Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Češi opět chtěli natočit něco velkolepého osud pilotu, což se dvakrát nepovedlo podle mě nebyli vybráni ti zprávni herci a nemělo to pořádny šmrnc příběhu bylo to celkem o ničem takové prostě nezáživné slabé. ()
Co beru jako velké plus je to, že se film neomezil jen návrat pilotů a následnou buzeraci ze strany komunistických pohůnků, ale dal prostor i rodinám. Na manželky, rodiče či děti se dost často zapomíná a cesta k znovunavázání vztahů musela být často bolestivá či dokonce nemožná. Kor když během nepřítomnosti vyplavou na povrch četné nevěry. Tahle linka sice mohla působit trochu chladně, ale mě to sedělo a Lucii Žáčkové to se Švehlíkem skvěle (ne)klapalo. Linie politická mě jako vždy dokázala nakrknout, ale přesto mi připadala trošku nedotažená. Samozřejmě je jasné, že NKVD byla všehoschopná, ale aby jeden z jejích nejvyšších představitelů věnoval tolik energie k získání ne až tak významného pilota, o tom jsem musel pochybovat. A to samé platí i o závěru, jakkoliv byl výborně natočený. Ale i přes tyhle rozpaky jsem spokojen a to i proto, že podobných záležitostí je v našich luzích a hájích jako šafránu. 70% ()
Všechny drobné námitky či připomínky si bez váhání strčím za klobouk a ústa zamykám na dva západy, kritizovat nebudu dnes večer nic. Takže úplně ze všeho nejdřív... jsem tuze ráda za to, že žiju v době, kdy je tvůrcům umožněno natočit takovýhle film, neb si velice dobře pamatuji časy minulé a cenzuru. Další věc... odloučení od rodiny, vzájemné odcizení, válečné šrámy, pobyt v lágru a tak dále, to vše člověka poznamená, změní, není a nemůže být stejný jako dřív. Věřím, že mezilidské vztahy v té době byly velmi komplikované a stmelit rodinu byl úkol téměř nadlidský. A v neposlední řadě... bolševik nám tehdy klepal na dveře a poměrně dost důrazně, není dobré na to zapomínat. Shrnuto za mě - herecké osazenstvo mě potěšilo, David Švehlík, Vladimír Javorský, Jiří Dvořák, Jan Hájek, Peter Kočiš (!) výborní, hudební podmaz parádní, zejména klavír + moc pěkná výprava a svým shovívavým hodnocením vyvažuji zdejší nevlídné.. ()
Filmy České televize jsou známé tím, že většinou mají vysoké cíle, ale pohoří hned na startu. Balada o pilotovi balancuje na hraně až do konce a já vlastně doteď nevím, jestli se mi spíš líbila anebo ne. Chvílemi to bylo skvělé, chvílemi slabší a hlavně se to dost často hodně táhlo. David Švehlík byl výborný, o Lucii Žáčkové jsem až do scény v letadle nebyla úplně přesvědčená. Líbilo se mi ale vykreslení jejich vztahu, který se naprosto změnil v průběhu války. Moc jsem nechápala zbytečnou odbočku k ruskému varhaníkovi, ale tak to se mi občas stává. Co za mě filmu hodně ublížilo, je poslední interiérová scéna na letišti. Možná si film za čas pustím znovu a buď hvězdu přidám, anebo uberu. Zatím za váhavé tři hvězdy. ()
Velmi zajímavé a důležité téma, ale nemůžu si pomoct, nějak mě to nudí..... taky si myslím, že by možná vyznělo lépe, natočit to jako dokument, zajímavý komentář Master 19 a rakovnik ()
Chladné podzimní televizní dobové drama, ale jedním z nejsilnějších momentů mi přišel snad několikavteřinový závěrečný dovětek samotného Stránského. Což o něčem vypovídá. Postava Karly hrozně nesympatická. ()
