Život a doba soudce Roye Beana

"Když chtěl férovost, měl jít jinam." Velmi originální film a nestandardní pohled na divoký západ. Zdráhám se označit toto za western. Ne, že by nebyl, mnohem víc bych ale film zaškatulkoval jako "pohled na život a dobu jednoho člověka" (název filmu je přesný). Paul Newman byl výborný, za větší hvězdu však v tomto případě považuji režiséra a scénáristu. Nešlo jim (zřejmě) ani tak o historickou přesnost, jako o přesné vylíčení doby. A to se povedlo. Navíc mě zaujala forma vyprávění, ve které se ozývají hlasy a názory postav, které přijdou, řeknou svůj pohled na věc a zase zmizí. Neznám porovnatelný film. (20.05.2011)

Už nějaký ten rok bojuje s rojem nerozumu v rajónu. Vlajkový talár nasazuje pro ty, co jsou v maléru. Na rovinu. Na slunce jasné s nimi, pod oprátku. Ať houpají se v plenéru. V houpacím křesle na terase zarostlá tvář, medvědář. Pán krátkých procesů, megaloman, co si nosí slabost na rtech, na řasách. Pro rajskou pěnici z plakátu. (03.08.2020)

Silnou stránkou Johna Miliuse byl především způsob, jakým své postavy oživil. V jeho podání bylo snadné porozumět silným a svérázným mužským figurám, jako byl později třeba Kurtz. I když je soudce Bean pojat trochu odlehčeněji, pořád tam vidím postesknutí si nad koncem starých časů, kdy vládli silní muži a ne intouští cowardi. Proti tomu nic, ale použitý způsob humoru mě často míjel, takže mi zbyl jen průřez životem soudce, olemovaný typicky americkými "moudry" té doby. Ocením ale konzistentnost a formát vyprávění, kvalitní výkon Newmana a medvěda. Pod kůži se mi ale ani po dvou hodinách, tento film vůbec nedostal. Pro mě je to jen western o samozvaném svérázsoudci a nejoddanějším ctiteli Lilli Lantrey. Co se týče přerodu divokého západu v "civilizaci", tak doporučuji film Gigant. (27.09.2023)

The Life and Times of Judge Roy Bean dvoch slávnych Johnov - Hustona a Miliusa - možno vnímať z rôznych dôvodov ako priamu antitézu či už westernu klasického, no predovšetkým Wild Bunch Sama Peckinpaha alebo Butch Cassidy and the Sundance Kid Georga Roya Hilla. Istotne je na mieste vyzdvihnúť jednotlivosti, medzi aké patrí výnimočná kameramanská práca Rogera Moora pri nekompromisnej úvodnej prestrelke (v ktorej neskúsený Roy Bean skolí všetkých sokov). Ako celok však film ešte len získava na váhe; ironická, citlivá, flegmatická a pritom rozvážna, hravá chlapčenská oslava lesku a biedy Divokého Západu a jeho legiend. Ako kronika nikam sa neponáhľajúc, pomaly plynúc uprednostňuje ilúziu pred dezilúziou, mystifikáciu pred demytizáciou - avšak neohrozený úškľabok Paula Newmana tvárou v tvár realite je veľmi obozretný, pretože neprebýva vo svete rozprávok, lež neromantizovaných desperátov, ľahkých žien a whiskey, ktorý čochvíľa vkročí do nového veku. Na domácej pôde sa filmu dostalo paradoxne rozpačitého prijatia a odľahčený tón, v ktorom dômyselne neprevažuje žiadna miska žánrových váh, sa medzi širokou verejnosťou nedočkal pochopenia. Samotný John Millius (ktorý dúfal v post režiséra, ale producenti od neho za rekordnú čiastku odkúpili scenár) sa vyjadril, že má Johna Hustona rád, ale myslí si, že film úplne zruinoval. Ja jeho názor nezdieľam. 90% (29.01.2015)

"Možná, že to nebylo přesně takhle, ale takhle nějak to být mohlo." Těžko najít western, který by tak dokonale kombinoval melancholii s humorem. Newman je tu naprosto skvělý a když v přízračném závěru skoncuje se vší tou byrokratickou chátrou a zvolá: "Za Texas a slečnu Lily!", vstupuje tím jaksi mimochodem nejen do historie, ale taky do mojí osobní TOP 5 nejoblíbenějších filmových postav. Když k tomu přidám epizodky s medvědem a se Zloduchem Bobem ("Jak chcete toho koně, pane?" "Namodro."), není co řešit, i kdyby to tehdy nebylo PŘESNĚ takhle. Ale takhle nějak to být mělo... (01.10.2007)