21 gramů

Vyborna analyza zoufalych pocitu lidi osudem nahodne svedenych do spolecne extremne vypjate situace. Rozsekana chronologicka posloupnost filmu podle me vubec neuskodila, naopak to diky ni bylo o poznani zajimavejsi. Benicio a Penn byli super, ale Naomi Watts byla absolutne fantasticka, napr. jeji scena v nemocnici me totalne dostala ciste na zaklade jejiho vykonu. Ona moc dobre vi, proc prebyva v mem TOP 5. Gonzales Innaritu, ktereho nijak zvlast nemusim se tady predvedl a je to bezpochyby jeho zatim nejlepsi kus, mnohem pusobivejsi, nez napr. nasledujici Babel. 8/10 (11.07.2008)

Roztříštěnost vyprávění mě nejdřív trošku děsila, bála jsem se, abych se v těch několika časovejch liniích neztratila. Ale ono se to nakonec tak pěkně uzavře, že ona nechronologičnost nevadí a přispívá k větší zajímavosti (trošku uměle a nejsem si jistá, jestli bylo nutný děj takhle rozházet, ale jako nápad dobrý). Jinak je to jedna velká depka, co se do podvědomí rozhodně dostane, ale je depresivní možná až příliš. (19.04.2010)

WOW... Šílená perfektní mozaika, která začne dávat jakýs takýs smysl až po první půlhodině! (na minutu přesně) a která smyslu nabývá s každým dalším dílkem víc a víc. Člověk navíc musí kolikrát ty kousky přeházet, než jak si původně myslel, že do sebe pasují. Nakonec do sebe ale kurva pasují a mě to odrovnalo. Iňaritu odě mě dostal poslední šanci a tu využil beze zbytku. /// Jo a Benicio Del Toro je hispánskej Brad Pitt. (20.01.2013)

Velmi silný snímek, velmi podařeně zvolená forma vyprávění, nechronologičnost jednotlivých scén vytváří jednak pocit napětí a touhu diváka koukat dál (a najít logické spojení), zároveň přispívá k větším emocím. Samotný příběh je pak velmi lidský a realistický, byť velmi smutný. A hlavně - řeší skutečný problém. Občas jsou v životě situace, které jsou považovány za problém, přestože jde o banality, které si člověk zbytečně komplikuje svojí neustálou nespokojeností. Ve snímku hlavní hrdinka přijde v jednom nečekaném okamžiku o všechno, skutečný a nejzásadnější problém, který by z nás asi nikdo nikdy nechtěl mít, o odvaze pak dále ještě existovat se zde opravdu dá hodně polemizovat, protože se jedná opravdu obtížnou životní situaci. Kromě pohledu N. Watts, tu ale máme dva další, a to pohled viníka se svědomím, který rovněž asi nikdo nezávidí, a pohled člověka, jemuž cizí neštěstí zachrání život. Jednoduché, prosté, ale brilantně zahrané a komplexní. Čas je opravdu relativní a občas rozhodují okamžiky. Někteří tady píší, že film je dost silný a depresivní a že ho nedoporučují všem, já si dovolím oponovat, právě takové filmy by pro myslící mohly vést k větší úctě k okolí, kterého si vážíme a zároveň varováním a podnětem k větší opatrnosti všech motoristů... Doporučuji tedy všem :-) (01.10.2013)

,,Jak se můžou dva cizí lidé potkat? Země se otočila, aby nás přiblížila. Otočila se kolem sebe a taky v nás, abych tě ve snu potkával znova a zas..." U filmů jako Memento či Amores Perros jsem vydržel nehnutě od začátku do konce a to i díky postupnému skládání celého filmu. Kousek po kousku to do sebe zapadalo a mně tento způsob postupného poodhalování natolik zaujal, že to byl již sám o sobě velký předpoklad, že se tento film rázem zařadí mezi mé oblíbené. Nezklamal... a nejen těmi časovými smyčkami, které se vzájemně proplétají, ale hlavně jeho obsahem - prostě a jednodušše, Ińárritu mě zase dostal..za pět!!! (09.09.2006)

Alejandro González Ińárritu si vzal pořádně velké sousto. A dokázal ho navíc i zvládnout. Do jednoho filmu vecpal tři tak citlivá témata, že naprostá většina současných režisérů by neměla odvahu se vrhnout ani na jedno z nich. Ale on už Alejandro svou náturu naznačil v Amores perros, takže až takové překvapení to zase není. 21 gramů ve zkratce skrývá tři témata - ztráta nejbližších a jejich pomsta, anonymní dárcovství orgánů a vděk za něj, vina a trest. Všechna tři jsou navíc poskládána do jedné velké skládanky, která funguje na jedničku. Jediným mínusem celého snímku pak je fakt, že absolutní emoční vrchol přijde už po půlhodině filmu a ve zbytku stopáže už jej nic nepřekoná. Naopak nejvetším plusem jsou herecké výkony. Naomi Watts, Sean Penn a Benicio Del Toro jsou hmatatelně skuteční. Nehrají, ale jsou. Čtyři a půl. [říjen 2006] (20.10.2006)