Rukopis pana Stránského mě bavil ve "Zdivočelé zemi", v tomto případě jsme se ale těžce minuli. Zmatené, táhnoucí se vyprávění, mumlající postavy (s tím mám u pořadů České televize dlouhodobý problém)... Sebechlebský si udělal jméno režírováním "Ordinace" a víc než talent pro telenovely podle mého názoru bohužel neukázal. Velké zklamání. ()
Nejzajímavější byl vstup pana Stránského na konci filmu. Možná by jeho vzpomínky bylo lepší natočit jako dokument, snad by jeho výpověď byla méně nudná. ()
Je to celé maximálně pietně natočené s velice ponurou dobovou atmosférou, která víme kam povede a co většinu letců čeká. Jenže je to celé tak útrpně zdlouhavé, že jsem měl co dělat abych to nepřepnul. Upřímně, nevadí mi filmy s pomalým tempem. Ovšem musí se s tím tempem správně pracovat. Taylor Sheridan to zvládá na výbornou ať točí celovečerák nebo film. Ján Sebechlebský bohužel je někde napůl cesty. Má tu zajímavé postavy, osudy a charaktery, ale práce s nimi vázne. Nebo hůře, ač je podávána velice pozvolně, je o to nezajímavější. A to je právě ten nejdůležitější prvek, který takový pomalý film potřebuje.... režiséra, kterému se to nerozpadne nudou pod rukama, ale udrží diváka v napětí do samotného konce. Tady se musí čekat 80 minut. Skoro hodinu a půl s jen pár záblesky kvalit, které toto mohlo mít. Nevybavím si krom závěru s letem a doku vstupem se Stránským na jediný záběr, který by se mi vryl do paměti a já si řekl.... "páni, tak to se tedy fakt povedlo." Není to úplně špatný film, jen je zdlouhavý a zapomenutelný. 55% ()
Na televizní tvorbu velmi zdařilé. Dobové prostředí bylo době vylíčeno, až mi první půlku filmu přišlo, že film se věnuje jenom jejímu vylíčení. Ale vlastně tomu tak nebylo. Od počátku tam byla tajná služba, která čím dál tím vstupovala do děje a ovlivňovala ho. Ta proměna děje tam byla vylíčeně dobře. Za mě rozhodně pochvala a příslib toho, že ČT zvládne i dobrý film, na rozdíl od těch, co jsem měl možnost v poslední vidět. ()
Těžko si představit jak těžké bylo se po odloučení vrátit k sobě... Nemluvě o denní přítomnosti smrti... https://www.ceskatelevize.cz/porady/10798716890-balada-o-pilotovi/21651212023/11778-tichy-milionar-karel-balik/ ()
Jeden měl vlastně fešáckou válku a mohl si lítat na pstruhy do Skotska.:-( Za to se mu po válce mstili až do pátého kolene. Film, který jakože relativně funguje, ale přitom je to tak promrhané téma.... Škoda, že místo Formanové před kamerou nestál za ní a hlavně v čele celého týmu její děda Miloš Forman. Tohle téma by si zasloužilo pořádný film, na který nezapomenete první ráno po tom, co jste se vyspali. ()
"Válka skončila....neskočila" Letos již další snímek mapující období po 2. světové války v Československu. Zároveň další snímek o osudech českých válečných pilotů působících za války ve Velké Británii. Ani druhý Toman ani druhý Hřbitov pro cizince (výborný televizní film z roku 1991) se bohužel nekoná. Film má jistě silný závěr, zejména když se úplně nakonec z úst samotného autora námětu Jiřího Stránského dozvídáme, jak to celé bylo (viz Malík alias Balík), ale po většímu času se v něm až moc akcentuje vztahová linka příběhu (Malíkův složitý vztah k manželce, podobně napjatý vztah jeho ženy se svou sestrou). Naopak o dost méně se toho člověk dozví, jak to vlastně bylo s Malíkovou spolupráci s NKDV za války, když on tvrdí něco jiného než oni ("podepsal jsem mlčenlivost ne spolupráci" x "jste náš člověk"). Mezi silné momenty snímku určitě patří, když mu sovětský agent říká, že oni umí "být trpěliví, nezapomínat a neodpouštět". Ale myslím si, že snímek měl v tomto ohledu větší potenciál, než jaký se podařilo naplnit. ()
