Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kulik.Z
    *****

    Tak mně film líbil, hlavně gay... :D(16.6.2016)

  • Lacike
    *

    Divna komedia plna znamych xichtov, ale humor isiel mimo mna. Miestami to bolo neznesitelnejsie ako Kamenaci. Ale sem tam to bolo tak absurdne, ze som to proste musel dopozerat. Nakoniec to aj tak nestalo za to. Snad sa Kotek bude venovat uz len hraniu to mu ide. Mádl nakopal Kotekovi ako reziser prdel. 1/10.(3.5.2016)

  • bourec
    **

    Bez pořádnýho funkčního scénáře prostě dobrej film nenatočíte.Jo,zasmál sem se ,asi třikrát(no je to málo na komedii).Děj se točí kolem ničeho,do toho retro vsuvky z diskotéky,a ač s hercema ze seriálů nemám vůbec problém(ani s Prachařem),tak mi většina byla u zadele.Nehezký zklamání,čekal sem film do sbírky.30%.(27.8.2016)

  • Matty
    *

    Díkybohu za mladou krev českého filmu, která se nebojí překračovat hranice dobrého vkusu, narušovat vyprávěcí konvence a vystupovat z omezujících žánrových škatulek. Kotek způsobem vyprávění nijak nezastírá, že předlohou Padesátky byla stejnojmenná divadelní hra. Jde proti trendu stále zběsilejší zábavy a většinu filmu staví na konverzaci tří mužů v jedné horské chatě. Vše co potřebujeme vědět, se dozvíme ze slov. Paralelně sledovaná cesta Vilmy Cibulkové na zmíněnou chatu důmyslně vyvolává mylné očekávání, že obě dějové linie budou pevněji provázané a budou se průběžně doplňovat. Namísto toho dojde k jejich střetnutí až v závěru, takže jednotlivé etapy ženiny cesty jsou ve výsledku pouze pozornost odvádějícím „červeným sleděm“ (red herring). Podobně se do souvislého celku neskládají ani flashbacky z minulosti – ve které fungují velmi netradiční (skoro avantgardní) časové vztahy – sloužící zejména k redundantní ilustraci toho, co slyšíme. Jde o inspirativní příklad hypermediace, při které staré médium nesplývá s tím novým, ale vystupuje do popředí (divadelní strnulost, průhledná snaha udržet postavy co nejdéle v uzavřeném prostoru, zdvojení jednoho sdělení tím, že je „vyřčeno“ slovem i obrazem). Tvůrci vycházejí vstříc rozptýlené pozornosti televizních diváků upřednostněním sitkomového syžetu volně propojených gagů před pevnější kauzální provázaností. Film je díky nerespektování vyprávěcí logiky a odmítání jakékoli konzistence v jednání postav příjemně neodhadnutelný. Nečekané jsou také prudké změny tónu v duchu „anything goes“ přístupu moderních eklektických umělců. Autoři se nebojí křížit vysoké s nízkým, smích se slzami, krev se spermatem. Veselé scénky jako z animovaných grotesek – včetně mickey-mousingu, který tak rád používá jiný progresivní český filmař Zdeněk Troška – sousedí například se scénou, ve které je jedné z postav proražena lebka a probodnuta noha (tak nešťastně, že o ni přijde). Kotek s Kolečkem se nepodřídili ani nepsanému požadavku na citlivější vykreslení minulé éry, které by z normalizace nedělalo ostalgický skanzen šílených účesů, pletených svetrů, upnutých kalhot a polských automatů na kondomy. Doba komunismu je pro ně jenom o povrchu, protože řešit politiku v postmoderní éře bez velkých narativů je stejně pasé. Rozverná karikatura normalizace odpovídá pojetí filmu jako sebevědomého generačního manifestu, který se vysmívá minulému režimu a dospělým lidem – starší postavy jsou buď hysterické a nemotorné (Kateřina), pedantské, bezcitné a bezohledné (Pavko) nebo jde rovnou o psychopata, který namísto novin „čte“ ve zvířecích vnitřnostech (Kuna). Jak pro mladší, tak pro starší postavy pak platí, že jsou definovány jedinou vlastností, že jde o jednorozměrné typy, což dobře souzní s nadsazeně komediálním tónem některých scén a pěkně kontrastuje s pokusem o nostalgicky dojímavou tragičnost scén jiných. Za nejsmělejší vystoupení z dominantního proudu současné žánrové kinematografie ovšem považuji důsledný antifeminismus filmu. Padesátka je podvratná svým konzervativním šovinismem, chlapáckým „horalským“ humorem o ženách, buznách (co pijou brusinkový džus) a tělesně postižených. Žádná pozitivní, natož aktivní ženská postava, která by jednala na vlastní pěst (nikoli z touhy zavděčit se muži). Ženy naopak představují chtíčem ovládané sexualizované objekty, které mohou být rády za to, že s nimi někdo chce souložit (a vyhánět jim tím smutek z těla). V záplavě filmů oslavujících probouzející se ženskou sílu skutečně velmi osvěžující. Těším se, čímž nás nadějný scenárista, který již dříve projevil mimořádné pochopení pro ženskou duši (Zakázané uvolnění), překvapí příště. Stejně tak jsem zvědav, jak bude Kotek dále rozvíjet humorné motivy z filmu, který z něj udělal idol teenagerek (oproti Snowboarďákům se Padesátka liší například tím, že v ní všechno to souložení občas vede k početí dítěte a postavy si tak neujasňují jenom to, kdo s kým spal, ale také, kdo je čí syn/otec/bratr).(23.12.2015)

