá na první pohled, ale i tak mě konec překvapil. Zpětně se mi líbilo, že je film otevřený různým interpretacím. Je to příběh o dospívaní? O tom, co to znamená stát se ženou? O pýše a tvrdohlavosti, která přivede ty kolem vás do záhuby. Vyberte si. :-) (05.05.2016)

The Witch funguje v každej rovine, v akej ju chcete chápať. Doslovne ako horor zo 17. storočia, kde všetko, čo vidíte, môžete považovať za reálne. Ako horor zo 17. storočia, kde nemusíte veriť tomu, čo vidíte a beriete to ako štúdiu doby a dopad jej zmýšľania na rodinný život. A nakoniec celý film ako metaforu fungovania rodiny, dospievania a prebúdzajúcej sa sexuality, preklopený zo 17. storočia nie len na dnešnú dobu, ale na každú, v ktorej budeme považovať rodinu za základ spoločnosti. O čom film je, častokrát povie letmý pohľad (napr. na prsia sestry), alebo zdanlivo nedôležitá poznámka (mama, ľúbim Ťa). Film o 13 ročnom decku, ktorý je výhradne určený inteligentným dospelým. (04.04.2016)

Tak jsem se po delší době opět zatoužil bát. Posloužit k tomuto účelu měl právě tento film. Co vám budu povídat...Neposloužil. Nebudu vás napínat, horor to opravdu není. Přitom začalo to slibně. Bez nadbytečných keců se nám rodinka odstěhovala mimo civilizaci, do lesů, kam ani v sedmnáctém století oko Boha nedohlédne. Zato tam řádila jedna polopedofilní čarodějnice, která se zrovna dvakrát nerozmýšlela, či má opravdu batoleti ufiknout jeho batolí pyj, či strčit jeho, o pár let staršímu, bráškovi jazyk do krku.. Jak už zde lecjaký žluťásek trefně poznamenal: "Chcete-li s ježibabou dobré vztahy míti, měli byste se kurva dobře rozmyslet a snad i se samotným pánem Bohem poradit, zda je opravdu dobrý nápad, začít ji ve volném čase kurvit les." Bezesporu, nejsilnější stránkou filmu je atmosféra. Je natolik hustá, že neustále nutí diváka čekat, co hrůzného ze každou chvíli odehraje. O to větší čeká na diváka zklamání, když zjistí, že se vlastně neodehraje skoro vůbec nic. Se zvukovým doprovodem to autoři taky pořádně přepískli. Divák má možnost sledovat kupříkladu zcela obyčejný záběr lesa, který doprovází takové skřípání, že byste očekávali snad účast samotného ďábla i s celým peklem. Čarodějka, díky které si snímek vydobyl svůj název, vybafne během stopáže jednou. Z hororové stránky je to opravdu velká bída. Úplně pomlčím o totálně debilním závěru a budu se tvářit, že jsem byl v té době čůrat. Film však celkem obstojně funguje jako poměrně zajímavá sonda do života nábožensky zfanatizované rodinky 17. století. Nemyslím si, že to byl v té době případ unikátní. Spíše naopak. Prostředí, kde se vše odehrává, je luxusní a celkovému dojmu dost přidalo. Vyloženě jsem nudou netrpěl. Přesto cítím, ve velkém stylu, promrhaný potenciál. Toho hororového, zde opravdu mohlo a mělo být podstatně víc. Ošklivé 3 *. (19.04.2016)

No, co k tomu říci? Dalo by se formulovat, že jsem dostal od Čarodějnice přesně to, co jsem od ní očekával. Přesto se přiznám, že mé ambice byly trošku větší, než byl samotný výsledek. Dostalo se mi náboženské pochmurné konverzačky připomínající The Village, s příjemnou starou angličtinou a s občasnými hororovými náznaky, kterých ovšem na můj vkus bylo poměrně málo, hlavně co se týče konzistence náboženské konverzace s hororovou akcí. Na druhou stranu chápu, že se nám režisér Eggers snažil ukázat pravý charakter hlavních postav, a proto stavěl čistě na jejich vnitřní i vnější psychologii. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (12.04.2016)

Opět se potvrzuje, že když je film chytřejší než divák, nemá sebemenší šanci v českých končinách uspět. protože obsahuje-li obrazy nutné interpretace, je to čistě na základě nepochopení prostě nudná sračka. To, že ale svojí tíživou - až nepříjemnou - formou těžce sráží současnou hororovou produkci, je každýmu jedno, protože "to nechápu, nevím kdo byl kozel! Nevím kdo byla čarodějnice a vlastně ani to, proč žiju a existuju!" A tak jdu zase proti proudu a říkám, že je VVitch v rámci žánru nejlepším filmem posledních několika let - chytře napsaným, zrežírovaným, tak i zahraným a hlavně neskutečně atmosférickým, jakož i kurevsky tíživým, s parádním soundtrackem i kamerou a po letech film, který dosahuje významu slova horor bez toho, aniž by komerčně ždímal milionkrát viděný, nebo zobrazoval neopodstatnitelnej gore. "We will conquer this wilderness. It will not consume us!" (více v deníčku) (11.05.2016)

To byla ale blbost. O tohohle hororu jsem opravdu čekal víc. Atmosféra byla dost mizerná. Děj byl taky dost divný. Moc nevím, co si o tom mám myslet. Možná to má nějaký historický podklad a některé z těch událostí se třeba i mohly stát, ale jako celek to moc nefunguje. Celé je to dost ponuré a depresivní. Zajímavý je leda ten konec. "Já nejsem čarodějnice!" (27.07.2016)

Bohužel. (19.04.2019)

I když jste vlastně v přesile, je Vám to absolutně k ničemu. V tomhle případě je šance velmi malá. V nádherné přírodě, obklopeni jen lesem, se počáteční idylka, rázem mění v boj o holý život. A jde to i bez pompezních efektů a digitálních triků. A čarodějnice, i když ji vidíme, jen tu a tam, působí o to děsivěji. Na konci je to vlastně už jen hra na jednu bránu. Naprosto precizní a dokonalá, což velké plátno v kině umocňuje na druhou. A Bloody, zase máš jednou po čase pravdu. Kozli, jsou přesně tím, čím se zdají být. Tak pozor na ně! (25.03.2016)

Tomu říkám, být proklet! 9/10 (25.03.2016)