St. Nicholas Is in Town
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
Tenhle malý velký film je plný hořkosti i naděje zároveň. Naděje je zde zosobněna Mikulášem, který prostupuje celým filmem jako někdo (něco), co má sílu změnit (snad zlepšit) osudy hlavních postav. Na konci si však můžeme jenom přát a doufat, že se životy všem změní podle jejich přání a dostanou se každý ze své životní krize. Karel Kachyňa zde výborně zachytil onu neopakovatelnou atmosféru zimy, nemocnice a životních peripetií. Film navíc nabídl Josefu Abrhámovi příležitost ke ztvárnění jedné z jeho nejlepších rolí. Jeho lékař je po fyzické i psychické stránce odepsaný člověk, který má pramalou šanci na zlepšení své situace a svou rezignovaností se stále více a více propadá až na dno lidské důstojnosti. I ostatní postavy v příběhu jsou napsány i zahrány bezchybně. Je škoda, že se k tomuto filmu naše televize vrací tak zřídka, dnes se totiž najde jen málo tuzemských snímků, které by dokázaly na člověka tak zapůsobit. 10/10 ()
I když se film odehrává v nemocnici, dokáže příjemně pobavit, a to rozhodně nejde o nějakou komedii. Tohle se Kachyňovi dost povedlo. ()
Je mi trochu líto, že zde opěvované drama mne moc neoslnilo. Snad až budu vyzrálejší, lépe si tento velice depresivní film vychutnám. Zatím chválím pouze dětské výkony a Josefa Abrháma. ()
Tak ako chlapec som mladému Rudovi celkom fandil a fakt že po rokoch si na niektoré zo scén pamätám (najmä keď ho prichytili fajčiť) filmu vyslúžil 4*, nemyslím si že teraz by ma až natoľko oslovil a preto si ho nepozriem opäť a budem naňho spomínať ako na jeden z tých filmov, ktoré ma oslovili v detstve. ()
Kachyňa se vrátil ve formě, ale spíše pro děti. ()
Pan Kachyňa měl talent na ztvárňování zvláštní melancholické a poetické nálady. Tento film mě vždycky dostane svou ponurou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Myslím si, že je vhodný pro starší děti a dospělé. ()
Asi už začínám být sentimentální, ale tohle mně dojalo. ()
Zajímavý film. Ačkoliv jsem na něj slyšela hodně slušných reakcí a navíc mám Kachyňu velmi ráda, tak jsem ho viděla docela pozdě... Každopádně mi přišel ponurý, melancholický a dost depresivní, ale ne, že by to bylo na škodu. ()
Překrásný film, který skvěle ukazuje, že každý nemá to štěstí, aby mohl mít plnou rodinu, maminku a tatínka, a taky jak člověka poznamená rozvod a závislost na cigaretách a alkoholu. Jednoduše řečeno Kachyňa mě opět nezklamal a vytvořil nádherné drama, ve kterém Josef Abrhám v roli opilického doktora přímo exceluje. ()
Velmi silný příběh a životní osudy několika postav, ať už dětských či dospělých v jedné jediné budově, v jedné krátké době. Zde se projevila Kachyňova režisérská genialita, kterou podtrhují skvělé herecké výkony jak dětí, tak pana Abrháma a paní Balzerové. ()
Jeden z mala reziserov, ktori si zachovali a udrzali kvalitu svojich filmov aj po 17. 11. 1989 bol podla mna Karel Kachyna /Ucho, Pozor Vizita, Smrt Krasnych Srncu/. Tuto je to krasne dokazane. Pribeh o malom ulicnikovi, ktory slubil komusi, ze privedie do nemocnicnej izby Mikulasa .... ma dokaze oslovit stale aj dnes. Z hercov treba spomenut Cestmira Randu /Kladivo na Carodejnice/. 85 % ()