přestože mi to něčím v natočení připomínalo Zahradnictví,tak za tři a kousek.....jinak příběh mne zaujal,akorát dodnes nemůžu překousnout,jak to tehdy s válečnými letci po návratu domů chodilo ()
Je to fakt balada. Nič moc sa tam nedeje, všetko je v dialogoch a v znalosti histórie. 2 z 5 ()
V tomhle filmu nefunguje nic. Nechybí sice zajímavé téma, navíc podle skutečných událostí, z něhož by v Americe udělali velkolepý blockbuster, bohužel chybí všechno ostatní. Tomuhle se říká nulová filmařina. Divákovi nezáleží na příběhu, nezáleží mu na postavách a velmi často odvrací oči na hodiny s přáním, aby to už konečně skončilo. Ještě v první polovině jsem chtěla dát alespoň 2* za snahu, ale protahovaný konec mě už natolik štval a neskutečně nudil, že jsem nemohla. Nevěřím, že lidé, kteří tu solí čtyři a pět hvězdiček, nejsou ze štábu. ;-) ()
V podstatě není co vytknout a přece mě to nebavilo. Švehlík s Dvořákem svým charismatem odsouvají ostatní postavy někam do pozadí, ale všechno je tak nějak černobílé a divák nemá zájem se s kýmkoliv na obrazovce identifikovat. A protože to je první film, kde se mi nelíbila Petra Špalková, nemůžu jít s hodnocením výš. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, závěrečné slovo Jiřího Stránského je nejlepší část filmu. ()
Ľutujem, ale napriek očividnej snahe, dobrému námetu a hercom ma tento film nijako nezaujal. Pekne hrajúci herci dokonalým spôsobom prednášajú to, čo majú, ale nedokázalo ma to dostať do deja a tiesnivý pocit začiatkov komunizmu sa nedostavil. ()
ČT znovu prekvapila a znovu vydala na svet veľmi dobrý film , ktorý s väčšou výpravou si smelo dokážem predstaviť na plátne kina. Jeho slabinou je práve ale príbeh, ktorých sú (bohužiaľ) stovky a nie je ničím zvlášť výnimočný. Je to všetko na hrane rodinnej drámy, politiky a vojnovej tématiky. Ani v jednom ale hrana úplne nezvoní. Ústredná dvojica je ok, Peter Kočiš ako padúch taktiež milo prekvapil, ale film o letcoch RAF sa mi páči viacej napr. ako spracovanie ,, Hřbitova pro cizince,, , aj keď chápem, že tento príbeh sa do tej fázy nedostal. ()
Keďže komentujem po Ondrovi (Big Bear) je zbytočné sa púšťať do rovnakých tém. Ja by som sa viac venoval nadporučíkovi Karelovi Balíkovi a vôbec všeobecne RAF. V roku 2013 vyšla novela Balada o pilotovi od Jiřího Stránského, ktorá bola priam predurčená k sfilmovaniu. Balada nám opisuje život pilota RAF nadporučíka Karela Balíka, ktorý v auguste 1938 utiekol pre nacistami do Poľska kde sa 4.9.1939 sformovala československá letecká jednotka na letisku Gora Pulawská pri Pulawe. Keď Červená armáda, 17.9.1939 v súlade s paktom Molotov - Ribbentrop, vtrhla do Poľska zajali aj našich letcov. Nasledoval pobyt v zdržiavacom tábore v Orankách odkiaľ boli na zásah plukovníka Piky v júni 1940 prepustení. V