Apollo 13

Po pätnastich rokoch som si to pozrel znova. Druhykrat v zivote. A aj ked je to u mna znova za 4*, kedze som sa ani na chvilu nenudil, tak mi tam stale nieco podstatne chyba. Neviem presne co (mozno duša), ale proste si ma film nedokazal podmanit. A aj ked to bolo v par okamihoch napinave a dojimave, tak na konci som si povedal O.K. dalsich 15 rokov to vidiet zase nemusim. (27.10.2012)

Nevím jak vy, ale když se řeklo Ron Howard, Tom Hanks a hromada dalších skvělých herců, avšak ne tak hvězdných, velký rozpočet, film podle skutečné události a Apollo 13, představil jsem si přesně takový film, jaký vznikl! Tedy skvělý pro nesčetné reprízy, který nikdy neomrzí, ale mezi nejoblíbenějšími ho bude mít málokdo! Prostě taková typická „howardovina“. (05.02.2006)

Pokazdy, kdyz vidim tenhle film, tak mam na nej rozdilnej nazor. Jednou se mi libi, podruhy ne. Tentokrat se mi libil. Co se tyce realisticnosti a historicke vernosti, tak je tenhle film fakt bezchybnej. Ale jeho nejvetsi problem je delka. Prvni hodinka je v pohode a zaverecna dvacetiminutovka taky, ale dej mezi tim se sklada z kontrolovani udaju, oprav a rozhovoru a vzhledem k tomu, ze nemam tuseni, jak takova lod funguje, bylo par dialogu dost nesrozumitelnejch a kdyz uz to takle chvili trva, zacne film mirne nudit. Nicmene, prave v takovejhle chvilich to zachranuje skvele herecke obsazeni v cele s Tomem Hanksem a Edem Harrisem, ale i ostatni hrajou skvele. K tomu slusna hudba a napinavej, i kdyz jasnej zaver. Kvalitni, misty az krapet moc vernej film. (31.01.2007)

Howardův patrně nejlepší režijní kousek + skvělí herci Hanks, Paxton, Bacon, Sinise + napínavý nervy deroucí příběh z kosmické lodi, který se opravdu stal = jeden z nejlepších filmů roku 1995. Pokaždé se rád podívám, abych to s nimi znovu prožil. "Taky se zajímáte o kosmonautiku?"(Lovellova matka k Armstrongovi a Aldrinovi). Trailer: http://www.csfd.cz/film/4541-apollo-13/videa/ (02.01.2009)

A pak že je třináctka nešťastné číslo.. Slzy na krajíčku, Hornerova hudba tlačící na pilu srdceryvnosti, více amerických vlajek než v libovolném šlágru R.Emmericha a ve finále euforický potlesk jak na XVII. sjezdu ÚV KSČ. Po technické stránce je Howardova rekonstrukce „úspěšné prohry“ amerického vesmírného výzkumu precizní, nicméně mám za to, že tento druh sentimentu do vesmíru nepatří.. Docela nechápu, proč se všichni tak nervovali. Vědět, že mám v řídícím středisku Edu Harrise ve sněhobílé vestičce, dám si cheeseburger v tubě, vezmu si prošívanou deku s hvězdami a pruhy a nechám se vzbudit, až budeme na Zemi.. (31.03.2016)