Nevím proč, ale tenhle film jsem viděl několikrát, ač se mi nikdy moc nelíbil. Především mám s ním spojenou tu tísnivou nemocniční atmosféru..zvláštní.....na západní filmy a seriály odehrávající se v nemocničním prostředí se klidně koukám a nijak špatně na mě nepůsobí, ale jak vidím něco z českého nemocničního prostředí (především něco z minulého století), působí to na mne vždy depresivně...čímpak to asi bude? ()
Zítra chodí Mikuláš a já si pustil již po několikáté i tento film. Chození Mikuláše, anděla a čerta mám rád. Jako dítě jsem čekal až se setmí, vyrazil do ulic a dráždil čerty, kteří mě pak naháněli. Okolím bouchala pyrotechnika. Tím byla kouzelná devadesátá léta. Tento snímek mi to připomíná. Přes jednoduchý příběh z něj cítím tu kouzelnou sílu adventu, sv. Mikuláše a minulosti. Jak to bylo dříve jiné a krásné. Velmi dobré herecké výkony, obzvlášť postava pana Abrháma byla zajímavá. Hudba výborná. Mně nezbývá než zvýšit o stupeň své hodnocení a zítra se těšit na Mikulajdu. ()
Ac zari, tak v Kauflandu uz je rada cokoladovych Mikulasu cekajicich na vhozeni do nakupniho kosiku a ja, prvni den prohibice v modernich dejinach naseho statu, za asistence poslednich kapek domaci slivovice nevidel jediny duvod, proc si nepustit tento film... Kachyna nas opet privadi do nemocnicniho prostredi, kde mj. mame moznost videt Abrhama (v nejlepsi forme) a Balzerovou (vzpomnel jsem si na Formanuv Prelet na kukaccim hnizdem:-) ) v trochu jine roli, nez je zname z jednoho nemocnicniho serialu... Z hercu potesi i mlade sestricky Hrachovcova a predevsim Mihulova, ktera jako manzelka rezisera hrala ve spouste jeho filmu, skoda vsak, ze po smrti manzela se stahla do ustrani, velmi talentovana herecka s civilnim projevem. Dej filmu se odehrava v jednom dni, na Mikulase a celou dobu me bavil, na konci i dojal... ()
Dle mého asi nejlepší film slavného režiséra. S léty zraje jako víno. Je to síla, tenhleten život...Tak takhle točil Kachyňa... ()
skvělé!. ()
Mrazivá nálož mikulášské disharmonie, kterou zúčastněné ztracené duše přiživují dle svých schopností s příkladným nasazením. Herecky výborný nemocniční personál s vejlupkovskými dětskými výkony, atmosféra nemocniční bezútěšnosti, ♫ harmonizující Hapkovy akordy, scénáristické dědictví Jana Procházky. Vrchol polistopadové "televizní" tvorby. ()
Na to, že jsem od toho čekal pěknej film pro děcka o Mikulášovi, jsem se asi dost spletl. Místo toho tady máme tragické figurky od alkoholika, osamělé vrchní sestry, platonicky zabouchlé sestry až po opuštěnyho fracka. A tihle 4 spolu furt něco maj, různě, ať už je to dělání naschválů, kouření cigaret, neopětovaná láska, sockování cigaret a kafe, až po pár dobrejch skutků. A jako i když se u toho moc smát nedalo, tak to bylo aji docela zajimavy... ()
Městem chodí Mikuláš a roznáší dárečky, za to v nemocnici na dětském oddělení jeden takový "dáreček" leží coby pacient. Ani z něj, ani z většiny dospělých postav člověku moc do smíchu není. V tomhle televizním filmu Karla Kachyni totiž děti sice hrají důležitou roli (chodí převlečení za Mikuláše, anděla a čerta, kouří na záchodě či smutní na nemocničním pokoji), ale jinak je to celé takové nahořklé. Nahořklé, jako život (nejen v nemocničním prostředí) někdy bývá. Přesto k uším zdejších pacientů i tamějšího personálu doznívá Mikulášovo zvonění a otevírá lidská srdce... ()
Snímek v podstatě bez děje, pouze sledujeme výsek z více či méně tragických osudů jednotlivých postav. Deštivé, tmavé, napjaté, místy nepříjemné - pochmurné a strašidelné, i když s jakýmsi pseudohappyendem. ()