Krátký film o lásce

Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. (20.04.2010)

Introvertný poštár Tomek má jednu takú záľubu, akúsi úchylku, ktorú pravidelne, večer, čo večer, vždy na čas dodržiava, to by musel byť extrémne nadrogovaný, ak by náhodou na túto bežnú rutinu pozabudol. On totiž sleduje špeciálnym ďalekohľadom mimoriadne atraktívnu ženu, v stredných rokoch. Volá sa Magda, a je to veľká kočka, ktorá to aj dobre vie. Obidvaja bývajú oproti sebe na sídlisku. Tomek je plachý, hanblivý, utiahnutý. Magda je sexy kráska, ktorá si vodí domov mužov, s ktorými si užíva, a na to sa mladý sopliak nedokáže už pozerať. Posiela jej falošné potvrdenky na peniaze, a tak ju tým priláka na svoje pracovisko, kde sa chce aspoň na moment ňou pokochať. Do úvahy prichádza aj horúca linka, ktorú občas praktikujú. A keď už je tak veľmi z nej zúfalý, tak volá k nej domov plynárov... Domyslite si prečo ? Dostane aj pekne po papuli, od jej fešáka. Neskôr sa Tomek ku všetkému prizná. Povie jej, že sa strašne zamiloval. Pôjdu si spolu sadnúť. Pozve si ho k sebe domov. Je nervózny. Na celej čiare zlyháva. Odíde s krikom domov, a podreže si žily ! Zoberú ho do špitálu. Magda má výčitky. Je nešťastná z toho, čo sa udialo. Očakáva jeho návrat. Trvá to. Je trpezlivá. Zbadá ho, pre zmenu svojim maličkým ďalekohľadom. Beží do bytovky, kde Tomek býva. Otvorí staršia paní, u ktorej žije. Leží v posteli, a dá sa povedať, že je akosi mimo. Magda ide k nemu. Má predstavu, že sa jej vylialo mlieko, a Tomek k nej potom následne prišiel. Koniec je otvorený, lebo neviem, čo sa s nimi ďalej stalo. Čo FILM, to DIAMANT, na mysli mám renomovaného Poliaka Krzysztofa Kieślowskiho, ktorý je tak neuveriteľné sústredený režisér, až to zachádza do extrému. Geniálna atmosféra ma zakaždým u neho sprevádza. KAMERA je sprievodcom do vnútra postáv, ktoré prežívajú samé starosti a problémy. Mrazí ma pri tom ! Toto je taká brutálnejšia verzia lásky, ktorá strašne bolí ! Presvedčte sa ihneď sami, že si nevymýšľam ! (27.01.2017)

"Proč lidé pláčou? Lidé pláčou z různých důvodů. Když někdo umírá, když zůstanou sami, když někdo už nemůže vydržet......Co? Život.....jak to bolí." A láska je jedna z těch, která může za určitých okolností také bolet. Velmi citlivý, dojemný a krásný příběh, kdy mně bylo na konci tak nějak divně kolem toho mého srdce. Láska předložená v trochu jiné podobě, než jsme normálně zvyklí vídat s momenty odsouzeníhodnými, abychom vzápětí tajili dech nad její vnitřní čistotou. Závěrečná scéna nemá chybu. (26.04.2013)

Náznak šedého komunistického (zde nepodstatné) sídliště s mnoha intimními okny a pošta, jediná v té době jakžtakž fungující instituce, vždy nabitá k prasknutí polepenými lidskými osudy a magickou možností různé životní cesty sbližovat, určovat, rozdělovat. Ještě větší moc než má pošta, mají jedno okno a druhé okno naproti, dva zvlášť vybudované průzory, spolu však pár očí patřících a hledících k sobě. A v nich téměř komorní příběh čistého citu lásky, (živený však pouze sám sebou a pouhým vědomím existence sledované milované osoby, které neměl co nabídnout kromě sebe sama) neschopný se v reálném světě projevit, a pokud ano, tak zoufale neprakticky a osudově dlouho nepochopeně. (05.10.2005)

Potřeba lásky je v případě protagonisty Tomka uspokojována představami. Představami, jež naplňují dokonalou a čistou ideu toho, jaká má láska doopravdy být. Pod nátlakem touhy, setkat se s touto hodnotou tváří v tvář, dochází k neúnosné konfrontaci s realitou. Úplná idea, kterou Tomek po celou tu dobu nosil tiše v úkrytu své fantazie se rozplyne. Realita se totiž ukazuje v přímém rozporu s tím, v co věřil. Odchod ze světa, blíže k vysněnému ideálu, se jeví jako jediné možné řešení. Paradoxně - právě tímto krokem dochází k hodnotové proměně milovaného protějšku (motiv pozorovaní dalekohledem se ze strany Tomka přesouvá na předtím pozorovanou sousedku Magdu). Až důsledkem tohoto činu má Magda možnost poznat a pochopit, co skutečná láska znamená. Kieślowski natočil ten nejčistší film o lásce a její skutečné podstatě, který znám. (31.01.2022)