novembri 1940 bol prijatý do RAF, ale nebol nasadzovaný do bojových operácii pôsobil, ako šéfpilot transportnej letky. Prepravoval najvýznamnejších politikov (Churchilla, Jana Masaryka, Edvarda Beneša). Po návratu do vlasti sa nechal od 8.1.1946 demobilizovať a nastúpil ako kapitán u Československých aeroloniek, tu si prevzal požičané lietadlo od Air France dňa 12.2.1946 AAC.1 Toucan (francúzska verzia lietadla Ju 52/3) a 4.3.1946 kapitán Balík s nim uskutočnil prvý let na pravidelnej linke Praha - Štrasburg - Paríž. Z Paríža lietadlo odštartovalo 5.3.1946 krátko po obede, po medzipristátí v Štrasburgu pokračovalo do Prahy. V Prahe ale bolo mizerné počasie, základňa oblačnosti bola na 80m a lietadlo začalo pristávať pomocou prístrojov, prvé 3 pokusy Balíka boli neúspešné a pri štvrtom pilot ohlásil "vidím svetla, sadám" a pristávací manéver skončil katastrofou. Lietadlo narazilo do vyvýšenému násypu cesty Praha - Kladno odtrhlo podvozok a dopadlo do prázdnej požiarnej nádrže. Z horiaceho stroja sa zachránil kapitán Balík, 2. pilot Šerhant a 3 cestujúci, ostatní 10 zhoreli v lietadle. Kapitán Balík zomrel ešte v ten deň v nemocnici na následky zranení. Vyšetrovanie ukázalo, že Balík považoval svetla okolo výkopu za svetla pristávacej dráhy. Tak a teraz sa blížime k záveru, prečo tak nízke hodnotenie tohto výborného filmu? Prvá a veľmi zásadná je nasadenie nepremyslenej stratégia scenáristu týkajúcej sa sovietskej NKVD (tá definitívne zanikla v marci 1946), ktorú vo filme predstavuje plukovník Rožejev a jeho priamy zásah na letisku pri pristaní zasahuje až do absurdity. Chápem, že Československo sa oslobodením dostalo pod vlnu vplyvu Sovietskeho zväzu, ale nejaké čistky zo strany komunistov v období rokov 1945 až 1946 je holý nezmysel. Situácia sa začala meniť až po voľbách v roku 1946. V RAF v dobe 2. svetovej vojny slúžilo 2,5 tisíc Československých vojakov, 530 ich zahynulo, 50 padlo do zajatia. Domov v auguste sa vrátilo 1359 letcov RAF, 250 sa ihneď rozhodlo pre život v zahraničí (Veľká Británia, Francúzsko, Kanada, USA, Argentína aj v Alžírsku). V prvých dvoch rokoch (1945 až 1947) obsadili piloti RAF všetky veliteľské funkcie a stali sa chrbticou československého letectva. Prečo prišli domov neskôr , až 3 mesiace po podpísaní kapitulácie Nemecka? Hlavný dôvod bol v kapacitách britského Transport Command, ktoré bolo v tom období plne vyťažené (to som komentoval aj u 303. poľskej stíhacej peruti), vina bola aj v novej vláde konkrétne u Fierlingera (predseda novej pražskej vlády, to nebol komunista). A ako to býva u mňa zvykom na záver jednu perličku. Nedá mi, aby som tu trocha nepriblížil postoj Británie k našim vojakom . Ide o najsmutnejšiu kapitolu západného frontu. Veľká Británia účtovala vláde Československa každú pušku, každú uniformu, každé ponožky, batoh, skrátka museli sme zaplatiť Anglicku zlatom všetku výzbroj i výstroj československých vojakov, hoci ako trebárs letci zachraňovali Veľkú Britániu . A čo je aj zarážajúce, že sme museli zlatom platiť aj za tých vojakov, ktorí za Britániu padli. Táto kapitola nesie názov „zomri, ale najskôr zaplať“. A tak sme Británii zaplatili 26 ton zlata za to, že naši vojaci bojovali za ich vlasť. () (méně) (více)