Z názvu jsem si myslel, že se jedná o film o drogách:). Chybka se vyskytla, ale dobrou půlhodinu filmu jsem pořád v přesvědčení zůstával. Je to zmatené, napřeskáčku, dějově hrozně obsáhlé ale neuspořádáné, chaotické... Říkal jsem si, na co se to sakra koukám a jak to může mít tak vysoké hodnocení a vůbec, co je to za blbost. Jenže, po půl hodince a nějakých drobných jsem najednou pomalinku začínal chápat, že 21 gramů není jen tak obyčejný film, ale vyjímečný film. Dvě hodiny neutekly vůbec rychle. Ale zážitek jsem z toho měl obrovský, jednotlivé díly skládačky do sebe začali pomalu zapadat, příběh otevíral svou náruč a já do ní pomalu ale jistě ulehal... A pak přišel konec, a já měl v hlavě zmatek, koukal jsem do prázdné černé obrazovky a říkal si, jak neskutečně sofistikovaný je tento vlastně naprosto obyčejný příběh, příběh zločinu a trestu, ztráty a vyrovnání se sní, příběh života... Penn i Naomi Watts byli velmi dobří, ba přímo skvělí, ale neměli na muže tohoto filmu. 21 gramů patří Beniciu Del Torovi. (13.12.2010)

Pořád přemýšlím nad tím, jestli by to bylo tak úžasné, kdyby režisér nepoužil zpřeházených obrazů a vyprávěl děj chronologicky. Nakonec jsem však došel k přesvědčení, že už jenom díky ústřední trojici si to pět hvězdiček zaslouží! Bezchybné depresivní drama s více než přesvědčivými herci a jasnou výpovědní hodnotou. 100%! (31.12.2010)

Herecký koncert snad všech účastníků ve výborně napsaném příběhu. Inárritu ho dovedl těsně pod okraj dokonalosti. Velmi šílený střih a kamera mě prvních 5 minut docela štvala, ale časem jsem si na to už zvykl a připadalo mi to moc povedené. Film který vás nutí k extrémní pozornosti, k přemýšlení a k dotváření příběhu. Povedené dílko. 4 a půl * (07.02.2006)

Zo začiatku som bol samozrejme mimo. Diali sa veci, ktoré nedávali význam a vôbec som nevedel, čo je minulosť a čo prítomnosť. No kolieska začali pomaly do seba zapadať a všetko bolo nakoniec jasné. Ale aj tak potrebujem 21 gramov vidieť ešte raz v relatívne krátkej dobe. Potom sa možno aj moje hodnotenie upraví. (02.09.2008)

nejlepší Iñárritu :) (20.01.2011)

Veľmi zaujímavý počin so svojským a jedinečným vyznením. Úplne rozumiem divákom, ktorí 21 gramov milujú, ale rovnako chápem aj tých, ktorí toto dielo zavrhujú. Z netradičného spôsobu rozprávania som asi prvú polhodinu bol hodne zmätený, ale Iñárritu každému aspoň trochu inteligentnému divákovi masíruje ego tým, že mu dovolí odkrývať príbeh spolu s ním a prichytávať sa pri typickom "Ahááá, takže takto to je!". Samotný príbeh (ani žiadna jeho línia) svetoborný nie je a ku koncu, keď si už človek zvykne na epizódkový štýl, sa rozprávanie stáva pomerne lineárnym (čo je veľká škoda), ale po celej dĺžke útočil na moje city ťažkou a hutnou depresívnou atmosférou a vyznením. Záverečnú reč o 21 gramoch som celkom nepochopil, ani jej súvis s príbehom ako takým, ale o to asi ani nešlo. Hlavne, že som si maxilmáne užil tri mimoriadne herecké výkony hlavných predstaviteľov, na ktoré len tak nezabudnem. Tie boli famózne, to sa musí nechať. (80%) (21.04.2011)

Iñárrituova další fascinující nemilosrdná analýza životních peripetií, kdy jediný okamžik navždy změní vše dosavadní, přičemž cesta zpět je nemožná a odpuštění nepřípustné. Herecký koncert ústřední trojice, jež by si jistě zasloužil nějakou tu sošku, jen umocňuje obrovskou sílu tohoto snímku, jež v mnohém navazuje na vynikající Amores perros. Sean Penn, balancující v nemocnici na hraně života a smrti se svým monologem o „21 gramech“, je opravdu nezapomenutelný, stejně tak jako Naomi Watts ve scénách, kde figurují nejvypjatější emoce. (01.06.2009)

Depka, kam se podíváš. 1) Střípkovitost děje s neustálými flashbacky mi silně lezla na nervy, i když se v tom dalo po chvilce úsilí docela dobře orientovat. Mám raději lineární neodbočující jiráskovskou dějovou linku. 2) Snímek je čistá nefalšovaná depka a nic na tom nezmění ani pár optimistických okamžiků. Možná je to umění. Možná je to kvalitní dílo od velmi nadaného režiséra. Možná se u psaní recenzí udělají nadšení filmové recenzenti, popisujíce jak skvělé, jak novátorské, jak objevné... Možná se i mýlím. Ale mně se tenhle melodramatický film prostě nelíbí a znovu si ho nepustím. Srdci neporučíš... 3) Jesus didn't come to free us from pain. He came to give us the strength to bear it. (02.11.2009)

Vytvořit zajímavé charaktery v normálních životních situacích, to je těžké a nemuselo by to fungovat. Spolehlivá metoda (tzv. „Jiří Hubač“) je následující: Vezměte zhruba tři lidi, obsaďte je nějakými populárními a hezkými herci, a postihněte je nějakým neštěstím. Buď umírají na nevyléčitelnou nemoc, nebo jim umřela rodina do třetího kolena, nebo jsou alkoholici, nemůžou mít děti, někoho nechtěně zabili, něco takového. A teď je hezky ukažte ze všech stran, jak TRPÍ. (Je Jiří Bartoška vynikající herec? Sotva. Ale v Hubačově Sanitce rozbrečel celou ženskou polovinu národa. Na chlup stejnou roli zde má Sean Penn.) --- A teď záleží na tom, k čemu to potřebujete. Pro nováckou publicistiku z toho uděláte „šokující pravdivý příběh“. Pokud máte rozpočet a známosti, můžete to hvězdně obsadit a udělat úspěšný celovečerní film. Samozřejmě neuškodí, když k tomu máte nějaké nápady. Tak třeba můžete to vyprávět napřeskáčku, to vypadá inteligentně a dobře to zamaskuje banalitu příběhu. Dobře působí flashbacky do šťastné minulosti, samozřejmě s dětmi, kdo by slzu neuronil? A záběry hejn tažných ptáků, rozházených odpadků, to je velmi hlubokomyslné, až metafysické. Hudba? Zajděte do kteréhokoli studia a kupte kytaristovi flašku. Pak natočte, jak v opilosti zasněně brnká na zkreslenou kytaru. Budete se divit, jak je takové fidlání účinné. --- Pokud mi nevěříte, doporučuji vám toto: Zkuste příběh tohoto filmu vyprávět někomu, kdo ho neviděl. Ručím vám za to, že to bude pokládat za béčkovou telenovelu. Howgh. (04.02.2011)

Po skvělém ,,Amores perros", další emociální pecka, kterou Alejandro González Iñárritu nabídl. (09.06.2014)

Velice překvapivý a zajímavě koncipovaný snímek, vzpomněl jsem si při něm na tohle. Naštěstí jsem před zhlédnutím nepřečetl synopsi, tudíž jsem si film mohl doopravdy užít. V první polovině se dočkáme nahodile seřazených, zdánlivě nesouvisejících scén, jež nás ovšem udržují v napětí a nejistotě až do určitého osudového okamžiku. V druhé části se již dá o něco lépe orientovat, možná i proto v mých očích ztratila ono počáteční kouzlo. Zároveň mi přišla trochu zdlouhavá, ale na kvalitě to dílu příliš neubírá. Byl jsem fascinován, ale ne zcela unešen. (29.12.2014)

Docela slusne, ale ty zenske role dost spatenka. Nekomu mohl prijit zajimavy/matouci ten strih - me docela nakrkl tim, ze po 30 minutach bylo jasne, jak to bude koncit - napeti se vytratilo a cele se to jaxi rozplyzlo - velka skoda (20.11.2005)

Výborně udělané drama s výtečnými herci, u mě ale od tohohle režiséra zůstávají jedničkou Amores Perros. (22.12.2006)

Smutný příběh tří lidí, které nechtěně spojila jedna nehoda. Emoční, vypjaté, depresivní, truchlivé a výborně zahrané. Na tenhle snímeki musíte mít chuť, jinak ho nemusíte skousnout. Nedoporučuji na oddechový sobotní večer či odpoledne, ale na dobu, kdy máte potřebu řešit problémy jiných. Režijně virtuózní. | Režie: *****, Scénář: ****, Herci: *****, Hudba: ***, Výpravav/Efekty: **** (14.10.2007)