  • honajz
    odpad!

    Chápu, o co se chlapci pokoušeli. Někdy takhle na horách, když si spolu užili a popili, napadla je děsně dobrá komedie, jak z pera pražského inťoše, který hory navštíví dvakrát do roka, a hnedle je na ně odborník. "To jsou hory, chlapče," tady zazní snad stokrát. Měl jsem podobný pocit, jako když jsem sledoval Díru u Hanušovic - že se dívám na film z nějakého paralelního vesmíru. Docela by mne zajímalo, jak přijali film skuteční horalé, jestli jim nevadí, že jsou vykresleni jako největší sexistická a sexuální prasata, kde nejen každý s každým, ale mladí se stařími, rodiče s dětmi, muži s muži... A to jako mělo být vtipné? Kde tam je nějaká výpověď, co si z toho kurnik mám jako donést? Že se má šukat jak o život a pak vylízt k Hančovi s Vrbatou a tam se šťastným úsměvem zdechnout? A jako ten pokus o ozvláštění s těmi dětmi - to jako běhaly po tříkrálové sbírce snad ještě týden potom, ne? U filmů Plívové-Šimkové by možná tahle vsuvka fungovala, ale tady je trapná. Nemám rád tenhle typ "humoru", nemám rád filmy o ničem. A je mi líto Pavelky, do čeho to na stará kolena vlezl. Jistě, jeho postava (a dědečka v Kaisrově krátkém podání) má alespoň nějakou výpovědní hodnotu, že život není jen o sexu, ale to by nesměli být oba zobrazeni jako totální pošuci. Hnusný film o hnusných věcech. Po tomhle musím říct, fakt zlatý Babovřesky. Jak řekl můj syn, podstatou filmu je, aby divák přišel na to, kdo s kým šukal, kdy šukal a kde. Mně to přijde trochu málo. ------------- Průběžné poznámky: Úroveň humoru: "Koukal." - "Na co?" Hlavní písnička ve slovenštině? Proč? - Mladej Prachař klátí zezadu Tomicovou v krmelci - wtf? - Náznak, že i Taclík může být synem Pavelky. Rýsuje se nám, oč půjde - zvlášť od zmínky o šmoulech. - V roce 1977 automat na kondomy? V ČSSR a na horách?(11.5.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace