Pasáž

Hodně, hodně, ale fakt hodně zvláštní film. V rámci české kinematografie se rozhodně jedná o něco dost nezvyklého. A i když je to chvílemi utahané a chvílemi to působí, jako by si Herz chtěl ze srandy vyzkoušet něco takového, tak i přes to to má zvláštní atmosféru, která je podmanivá stejně, jako pasáž samotná a v ní žijící figurky. Ono to ve finále dokonce dává smysl - JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ - Ten chlap - Michal - na začátku vidí svoji smrt - a ano, opravdu zemřel a dostal se do očistce, kterým není nic jiného, než tahle podivuhodná Pasáž. Neustále se mu zjevují andělé (malá holčička) a démoni (blondýna), ti se ho snaží dostat na svoji stranu a z té pak logicky do nebe nebo pekla. Michal je ale z celé situace zmatený a když poprvé dostane ven z Pasáže, dorazí na liduprázdnou ulici - to symbolizuje, že v tuhle chvíli nemá kam utéct, očistec je jeho současným osudem a dál se dostane jedině jiným způsobem. Když se chce vrátit do Pasáže, potkává hlavního hlídače, který ho pustí dovnitř, ale připraví ho všechny doklady. A tak znovu bloudí pasáží a postupně naprosto ztrácí identitu, stává se nikým a kýmkoli zároveň. Když si však uvědomí, že tudy cesta nevede, snaží se najít hlavního hlídače, který by mu měl vrátit identitu. Trvá to dlouho, pokouší ho opět démon, ale nakonec hlavního hlídače najde, on mu vrátí identitu a když se ho hlavní hrdina zeptá, kde vlastně je a co se děje, dá se z náznaků odhalit, že je přesně v tom očistci. Hlavní hlídač pak řekne, že tam Michala "přece nedrží" a že "to on má nad celou Pasáží kontrolu" - to je podstatná věta a naznačuje nám (a nejen ta) že hlavní hlídač je evidentně samotným Bohem. Tím dává Michalovi druhou životní šanci, on zdrhne z Pasáže přímo na ulici, kde ho znovu srazí auto. Tahle situace se ale už stala. Náhle se srážka s autem promění na filmové natáčení a Michal se pak zvedá bez zranění z silnice - což značí, že přežil a vrací se do svého života. A je jen na něm, jak v životě bude pokračovat dál a jestli ho procházka očistnou pasáží poučila (z pár náznaků se dá poznat, že Michal není ve svém životě zrovna nejšťastnější a 10 let manželství asi taky není zrovna bůhvíjak dobré). Touhle scénou podle mě film měl skončit, jelikož ta poslední (Michal tančí s blondýnou (démonem)) asi měla ukázat, pro jakou stranu se v životě rozhodl, ale přece jenom - bylo to nutné? Nebylo lepší nechat konec neutrální, s tím, že dostal druhou šanci k životu? KONEC MÉHO VYSVĚTLENÍ. Jako já si nemůžu pomoct, ale celkově mi ten film smysl dával a to je fakt dost zvláštní. Zase ale neberte moji teorii o ději jako jedinou správnou, jen Herz asi přesně ví, jak to myslel a tyhle filmy většinou mají víc než jednu interpretaci. Škoda jen, že ten film zůstal tak moc nedoceněn (dokonce ani na DVD ho nikdo nevydal), protože tohle je přesně to "něco jiného", co v českých filmech zoufale hledám. A 49% se mi zdá celkem málo, takže ten film nadhodnotím a dám mu slabé 4*. Přece jenom, atmosféru to mělo povedenou. (24.03.2020)

Viděno na Bloody Xmas Festu 2011 kde DVD doručil sám Juraj Herz. FIlm je takový do lynchova, je z toho cítit to že si Herz chtěl říznout nějaký pořádný výmaz, což se mu v podstatě povedlo. Na můj vkus to bylo ovšem přespříliš dlouhé, aspoň ta hodina a čtvrt by stačila, na výmazový film je to fakt dlouhé, díky čemuž jsou některá místa hluchá. Co se týče příběhové stránky věci, můžu s kidným svědomím říct, že nerozumím co tím chtěl básník říci, protože jak jsem si myslel že to spěje k očekávanému konci, tak to skončí úplně jinak, byť návaznost na předchozí děj tam je. Každopádně se jedná o zajímavý a originální film, docela znatelně vybočující z toho co v česku vzniklo a vzniká. Takový prostě úlet. (03.11.2011)

Lynchovsko-kafkovská podivnost na jejíž příběh a formu jsem se nemohl dlouho vůbec naladit. Alespoň trochu mě to chytlo až po nějakých 70-ti minutách. Spíše než jako celek zaujmou určité sekvence, scény, postavy (Monika, plivající servírka) a herecké výstupy (Zindulka, Vinklář, Adamcová - nechápu, proč ji předabovali, když má tak svérázný a svůj hlas). Svým způsobem prostě úlet na který ale zřejmě musíte koukat v tom správném rozpoložení. Když jsem s Herzem dělal rozhovor, vykládal mi, jak si musel scénu souložení na záchodcích před producentkou obhajovat. 2,5* (20.01.2014)

Okej, surrealistické filmy nie sú pre mňa. Ale nevadí mi občas si nejaký pozrieť. Viac ma baví príbeh prípadne postavy ako nápady. Ale musím oceniť, že tie boli skvelé. Atmosférou a zmätenosťou hlavného hrdinu mi to pripomenulo Brazil. Zopár ďalších postrehov - tie 80's synťáky boli úsmevné, takisto feeling deväťdesiatych rokov, Jacek sa mi podobal na Michaela Keatona. Juraj Herz si tento svoj film veľmi považuje. Film mal niekoľkoročný pôrod, najmä kvôli Herzovej nespokojnosti so scenármi. Tak veď si to napokon aj napísal sám. Na úvode pred filmom a diskusii po nej hovoril aj o láske v reále medzi dvoma poľskými hlavnými predstaviteľmi. Ale Jacek nejak zabudol, že je ženatý, takže z toho nič nebolo. A áno, scéna s padajúcimi kachličkami je rozhodne top. Príde mi, že sa v našich filmoch takýmto spôsobom veľmi neexperimentuje a príde mi to originálne. Som rada, že som videla na veľkom plátne, ale skôr pre tú unikátnosť ako pre zábavu. (Art Film fest 2013 - 22.6., Prameň - TTeplice) /vec na záver - Herz mi povedal, že si mám ísť film pozrieť. Tak som išla :)/ (23.06.2013)

Kafkárna je zde cítit v každém záběru a v každém dialogu. Desítky postav a postaviček, které si žijí svoje životy v i a v jejím labyrintu. Do tohoto podivného světa se dostává shodou okolností i Michal Forman (Jacek Borkowski), kterého zakrátko tenhle zvláštní svět vcucne a pohltí. Jak se z něj dostat ven, ke svému životu tam venku? A chce se mu opravdu opustit tajemnou ? Neobvyklý snímek nejen v režisérské tvorbě Juraje Herze, ale v celé české kinematografii. Svým způsobem i pojetím mě v mnohém připomněl Lekci Faust od Jana Švankmajera. Ta symbolika je tam úplně stejná, akorát jinak pojatá. Tohle asi moc lidí nepobere. (19.01.2017)