Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (CinemArt)
(více)Videa (16)
Recenze (805)
Technicky úchvatná show, která však postrádá sebemenší náznak napětí, svižnější tempo a subjektivně se zdá dvakrát delší než ve skutečnosti je. Je to plné hluchých a nudných míst a opakované herecké výkony Ryana Goslinga ála jeden výraz a prázdné pohledy do ztracena mi už začínají jít docela na nervy. Snímky, které jdou přímočaře po oscarových nominacích, nejsou prostě pro mě. Uznávám určité kvality, ale druhé projekci se obloukem vyhnu. 5/10 ()
Chazelle překvapil. Osobité, chladné, zrnité, výtečné. Ultravěrohodná rekonstrukce jedné z klíčových událostí (nejen) šedesátek, kde kromě samotné cesty na Měsíc nechybí ani brilantní vyobrazení soudobé společnosti, potažmo rodinných hodnot. Bez patosu, bez heroismu s depresivními pazvuky a skřípěním interiéru vesmírných raket. ()
Kdyý si čtu komentáře svých kolegů i mých oblíbených, musím přiznat, že proti jejich argumentaci moc nemám co napsat, jen že jsem pocit, že mnoho filmovýho pásky bylo vyplýtváno na zbytečný scény a ještě zbytečnější dialogy. Ovšem z hlediska filmařiny není moc co to vyčíst, má to atmosféru, dobovka taky luxusní a Imax umí zapracovat na zažitku velm silně, hlavně v poslední části. Přesto víc jak tři nedám, protože 141 minut je tady absolutní zbytečnost a ještě k Raynovi. Ten kluk už zahrál lépe, tady se mě to jeho obličejové výrazivo příliš pestré nezdálo. ()
Je přiznačné, že aby byl režisér ve věku Chazella oceněný Oscarem a získat si v poli mainstreamu pověst toho nejlepšího ze své generace, musí jeho režie vypadat v podstatě jako režie zručného šedesátiletého akademika, co má peak třicet let za sebou a teď točí sofistikovaná cvičení na náhodná témata objektivně správnými způsoby. Kdybyste mi řekli, že to natočil Ron Howard v pauze mezi dalšími Šiframi mistra Leonarda, aby nám dokázal, že to má pořád v ruce, neměl bych problém tomu věřit. Nevzrušivě kvalitní nuda. Ne že by tu nebylo vůbec o ničem mluvit - třeba je zajímavé, že při veškerém budovaném napětí je nakonec celá cesta na Měsíc odbyta překvapivě rychle a zcela neprocedurálně - přiletí a odletí se pomocí dvou násilných střihů a obecně veškeré nebezpečí, které se tak silně budovalo, není v samotném aktu jakkoliv otisknuto - což mi přišlo zvláštní a přemýšlel jsem, nakolik je to záměr a co má z toho záměru vyplývat. Ale pořád to není dost, abych se o ten film upřímně zajímal. To by se stalo, kdyby třeba líp rozvedl linii vtahu manželů Armstrongů, která mohla utáhnout celý film, kdyby se jí dostalo jen trochu víc prostoru. (Když na konci Armstrong háže řetízek své dcery do kráteru, byl jsem celkem překvapený, že tahle věc, co z filmu víceméně zmizela, má najednou nějak rezonovat). Je to určitě dobře natočené - nemám sebemenší potřebu jít nějak proti tomu filmu (není to ten případ "love to hate", jakým je pro mě La La Land) a když komentář vyznívá negativně, tak proto, že pozitivní věci není potřeba psát, protože se o to postarali jiní. Jen je to přesně takový film, jaký mě moc nezajímá. 70 % ()
Damien Chazelle se již ve svých 32 letech stal jedním z nejúznavanějších režisérů současného Hollywoodu. K jeho Whiplashovi mám sice pořád své výtky ale jeho La La Land mi 2 roky nazpátek udělal neskutečnou radost a navíc se ve svých 32 letech stal nejmladším držitelem Oscara za režii. Jakmile tedy oznámil, že jeho nový snímek První člověk bude biografie Neila Armstronga a bude pojednávat o celém procesu, který předcházel Apollu 11, na místě se objevila zvědavost jelikož La La Land je vizuálně vypiplaná věc a navíc dopodrobna dokázala vysvětlit o čem je život.Chazellova novinka je konečně tady a..... opět je to neuvěřitelná pecka. La La Land mám sice pořád o trochu radši, První člověk se ale už teď pravděpodobně novou klasickou a mistrovským dílem. Po Whiplashovi a La La Landu, kteří sázeli především na hudbu, Chazelle přeskočil do odlišného žánru a řadí se tak po bok Stevena Spielberga nebo Christophera Nolana, jejichž každý film je jiný a funguje sám o sobě. Zatím co La La Land byl film plný života, První člověk je celkem depresivní záležitost a na sluníčkovou událost v roce 1969 hází trošku temný stín. Film sází na hodně klaustrofobických scén (několik scén se odehrává z pohledu první osoby a divákovi se z toho občas motá hlava). Nečekejte ale další Gravitaci nebo Interstellar- První člověk sází především na dialogovou část, opět geniální hudbu Justina Hurwitze a depresivní pohledy z kokpitu. Vesmír se tu nestává zajímavým postem ale naopak místem na, které by se pravděpodobně nikdo vydat nechtěl. Problém by mohl kvést v tom, že všichni nějak tuší jak úspěšný nakonec let Apolla 11 byl a mohlo by se tedy zdát, že napětí chybí. Jenže, Chazelle dokáže scény kdy jde astronautům o život přesto prodat a divák má o ně strach. Především o Neila Armstronga, kterého hraje Ryan Gosling a pravděpodobně si konečně dojde pro Oscara. Claire Foy pak hraje Armstrongovu polovičku a daří se jí svému manželovi zdatně sekundovat. A to není vše- Kyle Chandler, Corey Stoll i Jason Clarke zase dokázali prodat svoje postavy a potvrzují svůj stav sympaťáků. Především na konci se poté film stane úspěšnou žďímárnou slziček a dokáže prodat pravděpodobně jeden z nejlepších rodičovských vztahů. A celé přistání na měsíci je jedno velké žůžo labůžo. Chazelle prostě opět natočil pecku a potvrzuje svůj stav jakožto jednoho z nejlepších současných režisérů Hollywoodu. Velký palec nahoru, těším se na druhou projekci v IMAXU! ()
Galerie (49)
Zajímavosti (37)
- Jedná se o první ne-hudebně založený film Damiena Chazelleho. (Tomas_TM)
- Ve snímku můžeme zaslechnout skladbu od Antonína Dvořáka – „Novosvětská symfonie“ (From The New World), kterou si astronauti pouštějí během letu na Měsíc. Ve skutečnosti si skladbu na tuto cestu vyžádal přímo Neil Armstrong. (Jamal)
Reklama