Talíře nad Velkým Malíkovem

Film, který dokonale ztělesňuje šedivění. Smích, láska, pláč, tím vším zde prorůstá jejich křečovitá inverze. Ojedinělé světlé chvilky záhy překryje frustrující grimasa hněvivé radosti a euforického vzteku. Svět stvořený z muzeální secese parkovních kulis, maloměstského hybridu a venkovských ozvěn nemůže být obydlen nikým jiným než mikroorganismy, jejichž kultura je jen snem o tom, že jsou něčím vyšším než barevným tónem pokrývajícím tvary zeměkoule. Smutný omyl vytrvalé pozemské plísně. (01.07.2011)

Tohle nenatočil Dušan Rapoš? Nemůžu si pomoct, ale vypadá to, jako by natočil on, ne Jireš (kterého ale považuji za dost průměrného a nijak zajímavého (s výjimkou Valerie), ale možná mi od něj uniklo to nejlepší). Ale vzhledem k tomu, že Rapoš v té době ještě nic nenatočil, tak to asi bude opravdu dílo někoho jiného. Vidím zde jisté paralely s posledním Rapošovým filmem Když draka bolí hlava (tvl, jestli se tímhle inspiroval...) - místo draků tu máme mimozemšťany, kteří tu jsou ale na rozdíl od Rapošova opus magnum tu ti mimozemšťané jsou už naprosto zbytečně a ten film by i bez nich vypadal úplně stejně, snad jen možná míň halucinogenně. Dále tu máme vesničany, kteří nemají na práci nic jiného než tančit na louce v krojích, chodit do hospody a obdivovat sochy, ale ani jeden z nich nemá nějakou práci, no a u Rapoše jsme taky měli spousty bytostí (údajně vesničanů) tancujících na louce, kteří žádnou práci neměli, jenom tančili v krojích. No a na závěr nám místo Brožové zazpívá Matuška, co se tady vlastně celý film občas objeví, aby něco zazpíval a zase zmizel. Dějově se k tomu moc vyjádřit nedá, protože tam žádný děj nebyl, to byl jenom sled divných, nehumorných scén co na sebe jen lehce navazovaly a ve finále to působilo jako nějaký drogový trip bez děje a čehokoli, co by na tom mělo být zajímavé. Je mi líto všech těch lidí, co tam hrají, protože takové znemožní si zaslouží jen málokdo. Přemýšlel jsem o jedné hvězdičce z lítosti k hercům, ale zase na druhou stranu mi znásilnili moje milované pole (nemusíte chápat), takže ten odpad dám. (23.06.2019)

Nečekaný výlet Jaromila Jireše do žánru crazy. Velký Malíkov měl být asi něco jako české Zvonokosy, do nichž - neptejte se mě proč - zavítají UFOni (Sobota a Kemr). Vlastimil Brodský je tentokrát mimořádně otravný v roli jakéhosi lidového filosofa, ostatní herci se jen bohapustě ztrapnili a můžou být rádi, že kvůli emigraci Jana Třísky ten film hodně dlouho nikdo neviděl. 0% (03.12.2003)

Z nejakých neznámych mysterióznych dôvodov padlo moje oko počas prepínania programov na toto blízke stretnutie sfetovaného druhu. Ukrutne masakrálny bizár kde sa deje všetko a nič a jednotlivé scény okolo seba miesto nadväzovania tancujú ako motýle na heroíne. Nad Veľkým Malíkovom sa objavuje lietajúci tanier ( ktorý neuvidíme, len počujeme mimozemský hlas Josefa Kemra z oblohy ) a pustí sa do opráv polnej cesty. Taktiež vysadia na zem návštevníka v podobe Luďka "HEHEHE" Sobotu, ktorý chvíľu hopká a potom šlohne autobus, takže folklórny súbor musí už zrejme naveky ostať žiť na lúke. Janžurová zas celý čas z nejakého dôvodu iba posiela do hája svojho nápadníka a Matuška každú chvíľu zaspieva nejaký nezmysel lebo je to proste Matuška a musí každú chvíľu spievať inak by mu asi fatálne vypĺzla brada. Ešte je tu aj vševediaci emzácky prístroj ktorý zožerie koza a alkohol ruší signál z taniera. Talíře nad Velkým Malíkovem ukázali svetu sci-fi vztýčený prostredník. (21.02.2018)

... aneb Jaromil Jireš pod vlivem LSD. (A scenáristka Mária Rudlovčáková nejspíš taky.) Nefunguje tu ani nejelementárnější filmařské řemeslo. V mnoha případech i taková samozřejmost, jakou by měla být střihová návaznost dvou po sobě jdoucích záběrů, je na sotva amatérské úrovni. A určitě to není vina Josefa Valušiaka, jednoho z nejlepších českých střihačů všech dob. Jeho a pak ještě hudebního skladatele Zdeňka Lišky, který taky nemohl ani při sebevětší snaze nic zachránit, je mi líto nejvíc. Ale abych jen nekritizoval, mám tu dvě pochvaly: 1) pro výrobce filmové suroviny, které ani po téměř čtyřiceti letech nevybledly barvy; a 2) pro bernardýna Honzu, který jako jediný ze všech herců podal přirozený výkon. Jinak ale film předčil všechna moje očekávání. Ta nejhorší, samozřejmě. (08.06.2013)