Pohádky pro Emu

Tak kdybych byl hnidopich, tak bych si určitě k tomuto snímku nějaké ty výhrady našel. Jako třeba, že to v některých momentech trošku až okatě připomíná Kolju (včetně přítomnosti nesympatické sociální pracovnice) nebo, že má divně useknutý konec, po němž následuje k titulkům hudba, která se tam podle mě vůbec nehodí. Ale jinak převládají jednoznačně pozitivní dojmy. Myslím, že jestli jsme v Čechách až doposud měli coby tradiční "vánoční" film Pelíšky, které přitom o vánocích ani tak úplně nevypovídají, tak nyní už takový hezky vánoční film se vším všudy máme (včetně trošky toho sentimentu). Především jde ale o film úžasně lidský a plný laskavého a zcela nenásilného humoru. Co dost oceňuji (a co tento film podle mě odlišuje od klasický amerických sentimentálních filmů) je způsob, jakým je zpodobněna postava Emy, resp. kdo byl vybrán pro její ztvárnění. Není to žádná roztomile "sladká holčička z reklamy", spíše na první (ale opravdu jen na první) pohled takové "ošklivé káčátko". Na ten druhý pohled je přitom Ema poměrně sebevědomá, vtipná, komunikativní (dokáže si získat trošku podivínského "dědu") a taky hudebně nadaná holčina. Možná může někdo namítnout, že na to, že ji před nedávnem umřela maminka, je až moc v pohodě, ale ono ji tak trošku v dané situaci ani nic jiného nezbývá. A pak stačí jedna scéna, kdy Ema pláče ze strachu, že umře, a člověk musí uznat, že ani v tomto směru není scénář "děravý". Naopak bych velmi ocenil, že film pokud jde o city nikterak netlačí na pilu a nesnaží se být "dojákem" za každou cenu (snad proto asi i končí způsobem, jakým končí). Herecky samozřejmě film stojí na Vetchém s Geislerovou, kteří jsou oba v některých scénách vysloveně roztomilí (viz scéna, kdy se oba tak dlouho odhodlávají zajít za tím druhým na pokoj, až oba usnou). Ale především je to o tom, že mají co hrát (vzhledem k dobře vystavěnému příběhu ve scénáři). (19.12.2016)

Upřímně musím říci, že letos dobrých českých filmů je jako hub po dešti a naznačuje to, že český film se zvedá. Z traileru jsem čekal ubulenou slátaninu, doprovázenou pompézní hudbou. Mile jsem byl překvapen, že jsem dostal film s aktuálním tématem, který byl doprovázen vtipnými a za srdce chytajícím příběhem. Všechny hlavní postavy jsou nadmíru sympatické, člověk jim prostě musí fandit, včetně morčete. Velmi dobře to utíká, i když délka filmu je možná až moc natahovaná, nicméně se neobjevují scény, které by člověka prudily. Místy je to až moc růžové, ale pro mě jeden z těch filmů, na který stojí jít s druhou polovičkou do kina......7//10 (10.11.2016)

Veľmi jednoduchý, ničím nový a málo uveriteľný romantický príbeh s nevhodne vybranou mladou herečkou. Išlo o pomerne dosť nesympatické dieťa. Navyše aj tá romantická akože pointa bola na konci tak urýchlená, až som mal pocit, že filmárom sa už minuli kotúče. Na druhej strane som bol rád, že sa to už skončilo. Inak veľmi dobré duo Vetchý – Geislerová si nevybrali dobrý film. (15.08.2017)

Jako by se scenárista vsadil, že dokáže utnout všechny scény před pointou. A sázku vyhrál. Těch pár zajímavěji rozehraných scének končí náhlým střihem a jede se dál. Je zde zato přemíra balastu a klišé, jako třeba osudy zaběhlého morčete, které navíc bylo v příběhu zbytečné. ____ Hrdiny k sobě neváže žádný vztah, o tom se jen mluví. Malá Emma hraje sice obstojně, ale její postava je nesmyslná, například její reakce na matčinu nehodu je zhruba stejná, jako by jí upadla zmrzlina nebo ztratila hračku. Proč se Marie během dvou minut rozhodne, že Petrovi pomůže, je ve hvězdách. Proč Petr náhle zatouží starat se o cizí dítě, je mystérium, které nejde pochopit zdravým rozumem. Sociální pracovnice a vůbec chod sociálky popisuje asi poměry z jiné planety, protože v českém prostředí je to naprosto nereálné. ___ Mám ráda kýčovité zamilované příběhy, zvlášť když jsou z času Vánoc, ale nesmí být takhle hloupé. (19.04.2017)

Už v Zejtra napořád dal o sobě Rudolf Havlík vědět velmi příznivě. V Pohádkách pro Emu pokračuje zdařilou vánoční romkom, která staví na těch nejoblíbenějších - na Geislerce a na Vetchém, přičemž je nejen milým filmem, ale i vkusnou Pragensií. S napětím očekávám další Havlíkovu práci a jsem ráda, že už i s těmi nejbanálnějšími žánry umíme pracovat. Vyčasilo se. (03.11.2016)